Článek
Nejprve je potřeba říci, že pojídání hmyzu není ničím novým. Už v roce 2021 byla schválená konzumace moučného červa a sarančete stěhovavého. O dva roky později byl přidán na seznam poživatelného hmyzu v Evropě cvrček domácí. Takže hmyz v jídelníčku není ničím úplně novým. V každém případě z potravinové etikety vždy dopředu víte, že je v potravině rozemletý hmyz.
Evropa je poslední kontinent, kde nejíme hmyz
Na jiných kontinentech se hmyz v potravě vyskytuje běžně a to nejen jako moučka. Například v některých částech Asie je možné běžně vidět ještě živý hmyz na tržištích, který si pak lidé mohou upravit doma, nebo jim ho tepelně připraví přímo na místě. V Japonsku se hmyz považuje za místní delikatesu. Za zcela normální se považuje konzumace hmyzu v Africe, jižní Americe a některých částech severní Ameriky. Evropa je vlastně posledním osídleným kontinentem, kde konzumace hmyzu vyvolává rozpaky.
My máme mucholapky, plácačky a repelenty, nejíme to
U nás si úplně neumíme představit, že bychom si dali večer k filmu do misky místo arašídů pražené cvrčky. Náš středoevropský odpor k hmyzu je dán z velké části kulturou a zvyky, v Evropě prostě není běžné jíst hmyz. Od malička ho nedostáváme na talíři a spíše se nám protiví. Stejně jako bychom byli u nás v České republice v rozpacích, kdyby se na běžném denním menu v klasické restauraci objevila žabí stehýnka, vaření hlemýždi, grilovaná chobotnice nebo pečený had, i když v řadě zemí, i těch Evropských, je to normální pokrm.
Pojďme se ale na konzumaci hmyzu podívat z jiné stránky, než z té, že hmyz se nám nelíbí.
Výživová hodnota
Hmyz je nutričně velmi bohatý, to znamená, že jeho výživová hodnota je vysoká. Obsahuje cenné bílkoviny, prospěšné tuky a i když jde o živočichy, tak i vlákninu v podobě chitinu, který je s celulózou nejběžnějším polysacharidem na světě. Mimo jiné chitin se vyskytuje i v oblíbených krevetách. Dle vědeckých studií je to silný antioxidant, upravuje střevní mikroflóru a působí protizánětlivě. Z nutričního hlediska má hmyz vše, co naše tělo potřebuje.
Na našem talíři má být vepřové, hovězí, kuřecí. Žádné housenky
Představme si náš talíř. Většinou maso a příloha v různých podobách, v lepším případě je tam i trochu zeleniny. Než ale dostaneme maso na talíř, je to dlouhá cesta. Vezměme si třeba vepřové. Březost prasnice trvá přes tři měsíce, výkrm prasete do porážky cca šest měsíců. To znamená devět měsíců, než se se dostane maso do zpracování. U krav je to mnohem déle, a u kuřat brojlerů jsou to týdny. Ale za cenu růstových preparátů, které se pak dostanou i do našeho těla, a nezměrného utrpení zvířat. Ptáci a savci jsou živočichové s vysoce vyvinutou nervovou soustavou, pokročilým mozkem a vnímáním pohody a nepohody fyzické i psychické. Život těchto zvířat je jen proto, aby se narodili v továrně na maso. Nemají jinou možnost, než se nechat rychle pomocí chemických látek urychlující růst svalové hmoty vykrmit a jít na porážku. Ale než jdou na porážku, prožijí svůj krátký život v těsném tmavém prostoru bez slunečního svitu, na chemicky upraveném krmivu, ve vlastních výkalech a bez ukojení jakýchkoliv přirozených potřeb.
Hmyzu je hodně a rychle
Oproti tomu hmyz nemá tak vyvinutou nervovou soustavu a jeho reprodukční proces je mnohem, mnohem, rychlejší a v mnohem větším objemu.
K tomu všemu vezměme v úvahu, že lidská populace roste a je potřeba ji uživit. Zároveň se začíná, sice pomalu, ale přeci, přihlížet k pohodě zvířat – obratlovců, kteří dokáží vnímat utrpení.
Začleněním hmyzu do potravy tedy dáváme do potravy vysoce nutriční hodnoty, snižujeme ekologickou stopu a můžeme tím ulevit utrpení zvířat.
Potrženo sečteno, hmyz na talíři dává víc plusů než mínusů. Jen je třeba překonat pocit, že my hmyz jíst nemusíme.
Zdroje:
