Článek
Horská obec Hraničky (původním názvem Grenzdorf) byla založena roku 1785 uprostřed hlubokých lesů na hranici mezi habsburskou monarchií a Pruskem v místech, kde obchodní stezka vedoucí údolím Vojtovického potoka postupně překonávala hřeben Rychlebských hor. Roku 1809 zde byla postavena velká kaple sv. Josefa, takže věřící už nemuseli docházet k bohoslužbám do Nových Vilémovic, ke kterým osada Grenzdorf patřila od začátku obecního zřízení (1850). Od vzniku Československé republiky nesla obec název Hraničky a společně s Novými Vilémovicemi byla roku 1949 přičleněna k obci Uhelná.
Pravděpodobně všichni obyvatelé obce byli německé národnosti, takže po roce 1945 zde zůstalo zde jen pět rodin, jejichž muži byli v té době nenahraditelní při práci v lese. Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945–1946 pokusy o dosídlení obce ztroskotaly. V roce 1949 byly i poslední čtyři zde žijící rodiny vysídleny a osada byla odsouzena k zániku, který byl završen likvidací zbylých budov armádou v letech 1959–1960. Z nich zbylo dodnes jen jedno obydlí, které pro svou rodinu uchránil lesní dělník Franz Schlegel. Kromě moderního oltáře z odolné kortenové oceli zbudovaného v r. 2013 na místě bývalé kaple a zdařilé informační tabule zaniklou obec nyní připomínají už jen torza starých ovocných stromů, solitérní lípy, remízky historická cestní síť, zbytky kamenných základů původních stavení i pozůstatky sklepů a studní i agrární valy (kamenice). Nad nálezy těchto dokladů dávného života Hraniček zůstává člověk stát s tichou pokorou. Vždyť ony obří lípy pamatují hlahol dětí, vyprávění nejstarších i tragické příběhy nuceného vystěhování. Dochovaný charakteristický krajinný ráz Hraniček je dokladem dřívějších způsobů osídlení a extenzívního zemědělského obhospodařování krajiny spoluvytvářené lidmi a přírodou v podhorských podmínkách. Unikátem jsou zdejší zachovalé horské louky, plošně největší v Rychlebských horách, nenarušené novodobou zástavbou. Jejich jedinečnost dokresluje zvlněný geomorfologický reliéf.
V dnešní době jsou Hraničky právem považovány za biologicky vysoce cenné území díky pestrosti zdejších společenstev zahrnujících i řadu zvlášť chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů včetně vzácných motýlů.
Podobnějším terénním průzkumem a shromážděním údajů z veřejných databází (Avif, NDOP, iNaturalist) se ukázalo, že toto území je v mnoha ohledech unikátní nejen pro Rychlebské hory, ale i pro celou republiku. Najdeme zde extenzívně obhospodařované ovsíkové louky i vlhké pcháčové louky na hřebeni jinak téměř kompletně zalesněné Travenské hornatiny, která je subregionem Rychlebský hor. Zdejší druhově bohaté podhorské louky se velkou měrou podílejí na heterogenitě krajiny a v regionálním měřítku představují významné centrum biodiverzity. Krajinnou mozaiku doplňuje malý, historicky původní rybník v přírodě blízkém stavu obklopený mokřady v nejnižším bodu lokality, dále kaskáda pěti malých prameništích tůněk zdařile vytvořených v posledních letech, i několik dalších drobných mokřadních společenstev. V území bylo doposud zjištěno 216 druhů cévnatých rostlin, což je počet srovnatelný například s lučními porosty v nedaleké Národní přírodní památce Jeskyně Na Pomezí, kde se vyskytuje 284 druhů cévnatých rostlin. O vysoké druhové diverzitě Hraniček svědčí i výskyt zvlášť chráněných druhů rostlin, např. pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), kýchavice bílé (Veratrum album), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) či zdrojovky hladkosemenné (Montia fontana).
Z živočichů zde byly zaznamenány četné druhy vzácného hmyzu, zejména motýlů, kterých se zde vyskytuje 35 druhů, např. batolec červený (Apatura ilia) a batolec duhový (Apatura iris), k ohroženým druhům patří například hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus), můřice dvojtečná (Ochropacha duplaris), ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), okáč černohnědý (Erebia ligea), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis) a další.
Zastoupeny jsou zde i mnohé druhy ptáků. V posledních letech na Hraničkách byl pozorován na výše uvedené luční biotopy přímo vázaný chřástal polní (Crex crex), dále ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad luční (Emberiza calandra), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ostříž lesní (Falco subbuteo). Zasahují sem i teritoria druhů lesních, například datla černého (Dryocopus martius), holuba doupňáka (Columba oenas) a dalších druhů. Kromě ptáků se zde vyskytují i zvláště chráněné druhy obojživelníků, např. rosnička zelená (Hyla arborea) a čolek horský (Ichthyosaura alpestris).
Vzhledem k výše uváděným skutečnostem se skupina přírodovědců různých oborů rozhodla navrhnout Hraničky k ochraně v kategorii přírodní památka ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Smyslem navrhované ochrany je v maximální možné míře uchovat biologické, ekologické, krajinotvorné i estetické a historické hodnoty území především prostřednictvím údržbou cenných lučních společenstev včetně případné pastvy k podpoře biodiverzity lučních porostů, tj. postupy, které jsou podporovány některými tituly agroenvironmentálních dotací. Důležitým zřetelem navrhované ochrany je taky zajištění dostatečné prevence proti poškození krajinného rázu i všech ostatních hodnot území zástavbou. Lokalita by však v každém případě zůstala nadále přístupná měkké pěší i cyklistické turistice bez omezení.
Podnět k vyhlášení Hraniček za přírodní památku byl na příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Olomouckého kraje) doručen 8. června 2026 a postupně doplněn o podpůrná stanoviska České společnosti ornitologické, České botanické společnosti a jiné. Podporu záměru ochrany Hraniček rovněž vyjádřili přeloučští skauti, kteří jsou ochotni se i podílet na údržbě označení přírodní památky.
Poznámka :
sepsáno za spolupráce Aleše Máchala dalších předkladatelů podnětu
Zdroje :
Abt, L. a kol. Čti Rychleby a Králický Sněžník. Jeseník: Čti Jeseníky, 2022.
Macháček, P. Fenomén Rychlebské hory. Brno, CPress, 2023.
Macháček, P. Zmizelé Jesenicko. 1. díl: Zcela zaniklé osady. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2022.
Padevět, J. Zaniklé obce. Katalog sídel zaniklých nebo částečně zaniklých od roku 1945 na území dnešní ČR. Praha: Academia, 2025.
https://zanikleobce.cz/index.php?obec=982
