Článek
Vánoce – představuji si ten klid a mír v duši, který je všude kolem hlásán. Svátky klidu, pohody a porozumění. Skutečnost – stres, křeč, přetvařování, utrácení, konzum a jako tradice.
Křesťané slaví narození spasitele Ježíše Krista, ale co slavíme my, sice v křesťanské zemi, ale v podstatě nevěřící? Málo kdo z nás chodí každou neděli do kostela a málokdo z četl Bibli. Pojem Vánoce se nafoukl do obřích rozměrů nakupování a předhánění se ve vánoční výzdobě. A snahy to všechno přežít.
Jak vypadá čas před adventem, čas adventu a Vánoc pro nevěřící? Většinou stres. Můžeme si stokrát říkat, že nepodlehneme davovému šílenství, ale….
Adventní věnec
Je víkend s první adventní nedělí. Utíkám do lesa pro větve, je potřeba udělat adventní věnec na dveře a na stůl. Nebo ho koupím? Ne je moc drahý. Sice si zadělám auto, jak tam povezu ty větve, ale vyrobíme ho s dětmi, aspoň strávíme společný čas. Půl soboty motáme věnce, děti se pohádají, kdo tam tavící pistolí nalepí jakou ozdobu, syn se spálí o tavku, nakonec věnce dodělám sama, zalepím puchýřek od tavky a uklidím neskutečný bordel. Je večer, ale ještě zadělám těsto na perníčky. Zítra je upečeme, to dopadne lépe. Byt budeme mít krásně provoněný perníkovou vůní a začne ta pravá předvánoční atmosféra. Těsto na perníčky se lepí, dvě várky se připečou, protože řeším spory mezi dětmi, děti vykrajování po chvíli přestane bavit, dopeču to sama.
Všude samá světla
Musím dát ještě světélka do oken, sousedi už je mají, bez toho by ani nebyl advent. Zase jsou zamotaná, já se na to vykašlu, vždyť jsem je loni hezky rozmotané uklidila do krabice! Co jako dělají celý rok v té krabici? Co by, zřejmě to, co bychom dělali my, kdyby nás někdo někam zavřel, nikdo na nás neviděl, nikdo po nás nic nechtěl a měli bychom čas. To je ovšem pro reálný život fikce. Proč se vlastně dávají světélka? Jako že bylo světlo od komety? Nevím, nepřemýšlím, prostě je tam dám, mají je všichni.
Fakt to nebudu přehánět s dárky
Musím nakoupit dárky, teda letos se nepřetrhnu, jde přeci o Vánoce, ne o hromadu dárků. Děti si přinesly ze školky reklamní letáky obchodů s hračkami, co jim je tam rozdaly. Tohle fakt nechápu, to je dovolené? Začaly vystřihovat a lepit na papír, co by si přály. Vznikla koláž s přáním v hodnotě desítek tisíc, pro dceru hromada růžového plastu, pro syna autíčka a pistolky. Něco z toho vyberu, i když se mi to nezdá dost edukativní. Jasně že patřím mezi matky, které by rády potěšily děti hračkami montessori, ale ony tvrdošíjně lpí na tom plastu z letáků, co si přinesly ze školy. Ještě dárek pro manžela, rodiče, bráchu, tchyni a tchána, švagrovou, neteř a synovce. Ještě pro paní učitelky, kamarády, které si děti vylosovaly, že jim mají dát dárky a pár drobností do kabelky, kdyby mně náhle někdo překvapil, abych mohla dělat, že přeci pro něj taky něco mám. Zase padnou veškeré úspory a z čeho zaplatím příští měsíc nájem, opravdu netuším. Doufám, že mi naši a rodiče manžela dají k Vánocům obálku.
Na čerty kašlu
Zase ten divný stres – Mikuláš, čerti, anděl. Do dnes mi to nedělá dobře, dobře si pamatuji na ten strach, když jsem byla malá. Odolám všem přísným vychovatelům, že děti mají zažít stres a žádné čerty nepozvu. A proč bych měla? Děti jsou děti, mají své emoce, aspoň v tomhle se nenechám semlít. Nakoupím nadílku a nechám ji v punčoše za oknem.
Vánoční představení, besídky, akce – sen každého rodiče
Děti mají mít kostým na vánoční besídku, musím ho vytvořit, kdy já stihnu nakoupit v tom frmolu materiál? Taky mají mít červenou mašličku, balicí papír a sušený citron na vánoční tvoření. Musím to zařídit, ať nejsem za matku, která se nestará o svoje děti. Hlavně nezapomenout na besídku, je už od tří, v práci si musím zařídit dřívější odchod. Jak já to nesnáším, ale budu se tvářit nadšeně, až tam většinu času budou žvatlat cizí děti vánoční říkanky, protože moje děti budou mít pět minut slávy, aby se dostalo na všechny.
Vánoční večírky - hlavně se neožrat
Ve firmě máme vánoční večírek. Co si vezmu na sebe? Měla bych si koupit lepší silonky stahovací v pase, po druhém dítěti mám vypadlé břicho. Ale to nestíhám a stojí moc, to si před Vánoci nemohu dovolit. Hlavně nepodlehnout zvaní na panáky a neopít se jako loni kolegyně. Po Vánocích radši dva týdny marodila, aby se nemusela ukázat v práci. Ještě máme vánoční večírek s volejbalem a keramickým kroužkem. Proč jsou tyhle všechny večírky před Vánoci? Proč to nemůžou být novoroční večírky? No nic, na všechny si vezmu stejné šaty jako loni, to už si nikdo nepamatuje. Hlavně musím zařídit hlídání pro děti.
Ještě trhy a adventní koncerty, atmosféra musí být dokonalá
V neděli jdeme na rodinnou procházku na vánoční trh a potom na adventní koncert, abychom nasáli vánoční náladu. Nasáli jsme akorát svařák, když nás zábly nohy a tekly nervy, protože děti chtěly všechno koupit a my jim vysvětlovali, že všechno koupit nejde. Ještě ten koncert a rychle domů. Musím ještě upéct cukroví, děti ho musí mít na vánoční posezení. Aspoň čtyři druhy, aby mě ostatní nepomluvili.
Ne, nebudu uklízet, uklízím přeci celý rok
Letos neuklízím, uklízím přeci celý rok, nemusím se přeci strhnout před Vánoci. Ale utřít prach, vyluxovat a vytřít podlahu musím. No když už jsme v tom úklidu, tak před Vánoci bych mohla ještě trochu omýt ty dveře, lednice je taky zapatlaná, trouba taky, a ta okna? Tak já je taky umyji, ať už to mám na ty Vánoce komplet.
Koledy, slevy, půjčky
K tomu z rádia neustále hrají vánoční písníčky o klidu a lásce, v televizi hlásají neuvěřitelné slevy Black Friday a hned v další reklamě nabízí skvělou vánoční půjčku ušitou na míru, abychom měli krásné Vánoce. A po Vánocích se můžeme jít asi pást s hlásajícími pastýři narození Páně.
Hrozící hladomor
Víkend před Vánoci toho musím dost nakoupit. Bude tři dny zavřeno! Koupím lososa, kapr je sice tradice, ale stejně ho nikdo nejí, taky kuřecí, všechno na bramborový salát, trvanlivý salám, dost chleba…., co kdyby měl někdo hlad? Radši ještě přihodím jeden balicí papír, když tak zbyde na příští rok. Jo a ještě dárek pro křečka, aby děti věřily, že Ježíšek dává dárky opravdu všem.
Všechno musí být dokonalé
Večer před Štědrým dnem nazdobíme stromeček, ještě jednou uklidíme, a když děti usnou, zabalíme tu hromadu růžového plastu, autíček a pistolek.
Ráno vstávám brzo, musím uvařit polévku, potom jdeme na štědrodenní vycházku, potom dělám salát a obaluji nekonečné množství řízků všeho druhu. Do toho mi pípá jedna zpráva za druhou s neadresnými přáníčky, jak Ježíšek letí s nadílkou a že mám mít klid a pohodu. Ani neodepisuji.
Tak to jsou ty Vánoce
Blíží se večer, napětí vrcholí, atmosféra houstne. Večeříme. Zapomeneme dát na stůl limonádu pro děti, ale od štědrovečerní večeře se nevstává, to je zvyk, takže musíme utišit nespokojenost dětí a převést pozornost na Ježíška. Ještě se snažíme rozkrojit jablíčko, ale už to nejde, už je to neudržitelné, už musíme jít rozbalit ty dárky. Potom to nastane. Výbuch! Ví Bůh! Vlastně asi tohle jsou ty Vánoce pro nás nevěřící, to rozbalování dárků. Aspoň pro děti. Během půl hodiny je rozbaleno to, co jsem měsíc sháněla, hodiny balila a půl roku na to šetřila. Balicí papír všude, děti jsou deset minut šťastné. Já jsem čekala asi parfém, nebo poukaz na kosmetiku. Dostala jsem mixér. No nic, to se aspoň užije. Zapínáme vánoční pohádku, usínám u ní, jsem totálně vyčerpaná, ale je mi jasné, že hned po skončení se můžu na internetu dočíst tisíc chytrých komentářů a recenzí od právě vzniklých filmových kritiků, jak to mělo být jiné.
Děti jdou spát a já musím uklidit všechen bordel, zítra nás čeká návštěva u rodičů a další den návštěva u tchyně a tchána. Probíhá to každý rok stejně, pusinky, objímání, rozpačité dárky, nekonečné množství jídla, přípitky, po několika přípitcích politické debaty, po dalších přípitcích výčitky kdo komu co kdy a nakonec dojímání nad pospolitostí rodiny a vytahování starých fotek.
Po tom všem se jen svalím do křesla a řeknu si: ,,Ještě že už je to všechno za námi.“ Teď už jen přežít Silvestra a máme na rok klid. Ten klid, který je hlásaný celý advent a celé Vánoce. Ještě že už nás čeká klasická rutina.
Jo a to jsem si ještě nestoupla na váhu…
