Článek
Zapomeňte na nudné exkurze do zoologické zahrady nebo, nedejbože, na procházku do skutečné přírody. Českým mateřským školám vládne nový, revoluční trend environmentálního vzdělávání: komerční projekt „Líhneme ve školce“. Princip projektu společnosti Ve skořápce s.r.o. je geniálně jednoduchý. V pondělí vám do třídy vrazí plastovou bednu s vajíčky, ve středu se děti dívají na krev a pot rodícího se života, v pátek si firma pípající nadílku odveze a v pondělí nanovo. Že to celé trochu smrdí? Ale kdepak, to je jen vůně pokroku!
Ministerské razítko, které nikdo neviděl
Každý správný český podnikatel ví, že základem úspěchu je ohánět se autoritou. Provozovatel na svém webu hrdě hlásá, že projekt byl konzultován na Ministerstvu školství a podle jakéhosi ministerského rady neodporuje vůbec ničemu. Když se ale zvědaví rýpalové na ministerstvu zeptali, úředníci jen udiveně zamrkali. Žádný metodický pokyn, žádné stanovisko.
Jediné, co z ministerstva vypadlo, byl e-mail specialistky, v němž suše konstatovala, že „využití umělé líhně ve třídě environmentální vzdělávání nenaplňuje“. Přeloženo do lidské řeči: koukat na kuře v plastové bedně pod žárovkou má s pochopením přírody společného asi tolik, jako sledovat výrobu párků v Kostelci. Ale kdo by řešil detaily, hlavně když se děti zabaví a paní učitelka má chvíli klid!
Kuře jako veřejné vystoupení a černý pasažér
Když do hry vstoupila Státní veterinární správa (SVS), začala ta pravá byrokratická poezie. Podle veterinářů je totiž líhnutí kuřat mezi pastelkami a stavebnicemi „veřejné vystoupení“. Ano, chudák jednodenní kuře je v podstatě cirkusový umělec a školka je šapitó. Provozovatel má sice povinnost každou takovou estrádu týden dopředu nahlásit, ale jak se ukázalo, v evidenci SVS je solidní chaos. Akce z minulosti jaksi chybí.
A co teprve logistika! Aby mohla firma křižovat republiku s plným kufrem pípajících novorozenců, potřebuje podle evropských nařízení povolení pro přepravu zvířat. Kontrola v září 2026 ale ukázala drsnou realitu: Ve skořápce s.r.o. žádné povolení dopravce nemá. Kuřata tak po vlastech českých cestují v podstatě jako černí pasažéři.
Na dotěrné dotazy, jestli drobečkům není v líhni těsno, když tam musí tvrdnout 12 až 24 hodin, odpovídá firma neprůstřelným argumentem: „Nevadí. Při líhnutí pod kvočnou kuřata také mnoho prostoru nemají. Je to pro ně přirozené.“ Ostatně, plast už je dnes regulérní součástí přírody, tak proč si nezvykat od narození?
Dvě kontroly na 334 akcí a „hezký život“ na pekáči
Český státní dozor funguje s precizností švýcarských hodinek. Za rok eviduje SVS neuvěřitelných 334 akcí ve školkách, ale veterinární kontrola fyzicky dorazila… celkem dvakrát za tři roky. To je tak mizivá šance na odhalení, že i provozovatelé nelegálních heren blednou závistí.
Při jedné z těchto vzácných kontrol ve Slatiňanech se ukázalo, co se děje, když si školka kuřátka po skončení projektu adoptuje. Inspektorky našly pět odrostlých kusů namačkaných v miniaturním kurníku o rozměrech 97 × 64 centimetrů. S odpovědnou osobou byla „diskutována velikost“ a zvířata raději hned druhý den zmizela. Porušení předpisů? Kdepak, všechno v naprostém pořádku!
A jaký osud vlastně tyhle malé chlupaté hračky pro děti čeká, až show skončí? Propagační materiály projektu rodiče konejšivě hladí po duši větou: „Nebojte se. Kuřata čeká hezký život.“ O pár řádků níž však marketingový závoj padá a nastupuje krutá realita venkova: „Po odchovu jsou tedy kohouti nejčastěji zpracováni na maso.“
Takže milé děti, v pondělí si s kuřátkem pohrajeme, ve středu mu dáme jméno a po odchovu si ho dáme na paprice s knedlíkem. Tak dobrou chuť!
Monitoring právní ochrany zvířat dokumentuje, jak české úřady konají v případech ochrany zvířat proti týrání. U kuřat ve školkách týrání zjištěno nebylo. Bez kontrol ani nebylo jak. Fakta a dokumenty k tématu: Líhneme ve školce: 334 akcí a dvě kontroly.
