Článek
Představte si, že jste pilot, letíte si poklidně po obloze a najednou vám nad hlavou prosviští něco, co se pohybuje rychleji než cokoli, co kdy lidstvo vynalezlo. Nevíte, co to je, nikdo vám k tomu nic neřekne, a vláda se tváří, že to snad ani neexistuje. Přesně o tomhle byla nedávná debata v americkém Kongresu.
Ve středu 13. listopadu se tam totiž mluvilo o neidentifikovaných anomálních jevech, zkráceně UAP. Jestli vám to zní povědomě, je to jen nové označení pro UFO, akorát zní méně „mimozemsky.“ Zajímavé je, že i když věda zatím nemá důkaz, že by za tím stáli zelení mužíci, tahle záhada se pořád vrací a nutí nás přemýšlet: Co to sakra může být?
Co se vlastně řešilo?
Na slyšení dorazili čtyři hosté, kteří se o UAP docela vyznají. Tim Gallaudet, bývalý kontradmirál, varoval, že tyhle věci na obloze nejsou jen záhadné, ale můžou být i nebezpečné. Třeba piloti námořnictva mají záznamy o objektech, které se pohybují tak, jak by neměly – jako byste jeli autem a někdo vedle vás najednou „zrychlil“ z nuly na tisíc kilometrů za hodinu.
Pak byl na řadě Luis Elizondo, chlapík, co pracoval pro Pentagon. Ten to vzal pěkně zostra a tvrdil, že USA i další země už nějaké ty „technologie“ z UAP mají. Pokud je to pravda, otázka zní: Proč o tom nikdo nic neví? A co když to není mimozemské, ale jde o nějaké supertajné vojenské projekty? Jako když si soused pořídí dron, ale nikomu to neřekne a vy si myslíte, že vás sleduje nějaký špion.
Proč je kolem toho takový humbuk?
Jednoduše proto, že když něco neznáme, máme tendenci buď fantazírovat, nebo se bát. Michael Gold, bývalý expert NASA, říká, že celý problém s UAP brzdí stigma – jako by se vědci báli, že když se do toho pustí, tak je budou lidi považovat za blázny. Gold ale upozornil, že pokud nebudeme UAP brát vážně, nikdy nepochopíme, co za nimi skutečně stojí. Je to jako když neřešíte divné zvuky z lednice – buď je to jen stará trubka, nebo tam fakt někde něco teče.
A pak je tu novinář Michael Shellenberger. Ten připomněl, že vláda sice občas něco přizná (třeba že zveřejní video záhadného objektu), ale pořád mlží, jestli toho náhodou neví víc. Může za tím být cokoli – od mimozemšťanů přes špionážní drony až po obyčejné blesky. Ale to, že to nevíme, dává prostor teoriím, které jsou často šílenější, než si umíme představit.
Nadšení nebo obavy?
Celá tahle debata mě osobně dost nadchla. Je fascinující vidět, že se něco, co dřív patřilo jen do sci-fi filmů, konečně bere vážně. Zároveň ale nemůžu potlačit trochu strachu z toho, co všechno se ještě dozvíme. Co když zjistíme, že nejsme sami? Nebo že vláda opravdu celou dobu něco tají?
Ať už se pravda ukáže jako cokoli, jedno je jisté – bude to zlomové. Může to změnit, jak přemýšlíme o vesmíru, o životě a možná i o nás samotných. Ale zatím jsme na začátku. Jak řekl jeden z expertů na slyšení: „Pravda je tam venku. Jen musíme být připraveni se jí postavit.“
Anketa
Budu rád za vaše komentáře! Pokud vás téma zaujme, rád o něm napíšu i příště.
Zdroje:
Záznam druhého slyšení v Kongresu USA
