Youtuber či influencer? Ne, žáci se dnes chtějí stát učitelem

Z celkového počtu 568 zapojených účastníků by se za katedru chtělo postavit 78 žáků, tedy téměř 14 % dotazovaných. Anketa, která probíhala mimo jiné v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové nebo v Chebu odhalila, že kromě učitelské profese zajímá žáky základních škol také povolání veterináře nebo ošetřovatele zvířat (4,6 %), rádi by se stali ale i profesionálními sportovci (4,4 %) nebo zvažují práci v IT oborech (4,4 %).

Výsledky nás překvapily. Na prvních místech se neobjevili influenceři, youtubeři ani tiktokeři. Žáci preferovali většinou zcela tradiční povolání. Kromě učitelů, veterinářů nebo počítačových expertů žáci zmiňovali ve výsledcích ankety také právníky, soudce, psychology, kadeřnice a kosmetičky. Spektrum jejich vysněných zaměstnání bylo velmi rozmanité, obsahovalo totiž více než padesát různých povolání. Dvě procenta dotazovaných dětí zatím netuší, čím by chtěla v dospělosti být.

Právě v kariérním poradenství ale podle Pýchové zaostáváme. „Napříč Evropou je zcela běžné, že v sedmé třídě chodí žáci třeba i na týden na individuální stáže do zaměstnání svých rodičů, a vyzkouší si tak sami, co dané povolání obnáší. V osmé třídě si pak sami vyberou stáž podle toho, co je doopravdy zajímá. Součástí je ale i povědomí o mzdě, nebo o jistotách či nejistotách, které různé profese přinášejí. To u nás bohužel pořád chybí,“ dodává Pýchová.

Děti se pak dozvídají až v praxi, co která profese obnáší a při jejich výběru povolání se pak zkresleně orientují z informací z filmů, seriálů nebo sociálních sítí. Z ankety také jasně vyplynulo, že nejčastějším zdrojem informací o charakteru různých povolání jsou hlavně rodiče a širší rodina, teprve pak média včetně internetu a sociálních sítí, následuje pak jejich škola a specializované veletrhy.

Stejnou otázku k povolání položil také průzkum agentury Median, a to v roce 2004. Žebříček se příliš nezměnil (také mu vládli učitelé), mění se však pohled žáků na to, jakého nejvyššího vzdělání by rádi dosáhli. Vzdělávací aspirace (přesvědčení o vlastních šancích na dosažení určitého stupně vzdělání) českých deváťáků se totiž neustále zvyšují.

Zatímco v roce 2003 chtělo vysokoškolského vzdělání dosáhnout 38 % českých deváťáků, v roce 2018 to bylo (dle průzkumu agentury PAQ Research pro Nadaci České spořitelny) už 55 % žáků. Aspirace rostly společně s nárůstem počtu míst na vysokých školách, a dokonce byly o něco vyšší než průměr Evropské Unie.

S touhou po vyšším vzdělání dle průzkumu významně souvisí zejména socioekonomický status, vliv rodiny a rodinného zázemí, pohlaví (chlapci mají nižší zájem o VŠ než dívky) nebo například typ a velikost školy. „Přestože vysokoškolské aspirace v Česku rostou, mezi různými typy škol zůstávají velké rozdíly. Máme poměrně selektivní systém, kde nám mohou talentovaní žáci proklouznout mezi prsty, protože nebyli vybráni na gymnázium, nebo nemají podporu v rodině, s čímž školství u nás neumí příliš pracovat,“ upozorňuje Jan Zeman z PAQ Research.

„Proto, že dětem chybí pohled z praxe, už přes dva roky velmi dobře funguje bezplatný program Den pro školu. Díky němu se děti přímo ve školách setkávají s odborníky z praxe a dozvídají se více o různých profesích. Do projektu už se zapojilo přes 1 100 škol, více než 50 000 žáků a přes 1 500 dobrovolníků různých zaměření,“ uvedla projektová manažerka programu Michaela Veselá. „Den pro školu přináší žákům širší povědomí o různých povoláních přímo ve školní hodině. Osobním kontaktem s odborníkem z praxe tak může student či žák získat jedinečné a praktické informace, které na internetu běžně nenajde.“

Odpověď najdete v následující tabulce s kompletními výsledky ankety, odpovídalo 586 žáků osmých a devátých tříd.