Článek
Čokoládu ráda dávám jako dárek. Má v sobě příslib malé radosti, kterou si obdarovaný může dopřát, až bude mít chvíli pro sebe. Může se o ni rozdělit, schovat si ji na později nebo ji otevřít ještě dřív, než odložím kabát.
Včera jsem psala o tom, proč je saxofon tak sexy. O hudbě, která umí probudit touhu, melancholii i chuť žít.
Jenže svádět nás dokáže i něco, co nevydá jediný tón.
Pokušení, které si dává načas
Na čokoládě je přitažlivé už očekávání. Papír zašustí, objeví se hladký povrch a člověk si vybaví chuť ještě dřív, než se jí dotkne jazykem. Potom přichází první sousto a nakonec chvíle, kdy čokoláda měkne a pomalu se rozpouští.
Tahle proměna mi připadá smyslná. Něco pevného najednou povolí, rozvine chuť a na chvíli zaměstná celou naši pozornost. Tím příjemným pocitem se zabývali i vědci z Univerzity v Leedsu. Ve studii zveřejněné v roce 2023 zkoumali hořkou čokoládu na umělém povrchu napodobujícím jazyk. Zajímala je její textura a tření při přechodu z pevné do tekuté podoby. Ukázali, jak důležitou roli v pocitu hladkosti hraje tuk na povrchu čokolády a jeho souhra se slinami. Nezkoumali však samotnou chuť ani to, proč někdo sní poslední čtvereček určený partnerovi.
Afrodisiakum, nebo krásně zabalená pověst?
Kolem čokolády se už dlouho vznáší pověst, že dokáže podpořit milostné touhy. Když ji vidíme v bonboniéře ve tvaru srdce, málokdo si představí účetní uzávěrku.
V souvislosti s jejími údajnými afrodiziakálními účinky se často zmiňuje fenyletylamin. Látka, která se přirozeně vyskytuje i v lidském těle a získala lákavou přezdívku „chemická látka lásky“. Jenže od přítomnosti nějaké sloučeniny v potravině vede k účinku na naše city dlouhá cesta. Fenyletylamin přijatý v čokoládě se při trávení rychle rozkládá. Představa, že nás pár pralinek chemicky přepne do zamilovanosti, tak nemá spolehlivou oporu.
Čokoláda obsahuje také theobromin a kofein. Ani z jejich přítomnosti však nelze odvodit prokázaný účinek na sexuální touhu.
Trochu neromantické zjištění? Mně připadá docela osvobozující. Pokud mi někdo přinese čokoládu, kterou mám ráda, všimnu si především toho, že si zapamatoval mou oblíbenou příchuť. Že si dal záležet. V tu chvíli může mít větší sílu jeho pozornost než chemické složení dárku.
Než čokoláda dostala svůj první obal
Příběh kakaa začal dávno před bonboniérami, valentýnskými srdíčky i našimi spory o poslední pralinku.
Výzkum publikovaný v roce 2018 doložil používání kakaa v oblasti dnešního jihovýchodního Ekvádoru přibližně před 5 300 lety. Vědci na nalezišti Santa Ana-La Florida našli mimo jiné kakaová škrobová zrna, zbytky theobrominu a starou DNA. Historie kakaa tedy sahá dál do minulosti a jižněji, než by napovídalo obvyklé vyprávění začínající u Mayů a Aztéků.
V mezoamerických kulturách mělo kakao význam při obřadech, hostinách i ve společenském životě. Konzumovalo se především v nápojích, jejichž podoby se lišily podle místa a období. Mohly obsahovat například chilli, kukuřici, vanilku či med. Představovat si pod nimi dnešní sladkou horkou čokoládu se šlehačkou by bylo poněkud předčasné.
Také představa, že sladkost do kakaových nápojů přidali až Evropané, je příliš jednoduchá. Med a další sladké přísady znaly už některé původní americké kultury.
Naše oblíbená tabulka má zkrátka dlouhý rodokmen. A poměrně pestré předky.
Měna podle mého gusta
Mayové a Aztékové používali kakaové boby také jako platidlo. Byly dost cenné, aby se jimi dalo směňovat zboží.
Přiznávám, že taková měna má pro mě jisté kouzlo. Platila bych jí ráda. Jen nevím, jak by vypadaly moje úspory, kdyby se peněženka dala sníst.
Samozřejmě tehdy nešlo o tabulky s oříšky ani se slaným karamelem. Přesto mě představa kakaového bohatství baví. Dnešní doporučení „nenechávejte peníze ležet ladem“ by v takovém hospodářství získalo docela jiný význam.
Od nápoje k tabulce
Do Evropy se kakao dostalo v souvislosti se španělskou kolonizací Ameriky v 16. století. Čokoládový nápoj se postupně zabydlel i v evropském prostředí a dlouho zůstával luxusním požitkem.
Na čokoládu, kterou si ulomíme a strčíme do úst, bylo potřeba si ještě počkat. Významný milník přišel roku 1847, kdy bristolská firma Fry’s vyrobila první průmyslově vyráběnou čokoládovou tabulku.
Další kapitolu psal ve Švýcarsku Daniel Peter. Roku 1875 se mu podařilo spojit čokoládu s kondenzovaným mlékem, které mu dodával Henri Nestlé. Postupně tak vznikla cesta ke komerční mléčné čokoládě.
Když dnes vybírám čokoládu jako dárek, obvykle nepřemýšlím o staletích pokusů, která tomu předcházela. Mám před sebou mnohem osobnější úkol: vybrat takovou, ze které bude mít konkrétní člověk radost. Historii lidstva v tu chvíli zastoupí otázka, jestli má raději hořkou, nebo mléčnou.
Když se vášeň potká s prací
Můj partner Miloš J. Kohout patří k jejím vášnivým milovníkům. Kdysi se mu tahle záliba propojila i s prací, když natočil reklamu pro Orion. Jak vzpomíná, právě v jeho reklamě vystoupila poprvé vedle čokoládových figurek skutečná holčička. Do té doby v těchto reklamách ožívaly jen animované postavičky.
Když si reklamu pouštím dnes, napadá mě, že dostat za úkol natáčet čokoládu muselo být pro Miloše mimořádně příjemné pracovní zadání. Jen jsem se ho ještě nezeptala, jak se při takovém natáčení hlídá, aby rekvizity vydržely až do posledního záběru.
Musí být všechno příjemné také zdravé?
U čokolády rádi slyšíme, že je na něco dobrá. Jako by požitek získal větší váhu, když k němu připojíme zdravotní důvod.
Kakao obsahuje flavanoly, rostlinné látky zkoumané mimo jiné v souvislosti s funkcí cév. Jenže kakaový výrobek použitý ve studii nemusí odpovídat čokoládě, kterou si koupíme v obchodě. Obsah těchto látek se liší podle suroviny i zpracování a samotné procento kakaa nám jejich přesné množství neprozradí.
Hořká čokoláda jich obecně mívá více než mléčná. Současně ale zůstává energeticky vydatnou potravinou a zdravotní výzkum není doporučením sníst jí co nejvíc.
Čokoládové masáže a zábaly
Už samotná představa vůně kakaa, tepla a příjemného doteku nabízí další kapitolu smyslnosti. Čokoláda při takové proceduře dostává docela jinou roli. Místo krátkého ochutnávání přichází čas věnovaný celému tělu. Zavřené oči, klid a možnost na chvíli nikam nepospíchat.
U konkrétní procedury by mě zajímalo, co se při ní skutečně používá. Pod názvem čokoládová masáž se nemusí skrývat totéž co v oblíbené tabulce. A sliby o detoxikaci nebo hubnutí bych do svého nadšení nepřimíchávala.
Vůně, teplo a doteky jsou samy o sobě dost lákavá představa.
Malý dárek pro smysly
Čokoládu budu nejspíš dál častěji darovat než jíst. Ale když jí někdy podlehnu sama – u některých příchutí zkrátka moje odhodlání nemá příliš pevné základy – ráda si tu chvíli vychutnám.
Se saxofonem bych mohla snít celé hodiny. Čokoládě někdy stačí chvíle na jazyku, aby mě přiměla zavřít oči.
Jen v jednom bych se s dávnými uživateli kakaové měny asi neshodla. Kdyby moje úspory voněly po čokoládě, na horší časy bych je schovávala opravdu těžko.
A čím čokoláda svede vás? Oříšky, slaným karamelem, nebo něčím úplně jiným? Napište mi do komentářů, které nedokážete odolat. Třeba díky vám objevím další slabost.
Zdroje: Proč čokoláda tak dobře působí? Je to o mazání | Univerzita v Leedsu, Říká se, že fenyly-ethylamin rozdmýchává oheň lásky. Přichází vědro s vodou. | Kancelář pro vědu a společnost – McGillova univerzita, Použití a domestikace kakaa Theobroma během středního holocénu v horní Amazonii | Ekologie přírody a evoluce
