Článek
V Evropě žije přibližně 250 druhů savců, 500 druhů ptáků, 70 druhů obojživelníků, 200 druhů plazů, 220 druhů sladkovodních ryb, 200 000 druhů bezobratlých a 12 500 druhů rostlin. Počty druhů některých skupin, jako jsou vyšší rostliny, ptáci a motýli, jsou dobře známé, ale biodiverzita jiných skupin, zejména bezobratlých, je špatně prozkoumaná. Proto vznikly projekty na koordinaci informací o biodiverzitě jako například Species2000 a Fauna Europea, Evropská síť pro informace o biodiverzitě (ENBI) a Evropský průzkum bezobratlých. Přestože se naše znalosti o biodiverzitě Evropy neustále zvyšují, stále chybí dostatečné koordinace a jedním z hlavních nedostatků je různorodá povaha dostupných dat. Informace o biodiverzitě se často shromažďují v oblastech, kde je biodiverzita již známá, což vede k tomu, že biodiverzita odlehlých oblastí je špatně zdokumentovaná. Zemědělské oblasti a hospodářské lesy, a městské oblasti jsou také často opomíjeny. Tento problém vyplývá ze skutečnosti, že sběr dat o biodiverzitě není plánován tak, aby poskytoval dostatečné a rovnoměrné biogeografické pokrytí.
Monitorování biodiverzity, tedy důkladné a dlouhodobé sledovaní stavu a trendu populací živočichů a rostlin (a jejich biotopů), je pro ochranu přírody velice důležité. Pouze takové informace umožňují získat detailní obraz rozsáhlých dopadů fragmentace stanovišť, změny klimatu, znečištění prostředí, přesouvání druhů a pod. A bez monitorování biodiverzity by chyběla zpětná vazba o účinnosti zavedených opatření na ochranu přírody. S ohledem na tento význam je monitorování druhů a biotopů prioritou mnoha národních i mezinárodních strategií a legislativ v oblasti ochrany přírody (Green a kol. 2005). V EU je monitorování druhů a stanovišť právní povinností stanovenou v článku 17 Směrnice o biotopech. Členské státy musí každé šest let podávat Evropské komisi zprávu o stavu a trendech všech stanovišť a druhů uvedených v přílohách I a II. Proto je monitorování biodiverzity považováno za ústřední bod ochrany přírody. Přesto nejsou monitorovací činnosti centrálně koordinovány, značně se liší v cílech monitorování a počtech pracovníků.
Projekt EuMon (Celoevropské metody monitorování a systémy sledování druhů a stanovišť v zájmu Společenství) byl zřízen za účelem sestavení přehledu a koordinace ohledně monitorování druhů a biotopů v Evropě (Schmeller 2008). Doporučení vypracovaná EuMon se zaměřují na zapojení dobrovolníků, což vede ke snížení nákladů, zvyšuje dostupnost monitorovacích dat a pokrytí monitorovaného území. Zapojení dobrovolníků do monitorování se však v různých zemích a u různých druhů značně liší.
Jak se do monitorování můžete zapojit i u nás ? Existují veřejné databáze jako je Avif, Pladias, Biolib nebo iNaturalist, kam mohu amatérští dobrovolníci svoje údaje posílat. Každá databáze má vypracovaný systém validace dat. Co to znamená? Ne všichni dobrovolníci mají jasnou představu o tom, jak rozsáhlá je jejich schopnost jednotlivé druhy rozpoznávat (rozsah expertízy) a nelze vyloučit ani úmyslné „přibarvovaní“ získaných informací, proto jsou data od dobrovolníků kontrolovaná a filtrovaná, aby databáze nebyly zatíženy nevěrohodnými údaji.
Zdroje :
GREEN R E, a kol. (2005) A framework for improved monitoring of biodiversity: responses to the World Summit on Sustainable Development. Conservation Biology 19: 56-65.
SCHMELLER D (2008) European species and habitat monitoring: where are we now? Biodiversity and Conservation 17: 3321-3326.
https://www.biodiversa.eu/biodiversity-monitoring/
https://www.gbif.org/dataset/90d9e8a6-0ce1-472d-b682-3451095dbc5a
https://www.inaturalist.org/
https://pladias.cz/
