Článek
Kapacita lidského mozku a tradiční výzkumné metody podle Glomba na vysvětlení řady komplikovaných problémů nestačí. O slovo se proto stále častěji hlásí zvláštní výpočetní modely. „Historici či religionisté už nemusí spoléhat jen na prameny či písemné korpusy, k dispozici jsou jim miliony bajtů online dat, která lze zpracovat digitálním způsobem,“ vysvětluje. Sám již dříve při výzkumu spravedlnosti v raně křesťanské literatuře využil metodu distančního čtení. „Počítač za vás přečte text, který jako badatel nejste schopný projít třeba ani za celý život,“ říká.
Na druhou stranu však digitální humanitní vědy nepovažuje za samospásný soubor metod, důležitá je podle něj synergie s tradičními přístupy. Vyzdvihuje ale transparentnost, kterou do vědy vnášejí. „Společně s odborným článkem vědec publikuje také dataset a programovací skripty, takže jakýkoliv badatel je schopný jeho postup ověřit,“ dodává.
Isis tvoří manželský pár s bohem Serápidem, který byl zároveň její bratr. V mytologii se stali předobrazem egyptských králů, kteří si často brali své sestry za manželky. Toto téma se například také objevuje v populárním seriálu Hra o trůny.
Výzkum šíření starověkých náboženství Glomb přirovnává k epidemiologii. „Víme, kam se kulty rozšířily, ale nevíme, jak ten proces probíhal a co na něj mělo vliv. Je to tedy trochu jiná epidemiologie, taková, která nemá vyvolávat negativní konotace,“ vysvětluje. Jako příklad uvádí kult kolem bohyně Isis, který se podle něj prolíná také do křesťanské ikonografie. „Isis tvoří manželský pár s bohem Serápidem, který byl zároveň její bratr. V mytologii se stali předobrazem egyptských králů, kteří si často brali své sestry za manželky. Toto téma se například také objevuje v populárním seriálu Hra o trůny,“ říká.
Revoluci ve vedení pracoviště nechystá, v mezinárodním srovnání si prý v Brně vedou velmi dobře. „Vychází mi, že se u nás vůbec nedělá špatná nebo kvalitativně nižší věda. Nemáme problém postupovat v souladu s mezinárodním dialogem,“ myslí si a podotýká, že problém se nachází spíše v samotné povaze digitálních humanitních věd. „Původně vznikly kvůli sběru dat a péči o ně, výzkumná část se připojila až později. Plánuji naše centrum rozvíjet tak, aby se myslelo na všechny tyto složky.“
Na čem aktuálně vědci z Centra pro digitální výzkum náboženství pracují? Jaké výhody přináší postdoc na univerzitě v zahraničí? A jak komplikované je v současnosti vydat odbornou knihu? Poslechněte si rozhovor, který s Tomášem Glombem pro web Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pořídil Ondřej Krajtl.
