Článek
Už před padesáti lety ovlivnila Nancy Friday svým revolučním bestsellerem Moje tajemná zahrada několik generací žen. Přišla s tezí, že ženy byly často vychovávány v ideálu ženství, který byl zastaralý a omezující a do značné míry nereprezentoval jejich skutečný vnitřní život. Otevřenost ohledně tohoto skrytého života žen by je mohla pomoci osvobodit, aby se skutečně cítily samy sebou. Herečka Gillian Anderson si o půl století později položila otázku, jak jsou na tom ženy s osvobozením dnes a jaké jsou jejich nejsoukromější sexuální fantazie. Překvapivě ale sex není hlavním tématem knihy Chci, která vychází právě dnes v nakladatelství Argo v překladu Terezy Markové Vláškové.
Gillian Anderson: Chci
„Jako ženy víme, že sex je víc než jen sex. Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti,“ říká ke knize Gillian Anderson. „Mnoho z nás o tom však nemluví. Naše nejhlubší, nejintimnější obavy a fantazie zůstávají uzamčeny v našem nitru, dokud k nim někdo nenajde klíč.“
Gillian Andersonová chce, aby se tato inspirativní kniha stala takovým klíčem pro novou generaci, novou Mojí tajemnou zahradou. Prostřednictvím výzvy v deníku Guardian už před rokem oslovila ženy, aby jí napsali dopis: „Máš nějakou fantazii, o které jsi nikdy nikomu neřekla? Něco, o co by ses podělila jen s těmi nejdůvěrnějšími důvěrníky, pokud vůbec s někým? Ať už pocházíš odkudkoli, s kýmkoliv spíš nebo nespíš s nikým, ať je ti osmnáct nebo osmdesát: chci to od tebe slyšet. Napiš mi a začni svůj dopis Milá Gillian.“
Ohlas byl takový, že jeden svazek nestačí a nakladatelství Bloomsbury chystá na jaro příštího roku pokračování.
A jaké texty čekat? Na to odpovídá sama Gillian Anderson v úvodu:
O čem tedy sníme a proč? Jak uvidíte, zaslané sexuální fantazie jsou stejně úchvatně různorodé jako samy ženy, které zareagovaly na naši výzvu. Najdete tu fantazie o dobrovolném BDSM mezi dvěma dospělými, fantazie o dominantní roli, submisivní roli i o jejich střídání. Fantazie zahrnující provazy a výprasky, plácačky a biče, masky na oči a pouta, škrcení a celkové znehybnění, anální kolíky, dilda i vibrátory všech velikostí a tvarů. Je zajímavé, že řada žen, které sní o submisivitě a přenechání nadvlády svému protějšku, mluví také o své profesi, v níž mají velkou zodpovědnost a moc, a o tom, že na nich z valné části leží zodpovědnost za chod domácnosti a rodiny. Spousta dalších popisuje fantazie o nechráněném sexu a o touze zažít ten pocit, kdy muž ejakuluje do nich. V tomhle vidím generační rozdíl – pro generaci, která přišla po AIDS, je chráněný sex základ. Další generace pak kromě jiného vyrostly v době nejzběsilejší technologické a digitální revoluce, což se opět projevuje v našem sexuálním životě, a nikoliv pouze v podobě nonstop přístupu k pornu. Několik pisatelek lákají plně funkční, vysoce realističtí muži-roboti, kteří by uměli uspokojit každý jejich sexuální vrtoch – to, co bývalo předmětem sci-fi, dnes zní mnohem proveditelněji.
Přesto se v široké oblibě nadále drží i řada archetypálních fantazií. Tento svazek obsahuje pouhý zlomek všech obdržených představ o trojkách, čtyřkách a skupinovém sexu, což jsou podle aktuálních výzkumů zdaleka nejběžnější erotické fantazie. Stejně tak dorazil bezpočet fantazií o sexu s kolegou nebo šéfem přímo na pracovišti, o riskantním sexu hrozícím přistižením, voyeuristickém sexu z pozice účastnice i pozorovatelky, sexu před publikem, sexu s cizími lidmi a sexu venku. O něco překvapivější, řekněme, byly naopak fantazie o sexu s mimozemšťany vybavenými chapadly nebo s tvorem, který je napůl člověk, napůl zvíře – zkrátka bylo z čeho vybírat!
#MojeArgo
