Článek
Máme čtyři národní parky. Ten nejmenší, moravský NP Podyjí, je celkem bezproblémový. V Českém Švýcarsku mají invazní vejmutovku, v Krkonoších lyžaře a na Šumavě kůrovce. Teď jde o to, jestli vyhlásit další.
V Parlamentním zpravodaji napsal před lety Václav Klaus, ještě coby prezident, toto: „Přírodní bohatství, které skýtají křivoklátské lesy, jsem poznal již dávno před tím, než jsem jako prezident republiky začal pravidelněji přebývat na zámku v Lánech. O to více jsem s obavami sledoval diskuze o možném vyhlášení národního parku na území křivoklátských lesů. Dobře totiž vím, že by to byl nemalý zásah do každodenních životů občanů žijících v tomto krásném koutu naší země. Podobné snahy vnímám jako boj minoritních zájmových skupin, kteří si zcela nepochopitelně a trestuhodně přivlastňují právo rozhodovat o částech naší země, které chtějí před většinou z nás ostatních chránit. S tím se nemohu smířit. V prvé řadě pro mě člověk není něčím, před čím by měla být příroda chráněna, člověka považuji za její přirozenou součást. Navíc jsem přesvědčen, že o jakémkoliv území by si měli rozhodovat především sami občané, kteří v něm žijí a nikoliv od místa odtržení úředníci často s extrémními názory v oblasti ekologie.“
Václav Klaus už je sice dávno za zenitem, ale z jeho líhně pochází ministrana Motoristé, a tak jeho myšlenky není možné nechat úplně bez povšimnutí. Klaus, jako už mnohokrát předtím, se cítí být univerzálním vědcem, který zná řešení na všechny problémy lidstva. Pokud bychom vzali vážně premisu, že by o ochraně území měli rozhodovat pouze lidé, kteří zde žijí, pak by o památkové ochraně hradu Karlštejna rozhodovali občané městyse Karlštejn a o národní kulturní památce Pražský hrad prezident a jeho poradci. Od toho je národní park národní, že o tom rozhoduje celý národ (prostřednictvím volených zástupců).
Z návštěvnické ankety v NP Šumava to jednoznačně vyplývá. Na otázku „Je existence NP důležitá ve vašem rozhodnutí navštívit Šumavu“ odpovědělo „ano“ 69 % z téměř 4 500 respondentů. Tak je tedy 69 % minoritní skupina?
Když ovšem právě místní občané chtějí rozhodovat o tom, že u svého domu nechtějí dálnici, spalovnu, skládku či supermarket, tak to byl zase Václav Klaus (a nyní Motoristé), kteří poučují, že volný trh je zkratka volný trh, stání zájem je státní zájem a tomu nemohou bránit. Vůbec jim nepřijde divné, že si „někdo zcela nepochopitelně a trestuhodně přivlastňuje právo rozhodovat o částech naší země“, měnit je v betonové plochy jen proto, aby měl vyšší zisk.
Paradoxně měl ovšem Václav Klaus v tomto případě pravdu, ale úplně jinak než se domnívá. Křivoklátsko je chráněno jako CHKO, nejcennější části jsou chráněny formou rezervací. Samozřejmě, že toto cenné území je třeba chránit před člověkem, před kým jiným? Před medvědem snad? Tato oblast byla chráněna před člověkem už za Karla IV a jenom díky tomu se dochovalo její přírodní bohatství. Vyhlášení tohoto území národním parkem je ale devalvací tohoto typu ochrany a v podstatě by se zde minulo účinkem. Domnívám se, že forma CHKO je na Křivoklátsku dostatečná.
Zdroje:
https://aopk.gov.cz/np-krivoklatsko
https://nasekrivoklatsko.cz/o_navrhu/
https://www.klaus.cz/clanky/2547
https://www.enviweb.cz/81376
časopis Nová Šumava 11/2009
https://www.ldkomora.cz/tiskove-zpravy/118
https://www.otevrenekrivoklatsko.cz/prohlaseni/
KOLBEK, J. a kol., 1998: Vegetace CHKO Křivoklátsko: vývoj krajiny a vegetace, vodní, pobřežní a luční společenstva. Praha Studie pro potřeby správy CHKO Křivoklátsko. Botanický ústav AV ČR.
