Článek
Je před volbami a v obcích se rychle, rychle řeší slučování škol podle nového školského zákona. Důvody mohou být různé. Starosta neví, zda bude ve volbách znovu zvolen nebo zda bude mít v zastupitelstvu většinu. Z nějakého důvodu považuje odstranění ředitelky školky za majstrštyk své dosavadní kariéry. Když je starosta „od rány“
, zařve na ředitelku něco v tom smyslu, že jí do jeho rozhodnutí nic není a děj se vůle Boží. A tak se děje.
Zastupitelstvo ve slepé víře, že jde pouze o formální a administrativní krok, zvedne ruku pro sloučení a je dokonáno. S ředitelkou školky se nikdo nebaví.
Fakt, že má předškolní pedagogika jiná specifika než ta školní bereme pod heslem, „Vůbec tomu nerozumíme, tak to bude jednoduché.“ A hurá na to.
- Školku pomalu a systematicky postavíme do role toho, kdo musí vynakládat obrovské množství energie a síly, aby s ní vůbec někdo mluvil.
- Školka prosí o účast u jednacího stolu. NE.
- Vzbouří se občané, píší na zastupitelstvo, spojí se a křičí. Dobře, tak bude jednací stůl.
- Školka přijde k jednacímu stolu, chce říct souvislou větu. OMYL. Šanci mluvit vám dáme pouze tehdy, pokud s námi budete ve všem souhlasit.
Dobrá, školka tedy musí znovu najít energii a sílu, prosadit možnost u jednacího stolu skutečně jednat. Měsíc tvrdé práce, kterou občané naší obce strávili snahou, nechat školku ke slučování říct svůj postoj nám nikdo nevrátí.
Náznaky neznalosti předškolní pedagogiky těch, kdo se rozhodli tu jsou. Například bezpečný prostor s herními prvky pro děti od 2 do 6 let necháme volně používat školní děti. Co by tak devítiletý fotbalista mohl na hřišti pro děti předškolního věku zničit? Nebo, že by si snad dítě ve dvou letech, které může být nebezpečné i samo sobě s malým fotbalistou ze 3.A mělo hodně co povídat? Děti ze školy mohou na hřiště vnést cokoliv, co nám malé dítě třeba pozře. No co, odpovědnost nese učitelka, je přeci pedagog, že? Kdo by si nad tím lámal hlavu. Obec rozhodla tak je to správné a tak to má být.
