Článek
Ale i on moc dobře ví, že je to občas řehole, zejména když se to u nás sejde a jsou obě děti nemocné a já lítám mezi nimi a v noci místo spánku s obavami poslouchám jejich kašel.
Za standardních okolností si ale tuto dobu samozřejmě užívám. Nejen proto, že mám více času pro děti, ale hlavně kvůli tomu, že mohu každý den sledovat pokroky mého malého syna. Je až neuvěřitelné, kolik se toho děti tak rychle dokážou naučit a já jsem vděčná, že mohu být u něj a ne v práci.
Co vlastně během těch let děláme?
Z pohledu délky rodičovské dovolené je na tom Česká republika dobře. Společně se Slovenskem, Maďarskem a Estonskem máme možnost být s dětmi doma 3 roky, tedy tu nejdůležitější dobu, než jsou naši potomci připraveni na další fázi svého života - na školku.
Co trochu pokulhává, je výše rodičovského příspěvku. Jsem si plně vědoma, že mě nemá živit stát. Nicméně z pohledu výkonu práce, kdy vlastně vychovávám budoucího daňového poplatníka, je tato „mzda“ žalostně malá. Některé maminky z tohoto důvodu ani nemohou být s dítětem doma celou dobu rodičovské a musí si zajistit hlídání, aby se mohly vrátit do práce.
Smyslem článku však není rozvíření nekonečné debaty na téma výše rodičovského příspěvku, ale spíše úvaha nad využitím této doby. Některé z nás tento čas plně věnují výchově dítěte a péči o domácnost. Jiné maminky toto „volno z práce“ berou také jako impuls k sebevzdělávání nebo možnosti přehodnotit dosavadní profesní život. Vždyť mnohé podnikatelky začaly se svým businessem právě na rodičovské dovolené.
Nikdy není pozdě na změnu
Mě ke změně inspirovala má kamarádka, která má o 3 týdny mladší holčičku, tudíž průběh naší rodičovské a zážitky sdílíme spolu. Obdivuji ji, neboť se dala na kurz programování, dělá pro firmy marketing a má tři děti, z toho 2 ve školkovém věku. A přesto se s nadšením sobě vlastním pustila do seberozvoje. A já jsem se po letech psaní „do šuplíku“ rozhodla jít s kůží na trh. A dokonce jsem se pustila do spolupráce na tvorbu videí o historii poutavou formou, ale o tom vám povím příště.
Takže abych to shrnula, obě se vzděláváme a pracujeme, zejména když děti spí, abychom jim byli vždy nablízku připravené pomoci, když bude potřeba. Obě se totiž snažíme svým přístupem dát dětem prostor k získání samostatnosti a nedělat vše za ně.
Jak se máš na mateřské? Častá otázka okolí
Jsem opravdu ráda, že mám radosti i strasti rodičovské s kým sdílet. Teď máme děti ve věku, kdy všude lezou a ideálně co nejvýše. A kdo z nich si k tomu vezme horší pomůcku, ten vyhrál. Někdy mám totiž pocit, že ty naše dětičky spolu tajně soutěží o nejhloupější nápad. Ani se však nenadějeme a najednou zjistíme, že co před chvílí bylo pro nás na infarkt, už bravurně zvládají, jako třeba chůzi po schodech. A to už pak je jen pár krůčků a budou ve školce a my plně naskočíme do obvyklého kolotoče.
A já budu s úsměvem vzpomínat na to, jak se mě kamarádky a ostatní známí ptali: „Tak jak se máš na mateřské?“ A já jim obvykle odpověděla: „Ale jo, mám se báječně. Vstávám, kdy chci, dopoledne si dám kafíčko, sjedu Facebook a telenovely. Pak sním oběd, co přivezla firma, a po něm si dám prosecco a hodinový hovor s kamarádkou.“
Protože, co si budeme povídat, takovou oddychovku by aspoň na chvíli chtěla každá z nás. A každá z nás by si ji taky zasloužila. Na chvíli přerušit časovou smyčku povinností, ve které jsme občas lapeny. Abychom mohly být opět ty usměvavé maminky, jaké nás děti potřebují mít.
