Článek
Před rokem vešlo platnost nařízení Evropské unie o zákazu používaní olověných broků. Členské státy mají dvě možnosti, jak toto nařízení splnit. Bud zavedou úplný zákaz olověných broků (tak to udělali Nizozemci a Dánové) anebo zakážou olovo pouze při lovu v mokřadech, pak však musí jednoznačně vytyčit, kde jsou a kde nejsou mokřady. Asi nikoho moc nepřekvapí, že Česká republika se vydala cestou vytyčovaní hranic mokřadů. Myslivecké organizace se tomu ovšem usilovně brání. A až si myslivci vyzkoušejí bezolovnaté střelivo, snad se časem dočkáme i úplného zákazu prodeje olověné munice. Bude to jednodušší pro myslivce, kontrolní orgány a hlavně: pro ptáky. Na rozdíl od poplašných zpráv, které o bezolovnatém střelivu čteme v českém mysliveckém tisku, se v těch zemích, které olovo zakázali, nesnížil ani počet lovců, ani počet úlovků.
Olovo je jedovatý kov. Pro savce a ptáky neexistuje žádné maximální bezpečné množství. V minulosti se zpřísňovaly zákonné limity olova, až se jako jediné rozumné řešení ukázalo jeho úplné vyloučení. V každodenním životě se tak už téměř nesetkáváme s olověnými vodovodními trubkami, s nátěrovými barvami s obsahem olova ani s olovnatým benzinem. Myslivci a jejich rodiny ale stále spolu s masem zvěřiny konzumují i malé dávky olova. Olověný brok se totiž otírá při průchodu tělem zvířete a malé částečky olova zde zůstávají. Jsou to kousky tak malé, že je v jídle vůbec nezjistíme, v opakovaných dávkách narušují imunitní systém, poškozují mozek a vedou k chronickým poruchám kardiovaskulárních, vylučovacích či pohlavních orgánů. Chronická otrava olovem způsobuje i snižování IQ.
Stejné problémy způsobují broky a jejich pozůstatky dravcům a mrchožravcům. Pro orly mořské, luňáky, motáky, krkavce, ale třeba i pro některé sovy jsou postřelená nebo otravou oslabená zvířata ideální kořistí. Ročně uhyne v Evropě na otravu olovem zhruba jeden milion vodních ptáků. Zhruba jen 1 % (!) broků zasáhne cíl, ostatní dopadnou do krajiny. Hrabaví ptáci, jako koroptve nebo bažanti, je mohou polykat místo kamínků (gastrolitů), které potřebují ke správnému trávení, vodní ptáci je většinou spolknou při sběru ze dna. Takový pták nemá šanci poznat, zda to malé kulaté, co má zrovna v zobáku, je jeho oblíbený gastrolit, nebo jedovatý brok. A protože na setkání s broky je evoluce nepřipravila, otráví se.
Omezení olověných broků tak zatím funguje v Česku jen na papíře. Dodržovaní a kontrola střelby v mokřadech je v praxi obtížná. Takže k cíli omezit otravy olovem vede jen jedna cesta. Vyloučení olověných broků, zákaz jejich prodeje i užívání.
Situace se však vyvíjí. Výbor REACH schválil návrh na omezení používání olova ve střelivu pro myslivecké a sportovní účely. Co to je REACH? Tato zkratka se překládá jako registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Jde o nařízení Evropské unie, které si klade za cíl zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí a zároveň zvýšit konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. Také podporuje alternativní metody posuzování rizik látek, aby se minimalizovalo jejich testování na zvířatech. Platí od 1. června 2007.
Oproti původnímu návrhu byl i díky intenzivnímu odporu České republiky jeho rozsah výrazně zúžen. Regulace se nově vztahuje pouze na hromadné broky používané v brokovnicích, zatímco olověné kulové střely a jednotné broky (slugy) byly z návrhu vypuštěny.
„Díky našemu tlaku se podařilo zásadně zúžit rozsah návrhu pouze na hromadné broky, vyjmout kulové střely a jednotné střely do brokovnic, prodloužit přechodné období z původních tří na sedm let a zachovat možnost využití olověných broků na sportovních střelnicích za stanovených podmínek,“ řekl k tomu vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Aha ! Takže zmocněnec vybojoval pro Českou republiku možnost i nadále otravovat životní prostředí olovem. Máme jásat ?
Návrh přesto přináší plošné omezení olověných broků: Při lovu platí úplný zákaz: Olověné broky se nebudou smět prodávat, nosit u sebe a ani používat. Změny nezačnou platit hned, pro všechny upravené oblasti platí sedmileté přechodné období od vstupu nařízení v platnost. To má umožnit postupný přechod na bezolovnaté alternativy. Nová legislativa zároveň zachovává výjimky pro obranu, bezpečnostní složky, ochranu kritické infrastruktury, sebeobranu, forenzní účely, testování a výzkum. Pro historické zbraně a jejich repliky platí úplná výjimka. Součástí návrhu jsou rovněž nové požadavky na označování výrobků a informování spotřebitelů o rizicích spojených s používáním olova.
Návrh byl projednán ve Výboru REACH, ve kterém jsou zastoupeny všechny členské státy Evropské unie. O přijetí rozhoduje kvalifikovaná většina členských států.
Zdroje :
https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/eu-schvalila-omezeni-olova-ve-strelivu-diky-tlaku-cr-se-zakaz-nebude-tykat-kulovych-strel-ani
https://old.schp.cz/info/co-prineslo-prosincove-zasedani-vyboru-clenskych-statu-reach
https://www.spaper.cz/blog/co-je-to-reach-narizeni-povinnosti-a-vse-kolem-detail-331
