Článek
David Walliams (1971) je bez přehánění jedním z nejúspěšnějších současných autorů knih pro děti. Začínal jako komik v nekorektních satirických skečích Malá Velká Británie (v originále Little Britain) a také jeho knihy jsou plné překvapivých point a černého humoru. Zároveň ale přinášejí citlivá témata vyloučení ze společnosti, stáří, problémů s identitou nebo nemoci. Dvě generace dětí si užily a zamilovaly jeho drsný způsob vyprávění, až přišla aktivistka Georgie Ma a zatrhla to Walliamsovi i jeho čtenářům.
„Walliamsovy texty jsou plné nadsázky, přehnaných charakteristik postav, přehnaných okolností děje. Když je někdo zlý, tak je mega zlý, bohatí lidé jsou opravdu superboháči, chudáci jsou chudí, až by člověk zaplakal,“ charakterizuje Walliamsovy texty redaktorka Alena Pokorná z nakladatelství Argo, které Walliamse už léta vydává.
A co se tedy nelíbilo zmíněné Georgii Ma, v Británii narozené dívce čínského původu, která vystupuje na Instagramu jako @chineschippygirl? V květnu loňského roku, šest let po vydání Walliamsovy povídkové sbírky Nejhorší děti na světě, se obrátila na vydavatelství HarperCollins UK se stížností na povídku, která má v angličtině název „Brian Wong who was never, ever wrong“. Jednak se jí nezamlouvalo, že Brian Wong, britský chlapeček čínského původu, je šprt (ve Walliamsově podání samozřejmě superšprt) a jednak jí vadilo spojení jména Wong a adjektiva wrong (špatný). Obojí prý podporuje a normalizuje stereotypy ve vnímání jiných etnik, kterým musela ona i její kamarádky z komunity čelit po celou školní docházku. Nakladatelství couvlo a poté, co se knihy jen v Británii prodalo 450 tisíc výtisků, z ní při dalším vydání povídku vyjmulo a nahradilo jinou. V českém vydání ji sice Veronika Volhejnová přeložila jako Míra Betl, co se nikdy nespletl, ale ilustrace Tonyho Rosse jsou stejné jako v anglickém vydání, takže ji musí Argo také nahradit.
Rovněž Babička drsňačka, snad nejznámější Walliamsova knížka, narazila, a sice dokonce po jedenácti letech od prvního vydání. Původně vypadal první odstavec 5. kapitoly takto:
„Áááááááhhhhkkkkk… pffffftttt… áááááhhhhhhhhkkk… pfffffffftttttttt…“
Ne, čtenáři, nekoupil sis omylem překlad téhle knížky do svahilštiny. To byl zvuk, na který Ben čekal.
Britské nakladatelství se však rozhodlo „citlivé“ slovo Swahili nahradit neutrálním gibberish, tedy blábol. Také proto se už ani v české Babičce drsňačce se svahilštinou nepotkáte. Naštěstí to na její popularitě neubírá, právě vyšlo pokračování, Babička drsňačka znovu v akci. Nové generace čtenářů si tak nadále budou číst o babičce, kterou její vnuk Ben považuje za nejnudnější osobu na světě, dokud nezjistí, že bývala slavnou lupičkou klenotů a svých plánů na loupež století se ještě tak úplně nevzdala.
David Walliams zásahy do svých knih veřejně nekomentoval, nakladatelství jen oznámilo, že k nim došlo po dohodě s ním a ilustrátorem Tonym Rossem. Nicméně Walliams se omluvil už o rok dřív právě za své účinkování v Malé Velké Británii, za něž mimochodem dostal tři ceny BAFTA a British Comedy Award. Společně se spoluautorem Mattem Lucasem vyjádřili politování nad tím, že ztvárňovali také osoby jiných etnik a v některých skečích použili tmavý make-up, a navrch dělali vtipy o transvestitech. Všechny tyto epizody byly odstraněny z veřejně přístupného archivu BBC, Netflixu i dalších streamovacích platforem.
Všechny knihy Davida Walliamse v češtině najdete zde https://argo.cz/autori/walliams-david/
