Trumpovo příměří skončilo dřív, než začalo

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se stále výrazněji přesouvá také do hospodářského zázemí obou protivníků. Zatímco ruské rakety a bezpilotní prostředky ničí ukrajinské elektrárny, rozvodny, železniční infrastrukturu a obchodní sklady, ukrajinské dálkové údery způsobují rozsáhlé škody ruskému ropnému průmyslu, distribučním centrům a dopravní infrastruktuře. Strategické bombardování se stalo jedním z hlavních nástrojů vzájemného hospodářského vyčerpávání.

Rozsah ruské vzdušné kampaně dokládají události posledních dnů. Při úderech ze 13. na 14. října bylo podle ukrajinských úřadů poškozeno 30 energetických objektů a přibližně 600 tisíc obyvatel zůstalo bez elektřiny. Následující noc Rusko vyslalo podle ukrajinského letectva dalších 580 bezpilotních prostředků. V Kirovohradské oblasti útoky zasáhly energetickou, dopravní a logistickou infrastrukturu.

Jenže ani ukrajinské ozbrojené síly už dávno nejsou odkázány pouze na obranu vlastního území. Dálkové bezpilotní prostředky a rakety zasahují ruské rafinerie, sklady paliv, vojenská letiště, železniční uzly i velká obchodní distribuční centra. Ukrajinské údery na ruské hospodářství se postupně proměnily v systematickou kampaň, která nutí Moskvu vynakládat prostředky na ochranu hlubokého týlu a opravy poškozených zařízení.

Mimořádně zajímavý je vývoj útoků proti ruskému internetovému obchodu. Od poloviny července se jejich terčem stávají velká logistická centra společností Wildberries a Ozon. Podle analýzy agentury Reuters bylo do konce srpna napadeno přes dvacet skladových zařízení obou společností a nejméně 1,9 milionu metrů čtverečních skladových ploch utrpělo závažné škody způsobené požáry .

Ve městě Kotovsk v Tambovské oblasti zničil útok z 26. srpna logistické centrum Wildberries, kde požár zachvátil přibližně 100 tisíc metrů čtverečních. Rozsah zničení potvrdily ruské úřady a událost dokumentovala také videa a satelitní analýzy. Podobné údery zasáhly další logistické objekty ve Vladimirské, Rostovské a Belgorodské oblasti.

V Rusku tak už nehoří jen rafinerie a vojenské sklady. Hoří rovněž obchodní infrastruktura, která zabezpečuje zásobování běžných domácností. Právě v tom spočívá zásadní změna charakteru války. Oba protivníci se snaží dosahovat strategických účinků ničením hospodářského zázemí, přičemž důsledky jejich operací se stále výrazněji přenášejí také na civilní ekonomiku.

Donald Trump 11. října oznámil, že Rusko a Ukrajina souhlasily s okamžitým příměřím týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu. Háček spočíval v tom, že takovou dohodu bezprostředně nepotvrdila Moskva ani Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně uvedl, že teprve čeká na její podrobnosti.

Trumpova iniciativa přicházela v době, kdy ukrajinské útoky proti ruským rafineriím představovaly stále závažnější problém nejen pro Moskvu, ale také pro světový trh s ropnými produkty. Americký prezident opakovaně spojoval ukrajinské bombardování rafinerií s rostoucími cenami nafty a před listopadovými americkými volbami se snažil dosáhnout stabilizace cen pohonných hmot.

To je poněkud zvláštní motivace pro mírovou iniciativu. Válka, která má za následek rozsáhlé lidské ztráty, zničená města a hospodářskou devastaci dvou evropských států, se najednou řeší především podle toho, kolik zaplatí americký motorista u čerpací stanice.

Zastavení vzájemných útoků proti energetice by samozřejmě mohlo přinést oběma zemím značnou úlevu. Moskva by nemusela v takovém rozsahu opravovat rafinerie a palivové terminály, Kyjev by získal čas na obnovu elektrické sítě před nadcházející zimou. Jenže taková dohoda musí platit skutečně oboustranně a musí obsahovat alespoň základní mechanismy kontroly.

Namísto toho následovalo pokračování bombardování. Ruské útoky proti ukrajinským energetickým zařízením neustaly a Ukrajina po krátkém pozastavení vlastní kampaně 15. října obnovila údery proti ruským rafineriím. Jedním z napadených objektů byl rafinerský závod v Rjazani.

Trump se tak ocitl v nepříjemné situaci. Pokoušel se omezit jeden z nástrojů, kterým Ukrajina způsobuje Rusku hospodářské škody, aniž by současně zajistil zastavení ruského bombardování. Z diplomatického úspěchu se stala další epizoda mediálního vyjednávání, jehož deklarované výsledky neodpovídaly dění na bojišti. Přitom problém sahá mnohem dál než k ropě a elektrické energii. I kdyby se podařilo skutečně zastavit útoky proti energetice, obě strany mohou pokračovat v ničení dopravních a obchodních kapacit protivníka.

Vojenský význam energetické infrastruktury je všeobecně známý. Bez paliv nemohou fungovat dopravní a zásobovací řetězce, bez elektřiny se zastavuje průmyslová výroba, komunikace i řada veřejných služeb. Útok proti významnému energetickému zařízení proto může vyvolat hospodářské škody mnohonásobně převyšující cenu použité munice.

Distribuční infrastruktura je však neméně důležitá. Moderní ekonomika závisí na rozsáhlých soustavách skladů, překladišť, dopravních terminálů a informačních systémů. Jejich prostřednictvím proudí zboží od výrobců ke spotřebitelům. Zničení významného logistického centra může přerušit zásobování velkého území a přinutit obchodníky reorganizovat celý distribuční systém.

Ukrajinské útoky proti Wildberries a Ozonu ukazují, jak výrazné mohou být takové důsledky. Ruský hospodářský deník Kommersant v září uvedl, že podíl prodejců Wildberries využívajících při expedici také vlastní sklady vzrostl během dvou měsíců na 97,4 procenta. U Ozonu se zvýšil na 73,1 procenta. Obchodníci se snaží rozptýlit zásoby, aby o ně nepřišli při jediném úderu na velké centralizované distribuční centrum.

To je pozoruhodný výsledek vzdušné kampaně vedené na vzdálenost stovek kilometrů. Ukrajinské údery již ovlivňují způsob fungování části ruského maloobchodu, přinášejí dodatečné náklady a nutí podnikatele hledat náhradní skladovací a dopravní kapacity.

Na ukrajinské straně pozorujeme obdobný proces. Podle monitorovací mise OSN bylo v srpnu zaznamenáno 32 ruských útoků proti objektům šesti velkých ukrajinských obchodních a logistických společností. Mezi nejčastěji napadané patřily Fozzy Group, Epicentr, Nova Poshta a Rozetka. Útoky způsobily také přechodné nedostatky některých druhů potravin.

Stejná mise přitom zaznamenala v Rusku nejméně deset ukrajinských útoků proti Wildberries a sedm proti Ozonu. Vedle toho dokumentovala nejméně devatenáct srpnových útoků na ruské rafinerie.

Tato čísla nelze jednoduše sečíst a prohlásit, že obě strany utrpěly srovnatelné škody. Jde o odlišné kategorie objektů a rozsah poškození jednotlivých zařízení se zásadně liší. Přesto jednoznačně ukazují, že ekonomické důsledky strategického bombardování už nejsou výhradně ukrajinským problémem.

Odpověď na otázku, zda je závažnější vyřazení elektrárny, nebo zničení distribučního centra, přitom není vůbec samozřejmá. Elektrická síť disponuje určitými možnostmi záložního zásobování a oprav, ačkoliv některá zařízení mohou vyžadovat měsíce práce a náhradní komponenty. Shořelé zásoby naproti tomu nelze nahradit. Je nutné je znovu vyrobit, nakoupit, dopravit a uskladnit.

Velkou roli hraje také geografická koncentrace skladovacích kapacit. Jestliže obchodní společnost soustředí značný podíl zásob do několika logistických center, jejich vyřazení může ochromit provoz v rozsáhlé oblasti. Přechod k decentralizované distribuci snižuje zranitelnost, avšak zpravidla zvyšuje náklady a komplikuje organizaci zásobování.

Největší škody mohou vznikat souběhem obou druhů útoků. Nedostatek paliv zdražuje dopravu, výpadky elektrické energie narušují provoz skladů a poškozená distribuční síť omezuje dostupnost náhradních zařízení potřebných právě k obnově energetiky. Obě válčící ekonomiky se tím dostávají do začarovaného kruhu, v němž musí stále větší prostředky věnovat obnově již jednou vybudovaných kapacit.

Zbývá ovšem zásadní otázka, zda se takové objekty smějí stát vojenskými cíli. Samotná hospodářská důležitost skladu k tomu podle mezinárodního humanitárního práva nestačí. Musel by svým využitím, povahou, umístěním nebo účelem účinně přispívat k vojenským operacím a jeho zničení by za konkrétních okolností muselo poskytovat určitou vojenskou výhodu.

To platí pro ruský útok na ukrajinský supermarket stejně jako pro ukrajinský útok na sklad ruského internetového obchodníka. Ani oprávněná obrana napadeného státu automaticky neproměňuje veškerou ekonomiku agresora v legitimní vojenský cíl.

Současná válka začíná v některých ohledech připomínat strategické opotřebovací kampaně dvacátého století. Jejich smyslem bylo vyřazovat výrobu, dopravu, energetiku a další předpoklady pokračování vojenského odporu. Jenže průmyslové a logistické systémy moderních společností slouží současně armádám i civilnímu obyvatelstvu. Ničení hospodářského zázemí proto nevyhnutelně zasahuje také každodenní život.

Rusko má sice podstatně rozsáhlejší hospodářskou základnu než Ukrajina, ale ani jeho ekonomika není neomezeně odolná. Výpadky rafinerií, rostoucí náklady na protivzdušnou obranu, škody na distribučních centrech a nutnost stále složitějšího zásobování mohou postupně oslabovat efektivitu celého systému.

Ukrajina naopak musí zvládat pokračující vojenské operace s menší hospodářskou základnou, rozsáhle poškozenou infrastrukturou a závislostí na zahraniční finanční i technické pomoci. Ani úspěšné údery proti ruskému průmyslu samy o sobě nezaručují, že se podaří obnovit stabilitu její vlastní ekonomiky.

V tomto světle působí Trumpovo energetické příměří jako pokus řešit pouze jednu část mnohem širšího problému. Jestliže obě strany pokračují ve strategickém bombardování hospodářského týlu, přestává být rozhodující, zda zrovna hoří rafinerie, transformační stanice nebo sklad internetového obchodníka. Závažné hospodářské škody mohou vznikat v každém z těchto případů.

Do popředí se dostává otázka odpovědnosti za svěřenou zemi. Smyslem vlády nemá být demonstrace moci ani nekonečné poměřování vojenských úspěchů. Jejím úkolem je uchovávat a rozvíjet podmínky, v nichž mohou obyvatelé žít, pracovat a předávat výsledky své činnosti dalším generacím.

Po skončení války bude Ukrajina potřebovat rozsáhlý program hospodářské obnovy. Rusko se ovšem může ocitnout před podobným úkolem, byť za odlišných politických a ekonomických podmínek. Opravy rafinerií, skladů, dopravních uzlů, elektráren a průmyslových zařízení budou stát obrovské prostředky, které nebude možné vynaložit na rozvoj, bydlení, zdravotnictví ani další veřejné potřeby.

Poválečná rekonstrukce obou států bude vyžadovat něco, co svou ambicí může připomínat Marshallův plán. V případě Ruska bude ovšem její rozsah i mezinárodní podpora nevyhnutelně záviset na ukončení agrese, bezpečnostních zárukách, politických poměrech a otázce odpovědnosti za válečné škody.

Největší ironií současného konfliktu zůstává skutečnost, že obě strany vynakládají obrovské prostředky na ničení hospodářských kapacit, které budou jednou muset znovu vybudovat.

Přitom by nebylo správné tuto válku prezentovat jako konflikt dvou rovnocenných agresorů. Rusko zahájilo invazi proti sousednímu státu a nese odpovědnost za její rozpoutání. To však neznamená, že obyčejní ruští občané nemohou být poškozováni způsobem srovnatelným s obyvateli Ukrajiny.

Budoucí mír proto nebude možné měřit pouze vzdáleností frontové linie nebo počtem podepsaných diplomatických prohlášení. Jeho skutečnou hodnotu ukáže teprve schopnost obnovit fungující společnosti na obou stranách hranice.

Protože zničenou elektrárnu lze postavit znovu, vyhořelý sklad lze nahradit a železnici opravit. Ztracený čas, promarněné hospodářské příležitosti a především lidské životy už nikdo nevrátí.

Autor: Martin Cikán

NIECZYPOR, Krzysztof, GOLISZEWSKI, Mateusz a TAROCIŃSKI, Jacek (2026). A unilateral ‘energy truce’? Day 1693 of the war. OSW Centre for Eastern Studies, 13. října 2026. Dostupné z: https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/analyses/2026-10-13/a-unilateral-energy-truce-day-1693-war [cit. 15. 10. 2026].

RAVID, Barak (2026). Trump bears down on Zelensky as Russia keeps up attacks on Ukraine. Axios, 11. října 2026. Dostupné z: https://www.axios.com/2026/10/11/russia-ukraine-oil-energy-ceasefire-trump-putin-zelensky [cit. 15. 10. 2026].

UNITED NATIONS HUMAN RIGHTS MONITORING MISSION IN UKRAINE (2026). Attacks against retail, food, and logistics companies surge amid high civilian casualties, UN human rights monitors say. 17. září 2026. Dostupné z: https://ukraine.ohchr.org/en/Attacks-against-retail-food-and-logistics-companies-surge-amid-high-civilian-casualties-UN-human%20-rights-monitors-say [cit. 15. 10. 2026].

INSTITUTE FOR THE STUDY OF WAR (2026). Russian Offensive Campaign Assessment, October 13, 2026. Critical Threats, 13. října 2026. Dostupné z: https://www.criticalthreats.org/analysis/russian-offensive-campaign-assessment-october-13-2026 [cit. 15. 10. 2026].

INTERNATIONAL COMMITTEE OF THE RED CROSS (2026). Frequently Asked Questions: IHL and the escalating conflict in the Middle East. ICRC. Dostupné z: https://www.icrc.org/en/article/faq-ihl-and-escalating-conflict-middle-east [cit. 15. 10. 2026].