Článek
Jak je to možné? Nikdo totiž zřejmě nikdy neověřil, jestli vůbec funguje. Změnit to chce tým vědkyň z Filozofické fakulty MU díky projektu WayDesign.
Stres má vliv i na rychlost chůze
Nesprávně zvolený materiál a barva značení či nevhodně formulovaná pojmenování jinak všem běžně známých názvů oddělení. Takové jsou podle Kateřiny Jochecové z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU nejčastější problémy značení v českých nemocničních zařízeních. „Z dosavadních zjištění je zřejmé, že nalezení správné cesty může být pro uživatele náročné. Obzvlášť to platí u osob s omezenou schopností pohybu a orientace v prostoru nebo ve stresových situacích,“ uvedla Jochecová. Mezinárodní výzkumy podle ní ukázaly, že zvýšená hladina stresu u člověka ovlivňuje rozhodování, vizuální pozornost či rychlost chůze, což všechny zmíněné deficity ještě prohlubuje.
Značení prověří speciální brýle
Výzkum je rozdělený do několika fází, do nichž jsou zapojení také lidé s tělesným postižením a osoby v seniorním věku. V té první vědkyně nejprve pomocí tzv. eye-trackeru ve vybraných nemocnicích otestují stávající značení. „Eye-tracker je zařízení, které pomocí infračerveného záření umožní sledovat oční pohyby a směr pohledu člověka. Dokážeme tak přesněji zjistit, co danou osobu v reálném prostředí nebo na obrazovce počítače zaujalo a co naopak přehlížela,“ vysvětlila Zuzana Juříková z Laboratoře pro experimentální humanitní vědy FF MU (HUME Lab).
V praxi eye-tracker funguje tak, že do oka vysílá infračervené světlo a měří odrazy v jeho různých vrstvách. Z jejich rozdílů pak dopočítá pohyb oka, který dosadí do videozáznamu pořízeného brýlemi. „Jsou to vlastně speciální brýle kabelem propojené s mobilním telefonem, který nahrává údaje o pohybech oka i vnější prostředí a zvuk. Data jsou poté manuálně zpracována a vyhodnocována v počítači pomocí speciálního softwaru,“ upřesnila Kateřina Jochecová.
Speciální brýle jsou kabelem propojené s mobilním telefonem, který nahrává údaje o pohybech oka i vnější prostředí a zvuk. Data jsou poté manuálně zpracována a vyhodnocována pomocí speciálního softwaru.
Navržené změny otestují ve virtuální realitě
Na základě dat vzniknou různé analýzy a modely, díky kterým vědecký tým navrhne konkrétní úpravy nemocničního značení. Jejich funkčnost poté ověří v prostředí virtuální reality. „V jednom z našich dřívějších projektů jsme si potvrdili, že imerzní virtuální realita je vhodný nástroj pro výzkum orientace. Proto budeme nové designy testovat ve virtuálním modelu nemocnice,“ uvedla Jochecová s tím, že poté bude nejvhodnější značení z virtuální reality ještě otestováno v reálném světě, opět pomocí eye-trackeru.
Univerzální manuál
Cílem je zájemcům poskytnout kompletní postup pro vytvoření nového a funkčního nemocničního značení a rovněž namodelované prostředí ve virtuální realitě, které bude možné relativně jednoduše uzpůsobit potřebám konkrétní nemocnice. „Ověření návrhů bude tedy v budoucnu výrazně dostupnější a rychlejší, než tomu bylo dosud,“ dodala Jochecová a doplnila, že výsledky projektu budou k vidění také na speciální výstavě.
Hlavní řešitelkou projektu, který více než deseti miliony korun podpořila Technologická agentura České republiky, je Ladislava Zbiejczuk Suchá. Spolupracují na něm také odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a také ze střediska Teiresiás a organizace CZECHDESIGN. Eye-trackingová zařízení zapůjčil HUME Lab – Laboratoř pro experimentální humanitní vědy. Projekt potrvá do roku 2026.
Článek vznikl pro web Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a autorem je Patrik Švec.
