Článek
Podle analýzy zveřejněné na www.businessinfo.cz pouze čtyři procenta všech dopravních staveb zablokovali v posledních letech ekologičtí aktivisté. Tento portál nelze podezírat s přílišné shovívavosti či sympatií k ekologickým aktivistům. Provozuje ho totiž CzechTrade a gestorem portálu je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ondřej Novák, předseda představenstva STRABAG a.s. analýzu komentoval takto: „Každá stavba je přirozeně zásahem do životního prostředí a je správné, aby se posuzoval environmentální vliv projektů a aby se k nim mohla vyjádřit i veřejnost. Výsledkem tohoto posouzení by mělo být řešení, které bude vyvažovat všechny oprávněné zájmy. (…) Platná legislativa umožňuje výběrová řízení napadnout téměř komukoliv, bohužel i těm kdo nemají o soutěženou stavbu vůbec zájem, a pouze se snaží její realizaci pozdržet nebo zastavit. Touto cestou se dnes vydávají nejen subjekty stojící mimo skutečné stavebnictví, ale i stavební firmy, jejichž manažeři nedokážou unést, pokud účast v soutěži není korunována úspěchem. Vlivů, které v Česku brzdí realizaci staveb, je zkrátka mnoho, a i proto u nás výstavba klíčové dopravní infrastruktury pokračuje tak velmi pomalu.“ Pana Nováka neznám, ale jsem rád, že na rozdíl od různých politiků (Havlíček, Babiš) se k tomu postavil čelem a nemaluje straky (ani Strabaky) na vrbě.
České dálnice se dostaly mezi nejdražší v Evropě. Jako hlavní důvod se udává korupce. A taky se staví pomalu. A tady se jako hlavní důvod udávají aktivisté. Že protestují proti všem dálnicím, a že protesty dálnice zdržují. Spolky podávaly námitky nebo jinak protestovaly proti těmto dnes již realizovaným dálnicím: D5 obchvat Plzně - asi 20 km a D11 Libice – Hradec Králové 52 km. Z dálnic, které jsou v řízení a nebo jsou právě ve výstavbě, protestovaly spolky proti D1 obchvat Přerova - asi 25 km, D3 Praha – Nová Hospoda asi 57 km, D8 Lovosice – hranice SRN asi 40 km. Ve všech těchto případech šlo o požadavek na jinou trasu, v případě D5 a D8 dokonce o kratší trasu. Naprostá většina dálnic se od roku 1990 postavila zcela bez účasti spolků. Některé protesty (jak se ukázalo) byly velmi racionální. Například k obrovskému sesuvu zeminy v roce 2013 na dálnici D8 nemuselo dojít, pokud by Ministerstvo životního prostředí a Ředitelství silnic a dálnic respektovaly kritické výhrady geologů z České geologické služby. Ti opakovaně v letech 1995 až 2004 upozorňovali, že ministerstvem vybraný koridor je z hlediska vysokého rizika sesuvů nejméně vhodný. Na tento nesoulad spolky v odvoláních setrvale poukazovaly. Marně.
Česká republika přistoupila na tzv. Aarhuzskou úmluvu o informacích v životním prostředí. Ta úmluva má tři části - ta první se týká informací v životním prostředí a tu naše republika v podstatě naplnila přijetím zákona o právu na informace v životním prostředí. Druhá část úmluvy se týká přístupu občanů k rozhodovacímu procesu. Ten je vyjma jednoho paragrafu v zákoně o ochraně přírody a krajiny iluzorní. Poslední část úmluvy se týká vymahatelnosti práva a ta je u nás zatím v plenkách. A nebude to lepší, dokud nebude jasné, že snaha dálnici postavit může být stejně legitimní jako snaha takové stavbě zabránit.
Zdroje :
https://www.businessinfo.cz/clanky/ceske-firmy-dal-brzdi-nedokoncene-dalnice-nova-legislativa-vse-nevyresi/
https://detizeme.cz/
https://arnika.org/zahranici/arnika-ve-svete/mezinarodni-umluvy/aarhuska-umluva
