Článek
S patnáctiletým zájmem o kriminální a investigativní žurnalistiku jsem se ponořil do drogového podsvětí s vědomím, že se jedná o spletitý a neviditelný svět. Má cesta do jeho hlubin, zejména v Ústeckém kraji, díky informátorovi z drogového prostředí ( třikrát trestaný recidivista ), odhalila šokující realitu: přístup do něj je překvapivě snadný. Zjistil jsem, že snad každá městská čtvrť má svého dealera, každé město svého výrobce a každý okres se může pochlubit alespoň dvěma gangy. V tomto propleteném světě se jednotlivé skupiny, dealeři i uživatelé často navzájem znají, což vytváří specifickou drogovou subkulturu, která se v České republice prolíná napříč kraji a dokonce i za státními hranicemi. Právě do tohoto komplexního a zlověstného ekosystému se nyní pustím, abych rozkryl jeho fungování a dopady na společnost.
Třetí generace drogových skupin: Od 90. let po současnost
Od devadesátých let minulého století prošlo drogové podsvětí v České republice, stejně jako ve zbytku světa, dynamickým a kontinuálním vývojem. Původní uzavřené skupiny, které často operovaly na lokální úrovni a byly postavené převážně na osobních a rodinných vazbách, se postupně transformovaly v mnohem rozsáhlejší a sofistikovanější organizované sítě. Tyto sítě se začaly vyznačovat propracovanější strukturou, precizní dělbou rolí a zvýšenou schopností operovat nejen uvnitř státu, ale i přes mezinárodní hranice. Dnes se pak setkáváme s takzvanými novodobými drogovými crew, které se často inspirují gangovou kulturou ze západních zemí, ale fungují s mimořádnou mírou flexibility a adaptability. Jsou méně hierarchické, mnohem více decentralizované a hojně využívají moderní technologie, jako jsou šifrované komunikace a kryptoměny, k usnadnění své rozsáhlé a skryté činnosti.
Složitá síť: Od dovozu po distribuci
Drogové podsvětí není zdaleka jen o prodeji drog na ulici, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se o komplexní a propojený ekosystém, který zahrnuje několik klíčových a vzájemně závislých článků.
Dovozci látek a chemických prekurzorů:
Tito zásadní aktéři zajišťují vstup základních surovin, často chemických látek nezbytných pro výrobu syntetických drog, do země. Jejich operace jsou typicky mezinárodní, využívající složité a maskované logistické řetězce, aby se vyhnuly detekci celními orgány a policií. Často se spoléhají na skryté zásilky a falešné doklady.
Skupiny zajišťující chemii a výrobu:
Jedná se o vysoce specializované týmy, které se zaměřují na samotnou syntézu drog z dovezených prekurzorů. Jejich „laboratoře“ jsou často mobilní a obtížně zjistitelné, aby se minimalizovalo riziko odhalení. Policie v České republice každoročně odhalí kolem dvou set laboratoří na nelegální výrobu pervitinu, v roce 2024 jich bylo 192. Špičkou ledovce jsou pak velkoobjemové produkce orientované na vývoz, které jsou nejčastěji odhalovány v severozápadním pohraničí a ve Středočeském kraji.
Distribuční sítě:
Jde o rozsáhlé a neustále se měnící pavučiny prodejců, které zajišťují dodávku drog až ke konečnému uživateli. Tyto sítě se vyznačují vysokou mírou adaptability, neustále mění své metody a trasy, aby se vyhnuly odhalení. Často využívají kurýry, kteří přepravují malé množství drog, tajné sklady pro větší objemy a stále více i digitální platformy a darknety pro anonymní prodej a komunikaci.
Globální toky metamfetaminu a mezinárodní sítě
Zatímco Česká republika je dlouhodobě významným producentem metamfetaminu vyráběného „českou cestou“ z pseudoefedrinu, který se často dováží z Polska, Srbska, Belgie nebo Nizozemska, NPC ve své zprávě za rok 2024 upozorňuje na rostoucí trend výskytu nepůvodního metamfetaminu v tuzemské distribuci. Tento dovážený metamfetamin, často pašovaný z Německa, Nizozemska a Belgie, se vyrábí odlišnou metodou za použití prekurzoru BMK nebo P2P. Tato „nepůvodní“ varianta je často spojována s mexickými kriminálními skupinami, a proto je nazývána také „mexický pervitin“. Jeho výroba probíhá ve velkoobjemových laboratořích s produkcí desítek až stovek kilogramů, což se zásadně liší od gramové či kilogramové produkce v Česku. Přestože jsou v Nizozemsku, Belgii a Polsku odhalovány velkokapacitní laboratoře na výrobu metamfetaminu z BMK určené pro vývoz, jedna taková nelegální laboratoř na výrobu metamfetaminu z BMK byla odhalena i v České republice. To naznačuje, že globální sítě nejen dovážejí hotový produkt, ale také se pokoušejí o velkoprodukci přímo na území ČR. Případy, jako je mezinárodní operace „TRONG“, kdy byla zadržena skupina cizinců za dovoz a distribuci několika kilogramů nepůvodního metamfetaminu, s jednou obviněnou ženou zadrženou v Nizozemsku, či případ „BOBBY“, kde cizinci obchodovali s desítkami kilogramů metamfetaminu a dováželi prekurzor BMK do Švédska a dalších evropských zemí, jasně demonstrují, že za těmito toky stojí vysoce organizované mezinárodní „crew“, které efektivně propojují výrobní a distribuční kapacity napříč kontinenty.
Toxi týmy a tresty: Bitva bez jasného vítěze
V popředí tohoto neúprosného boje proti drogové kriminalitě stojí toxi týmy – specializované policejní jednotky, které se s maximálním nasazením zaměřují na odhalování, vyšetřování a potírání drogové činnosti. Jejich práce je nesmírně náročná a vyčerpávající, neboť se neustále potýkají s neustále se vyvíjejícími metodami drogových skupin, které rychle adaptují nové technologie a taktiky.
Ačkoliv jsou pachatelé drogové kriminality často odsuzováni k přísným trestům, včetně dlouholetého vězení, a tresty za drogové delikty patří k těm nejvyšším, zdá se, že to nemá zásadní a dlouhodobý dopad na omezení celkového rozsahu problému. Dopadení a odsouzení jednoho článku v rozsáhlém drogovém řetězci často vede jen k tomu, že se jeho místo neprodleně zaplní novými aktéry, kteří jsou připraveni převzít jeho roli. Tento nekončící boj bez jasného vítěze, kde policie často nestíhá vývoj drogového světa a je vždy o krok pozadu, je frustrující a vyčerpávající realitou. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že i když toxi týmy dosahují dílčích a důležitých úspěchů, celkový objem drog na trhu se nesnižuje, a naopak se problém přesouvá do nových forem a geografických oblastí, což naznačuje jen změnu tváře, nikoliv řešení.
Datový rámec: Obraz drogové kriminality v Ústeckém kraji a polemika nad statistikami
Dle Výroční zprávy Národní protidrogové centrály (NPC) za rok 2024 je Ústecký kraj dlouhodobě jednou z nejvíce zasažených oblastí drogovou kriminalitou v České republice, hned po Praze a Středočeském kraji.
* Počet případů a pachatelů (rok 2024):
* V Ústeckém kraji bylo v roce 2024 registrováno 272 trestních spisů souvisejících s drogovou trestnou činností a 332 pachatelů.
* Pro srovnání, v Praze, která vykazuje největší objem drogové kriminality, to bylo 425 trestních spisů a 491 pachatelů.
Polemika nad nízkými čísly v krajském městě Ústí nad Labem:
Ačkoli oficiální statistiky NPC poskytují data na úrovni celého kraje a Ústecký kraj je celkově silně zasažen, tabulka v reportu uvádí pro Ústí nad Labem pouhých 7 trestních spisů a 7 pachatelů. Toto číslo je v ostrém kontrastu s vnímáním místních obyvatel, kteří často naznačují, že skutečný rozsah drogové problematiky přímo v krajském městě je mnohem větší, než by se mohlo z pouhých krajských statistik zdát. Tento rozdíl mezi oficiálními čísly a reálnou situací může být způsoben metodikou sběru dat, zaměřením policejních akcí na odlehlejší „varny“ nebo jinými faktory, které maskují intenzitu problému v hustě osídlených městských částech.
Detailnější statistiky dle územních odborů Ústeckého kraje (2024):
* Děčín: 42 trestních spisů / 44 pachatelů
* Chomutov: 55 trestních spisů / 69 pachatelů
* Litoměřice: 21 trestních spisů / 21 pachatelů
* Louny: 38 trestních spisů / 57 pachatelů
* Most: 52 trestních spisů / 70 pachatelů
* Teplice: 53 trestních spisů / 58 pachatelů
* Ústí nad Labem: 7 trestních spisů / 7 pachatelů
* Charakteristika pachatelů (celá ČR, rok 2024):
* Z celkového počtu pachatelů v ČR tvořili muži 2 750 a ženy 559.
* Většinu pachatelů tvoří dospělí (3 208), zatímco mladistvých bylo 81 a nezletilých 20.
* Z hlediska státní příslušnosti byli Češi 2 990 (90%) a cizinci 319 (10%).
* Tato data ukazují, že i když se v distribuci a výrobě objevují cizinci, drtivou většinu pachatelů drogové trestné činnosti tvoří čeští občané.
* Typy drog: Dominantní drogou na trhu zůstává pervitin (metamfetamin), který je ve značné míře vyráběn v domácích varnách. Významný podíl má také marihuana, často pěstovaná ve velkopěstírnách, a v menší míře se objevují i syntetické drogy a kokain.
Nové drogy a vývoj syntetik
Česká republika, stejně jako zbytek Evropy, čelí neustálému vývoji na trhu s drogami, zejména v oblasti syntetických látek.
* Nové kategorie psychoaktivních látek: V legislativě vznikly dvě nové kategorie: „zařazené psychoaktivní látky“ (pro dočasnou regulaci před posouzením rizikovosti, jejich uvádění na trh je zakázáno) a „psychomodulační látky“ (pro látky s nízkým rizikem, které budou prodávány za přísných podmínek osobám starším 18 let).
* Kratom a HHC: Do kategorie psychomodulačních látek zatím směřuje pouze kratom. Původně navrhované HHC (semisyntetický kanabinoid) se stalo mezinárodně kontrolovanou zakázanou látkou a očekává se jeho zařazení na seznam návykových látek i v ČR. Deriváty HHC zatím zůstávají mezi zařazenými psychoaktivními látkami.
* Syntetické katinony: Látky jako mefedron a klefedron, které mají podobný účinek jako metamfetamin, se objevují jako levnější alternativa a jejich užívání je spojeno se závažnými zdravotními riziky.
* Syntetické opioidy (Fentanyl, Nitazeny): V souvislosti s útlumem produkce opia v Afghánistánu existuje obava z nahrazování heroinu vysoce rizikovými syntetickými opioidy typu fentanylu či nitazenů, jejichž smrtelná dávka může být extrémně malá (jako zrnko soli). Úmrtí v důsledku užití těchto látek jsou zaznamenána, i když laboratoře na jejich výrobu zatím v ČR odhaleny nebyly.
* Směsi drog a "Růžový kokain": Syntetické drogy se často prodávají ve směsích, což představuje nepředvídatelná a vážná zdravotní rizika.
* Rostlinné substance: Kromě syntetik roste poptávka i po látkách rostlinného původu, jako je kratom nebo muscimol (výtažek z muchomůrky červené, prodávaný i v cukrovinkách).
Dopad na společnost a související majetková trestná činnost
Dopady drogové kriminality na společnost jsou rozsáhlé, dalekosáhlé a bohužel často devastující. Kromě samotné drogové závislosti a s ní spojených vážných zdravotních a sociálních problémů, které zatěžují zdravotnický systém a sociální služby, je třeba zdůraznit i výrazný nárůst související majetkové trestné činnosti. Drogově závislí jedinci, často pod vlivem silné závislosti a nedostatku finančních prostředků na nákup drog, se dopouštějí širokého spektra majetkových deliktů. Mezi nejčastější patří krádeže, vloupání do bytů a automobilů, loupeže, podvody a další trestné činy, jejichž jediným cílem je získání peněz na drogy. To vede k markantnímu nárůstu celkové kriminality, ohrožuje bezpečnost občanů v jejich každodenním životě a enormně zatěžuje celý justiční systém, od policie přes soudy až po vězeňství.
Praní peněz a zajišťování výnosů trestné činnosti
Drogová kriminalita generuje obrovské zisky, jejichž legalizace je klíčovou součástí fungování drogového podsvětí. Obrovský zdroj nelegálních finančních prostředků, jejichž praní je klíčovým mechanismem pro legalizaci těchto zisků a pro udržení chodu drogového podsvětí. Tento proces je pro policii a justiční orgány mimořádně složitý a náročný. Ačkoliv Národní protidrogová centrála (NPC) ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že trestním skupinám obchodujícím s narkotiky byla způsobena celková újma ve výši 542 367 122 Kč (zahrnující zajištěné drogy i majetek), reálné možnosti konfiskace majetku jsou často omezené. Pachatelé běžně „prohýří“ získané peníze nebo je převádějí na třetí osoby či do různých investic (např. motorová vozidla, nemovitosti), což výrazně ztěžuje prokázání jejich původu z trestné činnosti. NPC navíc upozorňuje na specifické metody praní peněz, zejména u zahraničních zločineckých skupin. Balkánské a vietnamské organizované skupiny například stále hojně využívají neoficiální platební systémy založené na principech hawala, kde jsou finanční prostředky přesouvány mimo standardní bankovní systém a jejich původ je extrémně obtížné dohledat. Tyto peníze jsou typicky dopraveny do země původu, odkud se následně část vrací prostřednictvím legitimních finančních institucí, ovšem s vyfabulovaným původem, který je v zemích jako Vietnam, Albánie, Srbsko či Ukrajina prakticky neověřitelný. Zpráva NPC také zaznamenává trend, kdy vietnamská národnostní menšina v posledních letech ve velkém investuje do nákupů nemovitého majetku v České republice, zatímco ukrajinští státní příslušníci masivně převádějí finance z bankovních účtů na Ukrajině na české bankovní účty. Tyto skutečnosti podtrhují složitost a mezinárodní rozměr praní peněz, kde jsou zapojeny různé skupiny a využívány jak neoficiální, tak zdánlivě legální kanály, což představuje neustálou výzvu pro orgány činné v trestním řízení.
Problémy s konfiskací majetku:
Ačkoliv policie často zná vysoké příjmy pachatelů z drogového byznysu, možnosti konfiskace majetku jsou omezené. Pachatelé často „prohýří“ zisky nebo převádí majetek (motorová vozidla, nemovitosti) na jiné osoby, což ztěžuje prokázání účelovosti takového jednání. V roce 2024 byla trestním skupinám obchodujícím s narkotiky způsobena celková újma ve výši 542 367 122 Kč, která zahrnuje zajištěné drogy i majetek.
Role menšin a mezinárodní finanční toky:
Národní protidrogová centrála (NPC) ve své výroční zprávě upozorňuje, že u cizinců, převážně balkánských a vietnamských zločineckých skupin, nadále převládá užívání neoficiálních platebních systémů založených na principech hawala. Tyto finanční prostředky jsou zpravidla dopraveny do země původu a následně se část peněz zasílá zpět prostřednictvím legitimních platebních institucí, avšak s vyfabulovaným původem, který je v zemích jako Vietnam, Albánie, Srbsko či Ukrajina velmi obtížné ověřit. NPC dále registruje trend, kdy v posledních letech vietnamská národnostní menšina rozsáhle investuje do nákupů nemovitého majetku v České republice, zatímco ukrajinští státní příslušníci ve velkém převádějí finance z bankovních účtů na Ukrajině na české bankovní účty. Tato zjištění ukazují na složitost a mezinárodní rozměr praní peněz z drogové kriminality, kde jsou do transakcí zapojeny různé skupiny a využívány jak neoficiální, tak zdánlivě legální kanály.
Polemika o neviditelném boji: Policie je vždy pozadu
Existuje silná a stále narůstající polemika o tom, že policie nestíhá vývoj tohoto drogového světa. Kriminalisté a policejní složky se neustále potýkají s akutním nedostatkem personálních a finančních zdrojů, s rychle se vyvíjejícími technologiemi, které drogové skupiny mistrně využívají k maskování svých aktivit, a s omezenými pravomocemi, které je svazují v boji proti organizovanému zločinu. Někteří kritici dokonce tvrdí, že v některých specifických případech jsou dokonce uzavřené skupiny kriminalisty nechány působit po určitou dobu za účelem sběru cenných informací o větších a nebezpečnějších aktérech v rámci drogového obchodu. To je samozřejmě vysoce kontroverzní a eticky sporná taktika, která s sebou nese značná rizika, ale může být vnímána jako nezbytná pro hlubší proniknutí do složitých struktur organizovaného zločinu a pro odhalení jeho nejvyšších pater.
Dopad drogové kriminality na školní prostředí a rizikové profese
Národní protidrogová centrála se aktivně věnuje preventivním aktivitám. Příslušníci NPC uskutečňují přednášky pro laickou i odbornou veřejnost, a to jak v Muzeu Policie ČR, tak přímo ve školách a na pracovištích. Ve spolupráci s Nadačním fondem Nové Česko se podílejí na tematických workshopech a přednáškách zaměřených na aktuální drogovou scénu, legislativu a výskyt návykových látek ve školách a školských zařízeních. Toto úsilí naznačuje, že i když konkrétní statistiky pro „rizikové profese“ (jako řidiči, stavebnictví, ostraha) nejsou ve zprávě detailně rozvedeny, problém se obecně týká i pracovišť, a prevence cílí na široké spektrum veřejnosti.
Konkrétní zátahy a případy z Ústeckého kraje a okolí (2024)
Výroční zpráva NPC sice neuvádí explicitně všechny zátahy rozdělené přímo po okresech Ústeckého kraje s detailními popisy, ale zmiňuje důležité operace v regionech, které jsou s Ústeckým krajem úzce propojeny, zejména s ohledem na příhraniční drogovou kriminalitu:
Případ „GNOM“ (Karlovarský kraj – Potůčky, blízkost německých hranic):
* Popis: Skupina čtyř cizinců (dva muži, dvě ženy) provozovala stánky s textilem na tržnici v Potůčkách, ale primárně prodávala metamfetamin dovezený ze zahraničí, zřejmě vyrobený z BMK. Tři členové prodávali drogu dalším distributorům i koncovým uživatelům, převážně z Německa. Čtvrtý cizinec zásoboval tržnici kilogramy metamfetaminu měsíčně. Pátý člen byl zadržen kriminalisty z KŘP Karlovy Vary.
* Zajištěno: 681 gramů metamfetaminu (hodnota cca 600 tisíc Kč), 28 475 EUR v hotovosti, dvě osobní vozidla a dvě nemovitosti (hodnota 8 milionů Kč). Zdoku mentováno obchodování s dalšími 10 kg pervitinu. Také 2516 kartonů nelegálních cigaret a velké množství padělků značkového oblečení.
* Ačkoli Potůčky leží v Karlovarském kraji, tento případ je relevantní pro Ústecký kraj vzhledem k příhraniční povaze drogové kriminality a exportu drog do Německa, což je společný jev pro oba severozápadní kraje ČR.
Případ „TRONG“ (mezinárodní dovoz a distribuce):
* Popis: Kriminalisté NPC zadrželi a obvinili tři cizince z dovozu a distribuce nelegálních návykových látek do ČR. Čtvrtá obviněná žena pro ně drogy obstarávala v zahraničí a byla zadržena nizozemskou policií na základě Evropského zatýkacího rozkazu. Skupina dovážela metamfetamin, kokain a ketamin.
* Zajištěno: 6 kg nepůvodního metamfetaminu, 1 kg kokainu, 2 kg ketaminu, téměř milion korun v hotovosti, dvě motorová vozidla a šperky v hodnotě 786 570 Kč.
* Tento případ demonstruje mezinárodní dovoz, který ovlivňuje drogový trh v celé ČR, včetně Ústeckého kraje, kde je poptávka po těchto látkách vysoká.
Případ „GRUS“ (dovoz prekurzorů z Polska a výroba pervitinu):
* Popis: Dva cizinci podle policistů NPC organizovali dovoz léků s pseudoefedrinem (prekurzor pro pervitin) z Polska do ČR v množství minimálně 79 krabic obsahujících téměř 200 000 tablet s pseudoefedrinem. Z nich by bylo možné vyrobit více než 13 kg metamfetaminu. Další obvinění pak drogy vyráběli a distribuovali.
* Zajištěno: 1,8 kg efedrinu, 2,8 kg pervitinu, 9 kg červeného fosforu a dalších chemikálií, vybavení k výrobě drog, střelná zbraň a detailní návod na výrobu metamfetaminu. Dále 1,4 milionu korun v hotovosti, 6 motorových vozidel a výpočetní technika.
* Tato operace ukazuje na přímou vazbu na výrobu pervitinu, která je v Ústeckém kraji dominantní, a na mezinárodní obchod s prekurzory, který do kraje směřuje.
Budoucnost bez naděje?
Jsem přesvědčen, že boj s drogovým podsvětím je nikdy nekončící běh na dlouhou trať, ve kterém se bohužel zdá, že je policie vždy o krok, ne-li o několik kroků, pozadu. Dynamika tohoto světa je ohromující a neustálá adaptabilita drogových skupin je zneklidňující. Obávám se, že bez radikální změny přístupu, která by zahrnovala nejen represivní opatření, ale i mnohem efektivnější prevenci závislostí, komplexní léčbu a posílení globální mezinárodní koordinace v boji proti obchodu s drogami, bude hůře. Drogové podsvětí se bude nadále vyvíjet, flexibilně se adaptovat na nové podmínky a nalézat stále nové a vynalézavější cesty k šíření své zhoubné činnosti napříč společností.
Doporučení pro lepší budoucnost
Abychom tento zdánlivě nekonečný boj nevzdávali, je klíčové, aby společnost, stát a policejní složky přistoupily k problému komplexněji a inovativněji. Zde jsou 3–4 návrhy, které by mohly vést k lepším výsledkům:
* Investice do prevence a léčby závislostí: Je nezbytné přesunout větší část zdrojů z pouhé represe do masivních a systematických programů primární prevence, zejména u mladých lidí. Zároveň je nutné posílit dostupnost a kvalitu léčebných a resocializačních programů pro drogově závislé, což by snížilo poptávku po drogách a míru recidivy.
* Modernizace policejních složek a legislativy: Policie potřebuje moderní vybavení, špičkové analytické nástroje a neustálé vzdělávání svých toxi týmů v oblasti nových technologií (např. forenzní analýza kryptoměn, sledování darknetu). Zároveň je třeba přezkoumat a aktualizovat legislativu, aby efektivněji postihovala nové formy drogové kriminality, včetně těch, které se odehrávají v kyberprostoru.
* Posílení mezinárodní spolupráce a sdílení dat: Drogová kriminalita je globální problém. Efektivní boj vyžaduje intenzivnější mezinárodní spolupráci mezi policejními sbory, zpravodajskými službami a justičními orgány. Rychlé a efektivní sdílení informací o nových trendech, metodách a skupinách je pro úspěch klíčové.
* Komunitní přístup a zapojení obcí: Řešení problému nelze ponechat jen na policii. Důležité je zapojení obcí a místních komunit do prevence, včasného odhalování a podpory ohrožených skupin. Programy zaměřené na posílení sociální soudržnosti a alternativní volnočasové aktivity pro mládež mohou výrazně snížit riziko propadnutí drogám.
Pouze kombinací těchto přístupů můžeme doufat, že se nám podaří zlomit neúprosný cyklus neviditelného boje a začít psát novou kapitolu s větší nadějí na vítězství.
Zdroje:
https://policie.gov.cz/soubor/vyrocni-zprava-npc-2024-pdf.aspx
https://policie.gov.cz/web-informacni-servis-zpravodajstvi.aspx
informátor z drogového podsvětí
