Článek
Přišel jsem naráz a už tu s vámi budu pořád
Pamatuji si, kdy jsme si s kolegyněmi v práci říkaly v roce 2019, že v té Číně ten virus je docela průšvih. A než jsme se všichni nadáli, tak jsme ho měli u nás v republice. Všichni dobře víme, co to s námi udělalo. Museli jsme se začít chovat jinak ve společnosti, nosit roušky. Nesměli jsme ani chodit ven na procházky. Také někteří z nás ochutnali home office. Možná od té doby jsou lidé více otrávenější.
Nikdo pořádně nevěděl, co nás čeká. Ani samotní lékaři netušili, jak mají takový virus léčit. Vláda sama nevěděla, jak tento globální problém má uchopit. A tak pro jistotu byl Lockdown. Nemohlo se ani do jiných krajů. Jenomže to někteří pojali po svém a i tak se konaly garážové party a lidé se tajně stýkali. Ale to máte těžké. Dostanete něco příkazem, ale potom ti samí lidé dělají sami věci, které zakázali. V tomhle případě smrděla ryba od hlavy. Ti lidé měli jít příkladem. A to se jim moc nepovedlo.
Co si ještě pamatuji a přišlo to většině lidem úsměvné, tak to, že bary, kluby a další taková zařízení mohla být otevřená. Ale mohlo se jenom sedět. To ten virus působil jenom v úrovní stání a v úrovni sezení ne? Byl také zákaz vycházení v nočních hodinách. To on se asi Bubísek chtěl v noci prospat, aby byl ráno plný sil a mohl nakazit další lidi. Vznikaly také vtipné koláže, vtipná videa s tímto tématem. Například Best in Covid od Luďka Staňka. To se zasmějete.
Covid už tu nějaké roky je. Někteří lidé na něj zemřeli, budiž jim země lehká. Někteří ani nevěděli, že ho mají. Někteří měli lehčí průběh, jiní těžký. Také zajímavé. Ale to máte stejné jako u jiného respiračního onemocnění. Každý to snáší jinak. Ale už tu s námi bude pořád. Musíme si na něj zvyknout. Kde se vzal, tu se vzal a znepříjemňuje nám životy.
Také víme, že jsou různé varianty Covidu. Různé mutace. A teď znovu straší s tím, že bude Covid narůstat. Ale máme zimu, mrazy. A tohle období bylo odjakživa obdobím chřipek, nachlazení a jiných nemocí. Ale bohužel, co je daleko horší, než dříve, tak to, že ty nemoci jsou silnější. Zřejmě je to tím, jakou máme v dnešní době svobodu a my můžeme všude a zase všichni mohou k nám.
Existují vakcíny na Covid. Jestli se necháme očkovat nebo ne, to by měli nechat na nás. Je to naše zdraví, naše tělo. Nutit nikdo nemůže do ničeho. A když už, tak ať jde sám příkladem, jak jsem již zmiňovala. Ale i tak se někteří mohou stejně dále nakazit. Vím o několika lidech, kteří to tak i přes očkování měli.
My jsme si v rodině také snad všichni prošli covidem. Bylo to jiné jen v tom, že jsme nevěděli, jak co voní, jak co chutná. Jinak jsme měli příznaky jako u klasické chřipky. Naštěstí nic moc hrozného. Ale bylo to jiné. Možná pracovala i psychika.
Proč jsem psala o Covidu? A proč jsem ho pojmenovala Bubísek? Je to vlastně taková úvaha, že v dnešní době ani nevíme, jakých nemocí se dočkáme. Ať už jsou uměle vyvinuté, či ne. To se bohužel dneska my, co u toho nejsme, nedozvíme. Bubísek = Covid jsem jednou někde slyšela a moc se mi to líbilo. Zní to líp než Covid.
