Článek
Nová kniha Martina Wihody nese název The Making of Medieval Central Europe a její obálku zdobí motiv svatého Václava inaugurovaného mučednickou korunou. „Nakladatelství mě oslovilo a požádalo o publikaci, která měla být zajímavá pro badatele a zároveň měla oslovit studenty na amerických a evropských univerzitách. Prvotní ohlasy jsou příznivé, o představení knihy mají zatím zájem v Německu, Polsku a Maďarsku,“ říká autor.
Na knize Wihoda pracoval čtyři roky, další tři roky trvalo recenzní řízení. „V knize se pokouším odpovědět na otázku, kdy a proč se národy střední Evropy staly součástí Západu. V podstatě se vracím na místa již spatřená, ale na rozdíl od svých předchůdců neobracím pozornost k posledním dvěma staletím, ale pátrám po samotném počátku řetězce příčin a následků. Dospěl jsem k závěru, že pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, nýbrž volba. Ano, jistý nátlak sice byl součástí westernizace střední Evropy, ale rozhodující bylo odhodlání středoevropských elit vyrovnat se franským a posléze otonským protějškům. Zkrátka být součástí jejich světa,“ vysvětluje Martin Wihoda.
Knihu autor rozčlenil do šesti kapitol. První se vyrovnává se stavem poznání, pramennou základnou a definuje hlavní otázky. Druhá a třetí se soustřeďují na formování prostoru za karolínské a posléze otonské dynastie v 9. a 10. století. Následuje kapitola k povaze první westernizace, jež byla ve své podstatě dlouhým a složitým dialogem domácích předpokladů s hodnotovými systémy franské, posléze otonské/římsko-německé říše. „Polovičaté, někdy snad až zbrklé přejímání, či nepochopení hodnot se propsalo do vleklých krizí, které více či méně výrazně zasáhly všechny středoevropské monarchie. Jejich příčinám věnuji zvláštní soubor úvah,“ podotkl Wihoda.
Závěrečná kapitola přibližuje obnovu hierarchických struktur ve střední Evropě. Je definována jako vnitřní a vnější periferie římsko-německé říše, a v kontextu proměn říšského univerzalismu sleduje počátky středoevropských, politicky definovaných obcí/národů.
Nakladatelství The Rowman & Littlefield si dalo podmínku, že text musí být srozumitelný i bez obrazových příloh. Jediné vyobrazení je tedy na obálce a odkazuje k obsahu knihy. Z rukopisu Gumpoldovy svatováclavské legendy, který je uložen ve Wolfenbüttelu, vybral historik Wihoda svatého Václava korunovaného mučednickou korunou. Tím odkazuje nejen na význam pokřesťanštění pro westernizaci střední Evropy, ale také na první knížecí dynastie. „Nakladatelství vzalo na milost alespoň čtyři mapové přílohy, jež dle mého přání vyhotovil Zdeněk Stachoň,“ doplňuje Wihoda.
Článek vznikl pro web Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a autorem je Markéta Stulírová.
