Článek
Pro správné srovnání je totiž zásadní rozlišit tři věci:
- Ekologický chov – způsob produkce podle pravidel ekologického zemědělství.
- Pastevní chov – zvířata získávají alespoň část potravy na pastvinách; nemusí jít o ekologický chov.
- Intenzivní chov – obvykle více koncentrované krmení, vyšší podíl krmiv z polí a jiné tempo růstu.
Vliv na přírodu resp. životní prostředí lze vnímat z mnoha hledisek, nejdůležitější jsou tato :
1. Nižší dopad na klima. Krávy na pastvě produkují méně metanu než ty chované v intenzivních systémech. Za to ho ovšem produkují déle (než mají jateční váhu trvá to asi o třetinu déle). Pastvou se ale často využívají přírodní zdroje a snižuje se potřeba dovozu krmiva, což snižuje emise spojené s jeho produkcí a dopravou.
2. Zachování biodiverzity. Ekologické pastviny jsou často spravovány tak, aby podporovaly růst různých druhů rostlin, což přispívá k biodiverzitě jak rostlin, tak živočichů (hmyzu, ptáků apod.).
3. Na ekologických pastvinách se nepoužívají syntetická hnojiva ani pesticidy, které mohou poškozovat půdu a okolní ekosystémy.
4. Zdravější půda. Krávy na pastvě přirozeně hnojí půdu svým trusem, což zlepšuje její kvalitu a snižuje potřebu umělých hnojiv.
5.Prevence eroze. Pastva podporuje růst trav a bylin, jejichž kořeny stabilizují půdu a zabraňují její erozi.
6. Etické a welfare hledisko. Krávy mají možnost se volně pohybovat, což zlepšuje jejich pohodu a snižuje stres.
7. Menší potřeba antibiotik. V ekologickém chovu se antibiotika používají mnohem méně často, což snižuje riziko vzniku rezistentních bakterií.
8. Podpora místních ekonomik. Pastevní chovy často provozují malé místní farmy, dbající na udržitelné postupy. To se pochopitelně netýká hovězího z produkce velkých průmyslových korporací či dováženého do Evropy z Jižní Ameriky
Tvrzení, že krávy na pastvě produkují méně metanu, závisí na tom zda mluvíme o emisích za den, za celý život zvířete, nebo na kilogram vyprodukovaného masa.
- Za den: emise metanu se mohou lišit podle krmné dávky, příjmu potravy a užitkovosti. Pasený skot produkuje denně měně metanu než skot vykrmovaný
- Za celý život: pokud zvíře roste déle, může za svůj život vyprodukovat více metanu.
- Na kilogram masa: záleží také na rychlosti růstu, konečné hmotnosti a typu skotu.
Studie publikovaná v roce 2022 v Journal of Animal Science porovnala čtyři systémy výkrmu skotu na západním pobřeží USA. Nešlo o přímé srovnání certifikovaného ekologického a konvenčního chovu, ale o různé způsoby krmení a dokončení výkrmu. V tomto konkrétním pokusu byly emise systému s 20 měsíční pastvou přibližně o 41 % vyšší a u 25 měsíční pastvy přibližně o 73 % vyšší než u konvenčního systému (průmyslového zemědělství). Rozdíly souvisely mimo jiné s délkou výkrmu a nižší jatečnou výtěžností. To ovšem není univerzální výsledek pro všechny farmy. Jde o jeden experimentální soubor systémů v USA; nelze z něj přímo odvodit poměr emisí u českého ekologického chovu.
Co z toho plyne: Delší doba do porážky je skutečně důležitý faktor. Nižší emise z dopravy krmiv mohou být výhodou, ale nemusí vyrovnat vyšší emise metanu za delší život zvířete. Nejlepší způsob jak snížit metanové emise související s chovem skotu je snížit konzumaci hovězího masa. Životní prostředí není jenom metan a jiné skleníkové plyny.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8867585/?utm_source=chatgpt.com
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10718409/?utm_source=chatgpt.com
https://agriculture.ec.europa.eu/farming/organic-farming/organic-production-and-products_en?utm_source=chatgpt.com
některé údaje byli shromážděny pomoci AI
