Článek
Dnešní den měl být v klidu. Slíbil jsem synovi, že si uděláme hezký společný výlet vlakem. Chtěli jsme si popovídat a užít si volný čas. Na nádraží jsme šli klasicky k pokladně, koupili si jízdenky od paní za přepážkou a šli na nástupiště. Už samotné jízdné je dneska docela drahá sranda, ale řekl jsem si, že za ten společný zážitek to stojí.
Vlak kupodivu přijel naprosto přesně. Žádný supermoderní zázrak to sice nebyl, ale vagón vypadal čistě a co víc – byl poloprázdný. Bez problémů jsme našli volné kupé, usadili se a syn se začal těšit na výlet. Všechno vypadalo ideálně. Do chvíle, než dorazil průvodčí.
Povinná místenka
„V tomto vlaku musíte mít povinné místenky,“ oznámil nám stroze po kontrole jízdenek. Podíval jsem se kolem sebe na prázdné sedačky a pak na něj. „Vždyť je ten vlak skoro prázdný,“ namítl jsem logicky. Průvodčí ale trval na svém. Prý si lidé stěžovali na to, že vlaky jezdí plné, a tak Dráhy zavedly povinné rezervace.
Tato argumentace mě v poloprázdném vagónu upřímně pobavila, i když šlo o smích skrze slzy. Platit za garantované místo v situaci, kdy si můžu vybrat z desítek volných sedadel, mi přišlo jako naprostý Kocourkov. Ale hádejte se s průvodčím, když máte vedle sebe dítě. Tak jsem poslušně vytáhl peněženku a zaplatil 100 Kč navíc – za místenku a přirážku za nákup ve vlaku.
Moje chyba? Možná. Ale koho by to napadlo?
Udělal jsem chybu. Nezjistil jsem si dopředu všechny informace a nenačetl si aktuální přepravní podmínky. Jenže koho by to napadlo? Člověk prostě přijde na nádraží, u okénka si koupí platný lístek do cílové stanice a věří, že má všechno vyřešené.
Místenka je sice fajn věc, ale co když má vlak zpoždění? Už několikrát se mi stalo, že jsem nakonec jel spojem, který měl jet o dvě hodiny dříve. K čemu je pak člověku rezervace na konkrétní sedačku v konkrétním čase, když samotné České dráhy jízdní řád nedodrží?
Ta největší facka ale přišla až pak. Když jsem se průvodčího ptal, proč mě pokladní na povinnou místenku neupozornila, nebo proč se za ni platí tolik, dozvěděl jsem se šokující věc. Kdybych si tu samou jízdenku koupil elektronicky přes aplikaci nebo web ČD, měl bych tu povinnou místenku zdarma!
A to mi hlava prostě nebere. České dráhy tak v podstatě trestají lidi, kteří chtějí jednat s živým člověkem u pokladny, nebo kteří prostě nemají chytrý mobil a aplikaci. Je to jasná digitální šikana. Místo aby Dráhy ocenily, že si lístek koupíte legálně dopředu na nádraží, raději vás zkásnou o stovku navíc v poloprázdném vlaku.
Společný výlet se tak proměnil v drahou lekci z drážní absurdity. Příště už si asi raději vezmu auto. Tam po mně nikdo nebude chtít stovku za to, že si sednu na prázdnou sedačku.
