Článek
Když jsem poprvé uviděla svého budoucího psa, ani ve snu by mě nenapadlo, co všechno svým výběrem způsobím. Ale pěkně popořádku.
Jak už to tak na Facebooku bývá, tak jsem se o štěněti dozvěděla v jednom ze srdcervoucích příběhů. Pokud nenajde páníčka, půjde do útulku. Samozřejmě je to pořád lepší varianta než potulka na ulici, ale pejskaři mi určitě porozumí, proč mi to nedalo spát. No a když jsem zjistila, že je kousek od nás, bylo rozhodnuto. Měli jsme si tedy jet pro ni. Křížence labradora a pitbulteriéra. Původně tak i vypadala. To jsme ještě netušili, co se z ní jednou vyklube.
Jessie nebo Bella?
Když jsem dorazili na místo, tak si původně mnou vyhlédnutá Jessie hrála se svojí ségrou Bellou. No, hrála… Spíše si hrála Bella s ní. Temperamentní, krásná, roztomilá Bella. V té chvíli bych našla spoustu příměrů, jak úžasná se mi zdála. Takže úplně lahodila mým uším věta majitelky „můžete si vybrat, kterou chcete“. Nikdy asi nezapomenu na svá slova „beru si tu živější“. No, dobře mi tak. Má volba nás stála už desítky tisíc. Jsem vděčná, že mám tak milujícího a tolerantního manžela, jinak bych zřejmě skončila v útulku i já.
Dokonalý mix
Nebudu tady uvádět soupis toho, co už stihla za svůj relativně krátký život provést. Navíc trhací štěněcí období zná asi každý majitel těchto úchvatných stvoření. Akorát náš čtyřnohý miláček jej žene do jiných rozměrů. Stále jsem si připomínala, že musíme počkat, až dospěje. Dva roky uběhly a změna žádná. Už jsem si říkala, že to je jak „čekání na Godota“. Na druhou stranu, mohla jsem to tušit, když jsme později zjistili, z jakých plemen vznikla. Naše Bellinka je úchvatný mix Australského ovčáka a Bígla. Takže pastevec a lovec. Naprosto ji chápu, jak se to v ní musí bít. Je to na ní vidět i na procházkách. Když ji jiné zvíře zaujme, přikrčí se. A já si v duchu říkám „teď paseš nebo lovíš?“
Ale abych ji jen nehanila, tak je třeba zmínit celou její povahu. Je přátelská k lidem, ale své teritorium si umí bedlivě ohlídat. K dětem je laskavá a má neskutečnou trpělivost. Ostatní zvířata ve svém okolí snáší dobře. A co se týče poslušnosti na procházkách, tak ta je ukázková. Moji důvěru mít ji od malička na volno odměnila svojí absolutní disciplínou. V momentě, kdy vidí psa nebo lidi, okamžitě přijde bez mého povelu k noze a odběhne až poté, co jsme opět samy. Škoda jen, že příchodem domů tyto superschopnosti ztrácí. Zřejmě naše brána funguje jako „Hvězdná brána“ a je z ní rázem jiný pes.
Vidím světlo na konci tunelu
Bellinka brzy oslaví 3 roky. Již nyní je vidět, že se pomalu zklidňuje. Přestává okusovat dveře a škrábat omítku, keře už zase rostou a vykopaných děr na zahradě je najednou méně. A když náááhodou zase něco provede, moc dobře ví, jak to s námi sehrát. Sklopí hlavu a zvedne jen svoje nádherné mandlové oči. Pohledem toho neviňátka je rázem pryč náš hněv a zůstává láska a vědomí, že máme skvělého parťáka.
