Článek
Velikonoce mají svoje kouzlo a pokaždé jiné
Pro křesťany jsou to svátky, kdy se slaví Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ale mimo jiné jsou to také svátky, kdy se slaví příchod jara. Na světě jsou různé tradice, které se na Velikonoce odehrávají. Povíme si něco málo o tom, jak se slaví Velikonoce za našimi hranicemi.
Velikonoce u našich sousedů
Německo
U našich německých sousedů začínají Velikonoce také na Velký pátek. I oni mají na Velký pátek volno a nepracují. Na oběd většinou mívají rybu. V sobotu a neděli se pečou beránci a barví se vajíčka. Také se chystají kroje na Velikonoční pondělí.
Děti v Německu si přijdou na své. Rodiče si pro ně chystají Lov vajíček. Děti hledají vajíčka a různá další překvapení od velikonočního zajíčka. Někdy to jsou i věci, které jsou dražší, například elektronika. Dospělí mají také svůj lov. Ale na pivo. Na hodně místech se pořádají jarní trhy.
Tradičními velikonočními zvyky v Německu je házení vajec do dálky nebo do výšky, také házení přes střechu. Prý to má ochránit dům před blesky. Velikonoční kraslice ale ženy nedávají mužům za to, že je vymrskají. Kraslice se hledají v trávě nebo na terase. A také se v Německu hodně chodí do kostela, Němci tyto svátky prožívají silně.
Rakousko
Naši rakouští sousedé zdobí kostely jarními květinami či větvičkami kočiček. Věřící nosí tyto květiny či větvičky do kostela, aby jim je farář posvětil. Svazek se ováže červenou stuhou, což je symbol krve Ježíše Krista. Svazek mívají doma do dalšímu roku. Poté je vymění za čerstvý, starý se spálí a z popela se kreslí křížek na čelo.
Kromě svazků květin či větviček si Rakušané nechají světit Osterjause - tedy velikonoční svačinu, kterou přináší na bílé vyšívané látce ve velikonočním košíku.
I v Rakousku se vajíčka zdobí. Barvami či slupkami z cibulí. Je to veliká zábava pro celou rodinu. Na Velký pátek a Bílou sobotu se v mnoha regionech Rakouska rozezní místo zvonů řehtačky. Z Bílé Soboty na Velikonoční neděli zapalují Velikonoční oheň. Tento zvyk zahání zimu a vítá jaro a také symbolizuje vzkříšení Ježíše Krista.
Na Velikonoční neděli je rušno. Hledají se barevné kraslice, sladkosti, drobné dárečky, které schoval velikonoční zajíček. Ani zde muži nechodí s mrskačkami, aby vyplatili ženám.
Polsko
U našich polských sousedů se Velikonoce nesou v duchu víry, protože v Polsku je mnoho katolíků. Na Bílou sobotu si nechají světit pokrmy v kostele. Pokrmy lidé nosí do kostela ve velikonočním košíčku, který je zdobený zelenými větvičkami břízy nebo vrby. Najdeme v něm klobásy, šunku, chléb, sůl, někde i ryby a sýr. V košíčku ale nesmí chybět malované vajíčko, které si rodina po vysvěcení a příchodu z kostela rozdělí.
Na Velikonoce se u našich polských sousedů peče kynutá bábovka. A k tomu se pojí nějaké mýty. Bábovka nenakyne, když se doma hádají nebo když vstoupí do místnosti muž. Také mají na Velikonoce beránka, kterému říkají agnusek.
A jak je to v Polsku s pomlázkou? V této zemi se muži na Velikonoční pondělí vypraví a šlehají dívky, dostávají za to malovanou kraslici. Také probíhá na Velikonoční pondělí zvyk, kdy se dívky polévají studenou vodou. To jim podle tradic má zajistit zdraví. Druhý den v úterý to opakují chlapci a muži.
Slovensko
U našich slovenských sousedů Velikonoce probíhají stejně. Liší se ale tím, že na východě Slovenska mají zvyk polévat děvčata vodou či je házet do potoka nebo rybníka. To má zajistit milované osobě fyzickou a duševní sílu vody.
Na Velikonoční pondělí chodí chlapci a muži šlehat dívky a ženy a dostávají za to nadílku v podobě kraslic, sladkostí, peněz, alkoholu. Po Velikonočním pondělí přichází úterý, kdy děvčata chodí mrskat chlapce.
Zajímavostí ve všech zemích je, že na Zelený čtvrtek nezní zvony. To protože odletěly do Říma pro požehnání papeže. Vrací se potom na Velikonoční neděli. Nebo se také říká, že to jsou zvony, které sebou nesou smutek každého, kdo truchlí nad ukřižováním Ježíše Krista.
