Článek
Průměrná mzda v Česku pokračuje v růstu a přibližuje se další významné hranici. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2026 částky 51 966 korun hrubého měsíčně. Meziročně se zvýšila o 6,4 procenta.
Číslo vypadá na první pohled velmi dobře. Jenže částka, kterou statistici označují jako průměrnou mzdu, není tím, co zaměstnanci skutečně dostávají na účet. Po odečtení daní a povinného pojištění je výsledek podstatně nižší.
Z téměř 52 tisíc korun zůstane přibližně 40 700 korun
Představme si zaměstnance, který má hrubou měsíční mzdu 51 966 korun. Nemá děti, neuplatňuje žádné další daňové slevy a podepsal prohlášení poplatníka.
Z jeho výplaty se nejprve odečte sociální a zdravotní pojištění. Následně se vypočítá daň z příjmů, kterou snižuje základní sleva na poplatníka.
Výsledkem je čistá mzda přibližně 40 707 korun měsíčně.
Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou tak přesahuje 11 tisíc korun. Právě tolik zaměstnanec odvede na daních a povinném pojištění.
Pro mnoho lidí je přitom důležitější právě čistá částka. Z ní totiž musí každý měsíc zaplatit bydlení, potraviny, energie, dopravu a všechny ostatní životní výdaje.
Kolik zůstane člověku, který vydělává 30 nebo 40 tisíc?
Rozdíly jsou ještě zajímavější při porovnání různých výší příjmů.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 30 tisíc korun dostane na účet přibližně 24 590 korun. Pokud vydělává 35 tisíc hrubého, jeho čistá výplata dosáhne zhruba 28 260 korun.
Při hrubém příjmu 40 tisíc korun už jde přibližně o 31 930 korun čistého. Člověku s hrubou mzdou 50 tisíc korun zůstane přibližně 39 270 korun.
Kdo naopak vydělává 60 tisíc korun hrubého, může počítat s čistou mzdou kolem 46 610 korun. Při příjmu 80 tisíc korun už zaměstnanci zůstává přibližně 61 290 korun.
Všechny příklady počítají se zaměstnancem bez dětí, se základní slevou na poplatníka a bez dalších srážek.
Průměrná mzda neznamená, že ji většina lidí skutečně vydělává
Ještě jedna věc je při pohledu na statistiky důležitá. Průměrná mzda není totéž co nejčastější mzda v Česku.
Do výpočtu vstupují také lidé s velmi vysokými příjmy, kteří celkový průměr zvyšují. Proto může být skutečná situace běžného zaměstnance od celostátního průměru poměrně odlišná.
Pro lepší představu o příjmech obyvatel se používá také medián mzdy. Ten ukazuje hodnotu, kterou má polovina zaměstnanců pod sebou a druhá polovina nad sebou.
Údaje o mediánu za druhé čtvrtletí roku 2026 však nejsou v aktuálním zveřejnění k dispozici kvůli přechodu na nový statistický zdroj dat.
Nelze tedy jednoduše říct, že většina zaměstnanců vydělává téměř 52 tisíc korun. Právě tento rozdíl mezi statistickým průměrem a běžnou výplatou bývá pro mnoho lidí překvapivý.
Mzdy rostou, ale kolik peněz skutečně zbude?
Meziroční růst průměrné mzdy o 6,4 procenta je pozitivní zprávou. Po započítání inflace se mzdy ve druhém čtvrtletí zvýšily reálně o 4,3 procenta.
Zaměstnanci si tak v průměru mohli dovolit více zboží a služeb než ve stejném období předchozího roku.
Při porovnávání příjmů je ale důležité sledovat především čistou mzdu. Právě ta rozhoduje o tom, kolik peněz má člověk skutečně k dispozici na běžný život.
Průměrná hrubá mzda se sice blíží 52 tisícům korun, ale na účet zaměstnance bez dalších daňových zvýhodnění dorazí přibližně 40 700 korun.
A právě to je částka, se kterou může při plánování svého měsíčního rozpočtu skutečně počítat.

