Hlavní obsah
Knihy a literatura

Petra Hůlová: „Došlo mi, že je na čase přestat cokoli komukoli dokazovat“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Richard Klíčník, nakladatelství Argo

Petra Hůlová

Skandální odhalení, nebo mystifikace? Provokace, nebo skutečnost? Autobiografie, nebo fikce? I takové otázky si kladou čtenáři Nejvyšší karty, nejnovější knihy od Petry Hůlové, v níž je hlavní postavou spisovatelka Sylvie Novak.

Článek

S čím vším se hlavní hrdinka, spisovatelka Sylvie Novak, v knize potýká? A co je pro ni nejtěžší?

Je toho dost, ale v podstatě to všechno nějak souvisí s tím, že je žena, matka, spisovatelka, feministka a stárne.

Byla to pro vás zábava, hrát si na spisovatelku, která tak trochu je, ale zároveň není vy?

Nevím, jestli zábava, ale byl to každopádně velký adrenalin a ten já k psaní potřebuji. Ve svých dvaačtyřiceti letech po napsání deseti románů, z nichž ten první Paměť mojí babičce zůstal dodnes tím neslavnějším, jsem si konečně uvědomila, že to takhle už možná zůstane, že možná navždy zůstanu vězet ve škatuli primárně téhle knihy, a nesmírně se mi ulevilo. Došlo mi, že je na čase přestat proti tomu bojovat, přestat cokoli komukoli dokazovat. Potřeba nezklamat či naplnit jakási očekávání s věkem mizí, myslím, že to neplatí jen v mém případě.

Kdy a proč vás poprvé napadlo, že napíšete příběh odehrávající se na české literární scéně?

Když se mi udělalo jasno v tom, že bych chtěla nějak autofikčně bilancovat. V tom, že zrovna na prostředí nic měnit nebudu, jsem měla jasno od začátku.

Kde a jak si stojí Nejvyšší karta v kontextu vaší dosavadní tvorby?

Nejvýš. Hahaha. Tohle bych opravdu nerada posuzovala. Snad jen v tom smyslu, že každá moje kniha je jakýmsi milníkem v mém životě a všechny mé knihy spolu nějak komunikují – překřikují se, vytahují se na sebe, nemají se rády, protože každá by byla ráda nejlepší, což samozřejmě nejde. Každá je maximem možného v limitu daném mnou i okolnostmi. Jediné, co bych řekla s jistotou, je, že jsem si dala větší práci než u ostatních knih s tím, aby text byl srozumitelný, aniž by rezignoval na komplexnost a hloubku, tady bych moc ráda poděkovala i redaktorce Aleně Pokorné, která knize v tomhle ohledu moc pomohla.

Co byste řekla těm, kteří za vašimi postavami hledají skutečné lidi?

Nechť je hledají a někteří je jistě i najdou – a jiní nenajdou nebo najdou někoho jiného a to je také dobré – díky tomu si ten příběh třeba i užijí lépe. Ať tak či onak, nepovažuji „skutečnost“ postav té knihy za čtenářsky podstatnou. Bylo to důležité pro mě jako pro autorku – emočně a bilančně, toť vše a zůstane to v mé kuchyni.

Důležitou roli hraje v knize vztah Sylvie a její dcery Judity. Je rozkol mezi dnešní mládeží a předchozími generacemi v něčem jiný, nebo jsou to stále „stejná“ neporozumění?

Tak i tak. O odpověď se pokouším v textu a jako většina odpovědí v Nejvyšší kartě ani tato není jednoznačná.

Je tento rozkol nevyhnutelný, nebo se starší a mladší mohou pochopit a najít společnou řeč?

Tak i tak. Je notoricky známé, že zkušenost je nepřenosná, zároveň se ji ale neustále pokoušíme předávat, což znamená, že fakticky věříme v to, že nakonec nějak sdělitelná je.

Mají děti právo vyčítat rodičům jejich minulost?

I kdybychom si nakrásně řekli, že na to právo nemají, dělají to a dělat to budou už proto, že je to svým způsobem logický krok na cestě k jejich osamostatnění, což je nevyhnutelné a zdravé. Je těžké osamostatnit se od rodičů a zároveň být s nimi v souladu. To bychom asi chtěli moc. A navíc si tu kritiku od svých vlastních dětí většinou zasloužíme.

A prozradíte, co je onou titulní nejvyšší kartou, kterou vytáhne dcera proti matce?

Vím, na co narážíte, ale myslím, že to není jediná možná odpověď. Těch vysokých karet je tam za mě každopádně víc.

Foto: Nakladatelství Argo

Nejvyšší karta

Anežka Dudková

# MojeArgo

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz