Článek
V knize „O původu druhů“ (plný anglický titul zní On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life) britský přírodovědec Charles Darwin v roce 1859 poprvé uveřejnil svou evoluční teorii, založenou na přirozeném výběru. Tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí. Gregory Bateson – americky antropolog a kybernetik v odkazu a tuto teorii přichází s pojmy ekologie myšlenek (ecology of ideas) a ekologie mysli (ecology of mind). Pozoruje pohyb myšlenek a vztahy mezi nimi a vidí podobnost s vývojem živých organismů. Také myšlenky a slova dle něj přežívají a hynou pod tlakem „přírodního výběru“. Spojují se, bojují i spolupracují.
Archaických slov, které se dnes již vůbec nepoužívají, anebo jen velmi zřídka, je hodně. Výjimečně se stává i to, že se dané slovo do běžné češtiny vrací. Například slovo šenkýřka se dnes opět začíná objevovat. Další slova, která vyřadil „přírodní výběr“ jsou třeba tato: anžto (protože), škorně (boty), škamna (školní lavice), otápek ( škraloup). Specifickou skupinu slov tvoří také ta, která vznikla v době národního obrození a ve skutečnosti se do hovorové češtiny nikdy nedostala. Přesto tvoří část naší kulturní tradice. Známé jsou například výrazy čistonosoplena (kapesník), nebo klapkobřinkostroj (klavír). Ale protože vývoj jde pořád dál, i dnešní čeština se jednou stane archaickou i zastaralou, respektive některá její slova či obraty,
Dnes v češtině se rozhořívá lítý boj mezi slovy anglického původu, která ovšem mají zcela jasný český ekvivalent. Příklad : dipr (překapávač), votevr (cokoliv), random (náhodně). Jazykoví puristé, autoři českého prvopisu, literární vědci a jiní se mohou zbláznit, ale to zda to slova v češtině natrvalo či načas zakotví, záleží na fitness (aha! anglicismus) těchto slov. To jest, zda slova zapadnou a najdou si své místo, anebo tvrdým výběrem skončí v propadlišti dějin.
Zajímavý je ovšem vznik některých slov, pro která čeština původní výraz nemá a ani mít nemůže. Krásným příkladem je spam. Název pochází ze značky anglických konzerv lančmítu (aha ! opět anglicismus). Slovo vzniklo jako zkratka ze slov spiced ham – okořeněná šunka a tyto konzervy se vyrábí od třicátých let minulého století dodnes. V období druhé světové války byla tato potrava hojně rozšířená, ale ve Velké Británii málo oblíbená. Proto se spam objevuje v závěru 25. dílu televizního seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují spam, často opakovaně. Spory zákazníků s číšnicí o objednávky přerušuje skupina Vikingů zpívajících „Spam, spam, spam…“. Označení tak bylo později přijato pro zneužívání e-mailu (aha ! opět anglicismus) k šíření různých plevelných textů či reklamy.
Myslím, že čeština má tuhý kořínek a mnohá slova se v ní natrvalo uhnízdí a mnohá z ní vypadnou. Ale že nakonec přes globalizaci zůstane zachována jako národní kulturní dědictví.
