Článek
Otázky míchají dohromady dvě věci: dopad na životní prostředí a emise za životní cyklus. Pojdeme se podívat nejprve na emise za celý životní cyklus. Tam je obrovský rozptyl dat a údajů, záleží na mnoha okolnostech, jako je například metoda zpracování a obohacení uranu, které jsou energeticky hodně náročné Ve studii Sovacoola (2008) se dochází k výsledku, že uhlíková náročnost elektřiny z jádra je v intervalu 1,4 g až 288 g CO2/kWh s tím, že střední hodnota je 66 g/kWh. Je to tedy o řád nižší než u fosilních paliv, ale víc než větrné elektrárny (5-30 g/kWh) nebo solární elektrárny (6-40 g/kWh). Tedy ano – jaderné elektrárny vyrobí vice energie, než se do nich vloží a mají nižší uhlíkovou stopu než elektrárny na fosilní paliva.
Něco jiného je vliv na životním prostředí. Vliv (především tedy radioaktivní zření) při běžném provozu není velký a je řešitelný. Jinak to vypadá při haváriích a vojenských konfliktech. Zásadnější problém tedy vidím v hodnocení v oblasti rizik. Riziko jaderné havárie není malé - malá je možná pravděpodobnost, ale následky katastrofické. Riziko, které se vyčísluje jako součin pravděpodobnosti a dopadů je proto minimálně středně velké. Navíc se pořád předpokládá, že žijeme ve stabilní světě, ale to přestává platit: jaderné elektrárny se mohou stát strategickým vojenským cílem, náznaky čehož vidíme na Ukrajině. Také zásadně nejsme schopni předvídat, natož ovládat přírodní události jako je zemětřesení a tsunami, následky vidíme v Japonsku u Fukušimy. Pak ani ta pravděpodobnost úniku radiace není malá.
Podle Our World in Data je počet úmrtí na vyrobenou kilowathodinu u jádra podobný jako u větru a slunce a o řády nižší než u uhlí. Je na základě článku Ritchie (2020), který je silně zkreslený. Solidnější zdroj: Sovacool et al (2016), ukazuje něco úplně jiného: pokud jde o úmrtí, je jaderná energie někde uprostřed a pokud jde o škody je jaderná energetika bezkonkurenčně první (to jest vykazuje nejvyšší způsobené škody). Proto je složité vyčíslit, zda se obrovské finanční náklady vložené do stavby jedených elektráren vrátí.

úmrtnost a škody dle produkce energie
Závěr: Stávající jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu s nízkými emisemi a podle dat o úmrtích patří středně nebezpečným zdrojům. Pokud jde o škody jsou nejhorší. Mají také další skutečné problémy: vyhořelé palivo, dopady těžby uranu a pod. Předčasné uzavření stavajích elektráren by proto životnímu prostředí spíš uškodilo. Zda stavět nové bloky je hlavně otázka ekonomiky a strategie, ve které se odborníci liší.
Zdroje :
Sovacoola B., 2008, časopis Energy Policy, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0301421508001997).
Sovacoola B., 2016 https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959652615009877




