Článek
Jeden z falešných mýtů, kterým jsou zahlcena média je ten, že těžba dřeva (zpracování kalamity) zajistí plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Prý musíme těžit dřevo i v rezervacích a národních parcích neboť jinak je sežere lýkožrout, a pak tam bude měsíční krajina, holá skála a les nebude plnit své funkce. Těžba dřeva je zdůvodňována bojem proti povodním, požárům, lýkožroutům, lavinám. Myslím, že už tam chybí jen boj proti narkomafiím.
Toto zdůvodňování těžby dřeva však není vědecky podloženo. Podle mého názoru se nenajde jediný mezinárodně uznávaný odborník, z nezávislé vědecké nebo akademické instituce, který by to potvrdil. Vždy to tvrdí jen lidé přímo nebo nepřímo závislí na těžbě dřeva. Člověk nemusí mít doktorát z ochrany lesa, aby se o tom přesvědčil na vlastní oči. Stačí se podívat na plochy na Šumavě, kde se těžilo dřevo v roce 2011 a poté je porovnat s plochami , kde vše zůstalo bez zásahu.
Na druhé straně chápu, že přemnožení lýkožrouta smrkového je však opravdu citlivá otázka. Zvláště pro lidi z lesnického provozu, kterým se soustavně říká, že s lýkožroutem je třeba bojovat. V lesích mimo rezervace a národní parky to říkám i já. V podstatě je na tom založen celý systém lesního hospodářství. Lidé si jednoduše neuvědomují, že cílem moderního lesního hospodářství je produkce dřeva způsobem, kterým minimálně narušuje životní prostředí. Proto se mluví o mimoprodukčních funkcích lesa. V lese můžeme hospodařit i tak, že trvale plní víceméně všechny mimoproduční funkce. Většinou však vidíme holiny po těžbě kalamit. Takové těžbou zničené lesy opravdu nedokážou plnit všechny funkce, které by měly. Nejvážnějším důsledkem takového ničení lesů jsou povodně.
Cílem národních parků není produkce dřeva. Takže tam není žádný vědecky podložený racionální důvod pro těžbu dřeva. Je naivní si myslet, že lesníci za 300 let historie dokážou udělat něco lepšího než příroda, která na to měla miliony let. Myslím, že mnohým kolegům lesníkům chybí úcta k přírodě. Bohužel ve jménu boje s lýkožroutem ničí lesní ekosystémy drastickou těžbou dřeva a ohrožují zdraví lidí leteckými postřiky. Možná by bylo dobré zajít do sousedního Polska, kde mají lesníci blíže k tradičním hodnotám. Lesníci tam netěží dřevo v rezervacích, podobně jako jinde ve vyspělé Evropě. V polských Tatrách se insekticidy nepoužívají.
Věda, i lesnická má už na mnohé otázky odpovědi. Odborným garantem výzkumu v Bavorském lese, ve kterém se přemnožil lýkožrout, byl Bavorský lesnický výzkumný ústav. Negativní dopady ponechání lesa po větrné nebo kůrovcové kalamitě bez zásahu, ve srovnání se stojícím zeleným lesem se nepotvrdily. Negativní dopady těžby kalamitní hmoty jsou každému jasné. Podobné studie se dělaly i ve Švýcarsku. Výsledky byly stejné. Ve studii, která se věnovala této problematice v lesích na strmých svazích v Alpách, se potvrdilo, že právě ponechání mrtvého dřeva v lese zajišťuje plnění ochranných funkcí lesa a zároveň chrání i rodící se mladý les. Když se dřevo rozloží, funkce lesa již zajišťují mladé stromy.
