Článek
Když si u mě úřad městské části Brno-Tuřany objednával zoologický průzkum na pozemcích v jejich katastru na jihu Brna, moc se mi do toho nechtělo. Bydlím na severu Brna, kde je město obehnáno prstencem krásných lesů. Kdežto jih je pro mne skoro jako Sahara. Ještě když vyšlo najevo, že se jedná o zahrádkářskou kolonii o rozloze asi tři hektary v blízkosti brněnského mezinárodního letiště. Smyslem průzkumu, jak mi sdělil starosta, by mělo být stanovení přírodní hodnoty pozemku s ohledem na jeho budoucí určení v rámci přípravy územního plánu. A chystaný územní plán tomuto místu nevěstil nic dobrého – přeměnu na skladiště a haly.
Přesto jsem se pustil do práce. Pro posouzení jsem použil všechny podklady, které pro dané území existují, doložené údaje z databází apod. A samozřejmě vlastní průzkumy. Zjistil jsem, že tato zahrádkářská kolonie byla založena v padesátých letech minulého století, ale už na mapách z 19. století je toto trojúhelníkovité území znázorněno jako plocha porostlá stromy (pravděpodobně pastevní les) s malým rybníkem. V současnosti je území obklopené poli a letištní plochou. Díky vstřícnosti zahrádkářů jsem v území mohl použít celé spektrum zoologických výzkumných metod, od líčení živolovných pastí na drobné savce po odchyt ptáků do sítí. Výsledky byly překvapivé: deset druhů savců, třicet šest druhů ptáků, čtyři druhy obojživelníků a tři druhy plazů. To na maličké území obklopené téměř pustinou není vůbec špatné.
Ukázalo se tedy, že tato zahrádkářská enkláva je ze zoologického hlediska velmi zajímavá. Na jižním okraji města Brna je velice málo přírodních a přírodě blízkých ploch a tato zjevně patří k těm nehodnotnějším v katastru Tuřan. Její výjimečnou charakteristiku dotváří plocha bývalého rybníka, na jehož dně byly vyhloubeny tůně (slouží jako zdroj vody na zalévaní). Zahrádky tvoří směs různých typů hospodaření od zcela intenzivního pěstovaní zeleniny za pomocí pesticidů a umělých hnojiv přes hospodaření téměř podle regulí přírodních zahrad až k zcela extenzivnímu využití jako rekreační plochy se soliterními stromy a jednou či dvakrát ročně sekaným trávníkem. Tato mozaika je velmi výhodná pro velké spektrum druhů, včetně druhů zvláště chráněných.
Ze zajímavých druhů bych vyzvedl především výskyt mloka skvrnitého, dvou druhů skokanů, ještěrky obecné. Z ptáků je důležitý výskyt ťuhýka obecného, který je nejen druhem chráněným podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale i podle evropské směrnice o ptácích. Krásně zbarveného samce se mi podařilo dokonce chytit do sítě a okroužkovat. Rovněž hojný výskyt koroptve a křepelky je v tomto prostoru velmi důležitý. Známé „pětpeněz“ křepelek i čiříkání koroptví tam bylo slyšet každý podvečer. Také chocholouše už v jiných částech města najdete jen stěží a zde i hnízdí! Celkově bylo v území zjištěno 16 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho polovinu tvoří ptáci. Můj závěr zněl, že z pohledu ochrany biodiverzity (biologické rozmanitosti) je důležité ponechat území v dosavadním užívání jako zahrady a nedovolit jeho zástavbu. Starosta i zahrádkáři to uvítali, a v dalším návrhu územního plánu se plocha změnila zpět na zahrádky resp. zemědělskou půdu. Dokonce si u mne městská část objednala další studii, která by jim měla poradit, jak v zahrádkářské kolonii biodiverzitu ještě zvýšit. Nyní jsem se už pustil do práce s větší chutí. Především jsem navrhl, aby přestali na většině ploch používat pesticidy a umělá hnojiva, přestali pálit zahradní zbytky a začali ve větší míře kompostovat.
Dále jsem představil speciální opatření, které mají za cíl zlepšení podmínek života některého druhů živočichů, kteří mohou celoročně anebo po část roku obývat území zahrádek. Ani v jednom případě se nejedná o druh, který by mohl způsobit škodu na produkci zahrádky, v mnoha případech se však jedná o druhy, které naopak pomáhají biologické regulaci škodlivých organismů. Vybírám jen některá navržená opatření:
Plazník
Je vhodné vybudovat na nezastíněném stanovišti úkryt pro plazy v podobě rámů z kulatiny 4×4×1 m s výplní z větví, štěpky a zeminy. Plazník lze vyrobit dle konfigurace terénu i obdélníkového tvaru anebo menšího rozměru. Nejmenší doporučená velikost je 2× 2× 1m.
Hmyzí domek
Hmyz žije téměř všude, je ho spousta druhů a ty mají různé nároky na životní prostředí. Některým druhům můžeme pomoci instalací hmyzího domku, který simuluje přírodní dutiny. Pokud bude umístěn do suchého a osluněného kouta zahrady, brzy bude obydlen samotářskými včelami a jiným hmyzem.
Snopky pro hmyz
Suchá stébla s duší (celík kanadský, bez černý, topinambur….) je vhodné nastříhat na délku asi 30 cm a přivázat k tyčce, kterou je možno zapíchnout do země. Takové snopky rády obsazují především samotářské včely.
Výsev nektarodárných druhů rostlin
Nabídku potravy je možné doplnit výsevem vhodných, nektarodárných druhů (brutnák, svazenka, vičenec, vojtěška).
Hromady písku
Hromady písku jsou často samotářskými včelami i jinými druhy hmyzu využívány k hnízdění. Bylo by proto vhodné rozmístit dvě hromady písku (přibližně 2- 4 m3). Nikdy by neměly být na vyloženě stinném místě, spíše na osluněném. Osídlení písečných hromad může trvat někdy 2 – 3 roky a v některých případech se nemusí podařit.
Suchá zídka /gabion
Mnoho druhů hmyzu, ale také ještěrky nebo slepýši rádi využívají suché zídky. Jsou to zídky postavené z kamenů bez použití malty, betonu či jiného pojiva. Alternativou k suché zídce je postavení gabionu, který má výhodu především v tom, že je bezpečný (samovolně se nerozpadne) a je možné použít jakýkoliv druh kamene. Do náplně gabionu je možno použít i kusy betonu a staré cihly.
Mrtvé dřevo
V zemědělské krajině současnosti velice chybí mrtvé dřevo. Je proto vhodné ponechat mrtvé stromy v zahradě do rozpadu. Tj – pokud strom samovolně odumře- nekácet jej a nevykopávat pařez. Strom zakrátit tak, aby při vyvrácení či odlomení větve nemohl způsobit vážná zranění a nechat jej do rozpadu. Takovýto strom osídlí celá řada dřevobytných brouků a dalších druhů hmyzu, které jinak v běžné krajině nemají kde pobývat. To se muže týkat jak ovocných stromu, tak stromů původně lesních (buk, bříza, smrk).
Teď budu s napětím čekat, co z toho v Tuřanech opravdu zrealizují! A budu jim držet palce.
Zdroje:
Vlašín M., 2020 : Posouzení ekologické hodnoty pozemku p.č. 4045 v k.ú. Tuřany
(Znalecký posudek, rukopis, uloženo na ÚMČ Tuřany)
Homolka, M. (In lit): Data o obratlovcích z okraje Tuřan . 2020
Wilson D. E., Cole F. R., Nichols J. D., Rudran R. & Foster M. S. (eds.) 1996: Measuring and Monitoring Biological Diversity: Standard Methods for Mammals. Smithsonian Institution Press, Washington and London, 409 s.
Chobot K. & Němec M.,[eds] 2017 : Červený seznam ohrožených druhů České republiky -
Obratlovci, Příroda č. 34
Vojar J.,2007: Ochrana obojživelníků: ohrožení, biologické principy, metody studia, legislativnía praktická ochrana. Doplněk k metodice č. 1 Českého svazu ochránců přírody
Vlašín M., Mikátová B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ČSOP Veronica, Brno, 39 s.
