Článek
Hrdinou knihy, která by neměla uniknout milovníkům historické sci-fi, je Tal Makard, příslušník páté generace Pánů těžby. Samotářský mladík žije v mytitu v ústraní od civilizace, když se najednou musí vrátit, přijmout zodpovědnost, překonat četná úskalí a dokončit stavbu největšího inženýrského projektu všech dob. Jakub Hussar se opět vrací do světa, který oživil v úspěšné hře Coraabia a ve dvou předchozích knihách.
„Sci-fi je pro mě synonymem imaginace a storytellingu, a to jsou ústřední motivy mého života. Jakkoli veřejnost vnímá tento žánr jako okrajový, já ve sci-fi vidím největší autorskou svobodu,“ říká Jakub Hussar.
---
Zírám na kropenaté nebe. Kolikátého asi je? Nakouknu do hledí nabíjejícího se obleku. Končí pátý tol. To je zvláštní. Touhle dobou by se měl vysoko nad mititem prohnat Jižní trojvrak, ale kde nic, tu nic. Poslední Tu létal skutečně nízko, možná se definitivně zřítil do oceánu rzi.
Mé myšlenky se pokaždé rychle stočí zpátky. Kovově dutá slova umělého služebníka se s každým zopakováním zařezávají čím dál hlouběji.
Primut mi řekl:
Tvá matka je mrtvá. Tal Xirhanna došla ke konci své brázdy a ty se musíš vrátit domů.
„Vezmi mě s sebou, Makarde. Potřebuju prohlédnout.“ Otevřu oči a hledím na uměláka. Ne, bjóto, není nezdvořilý, už dávno jsem před primutem odložil své panské jméno. V mititu se na tituly nehraje – jsem tu jen já, on a domestikovaný hmyz.
Období klidu je u konce. Nechci, aby zbytek rodiny pojal podezření, že se vyhýbám svým povinnostem. Proto se spěšně balím a chystám se vyrazit zpět do kolonie nejdříve, jak to jen bude možné.
Matčina smrt mě zastihla nepřipraveného. Monograv je stále rozbitý (chystal jsem se ho opravit přespříští tol, až dorazí díly), o jízdě na něm tedy nemůže být řeč. Nevadí, půjdu pěšky jako v dětství s otcem. Projdu starou talskou stezku a vyhnu se rzi, pěkně po hřebenech až ke světelným polím. Do X-Talu to není daleko.
---
Tal Makard se nikdy nechtěl stát Pánem těžby ani vládnout. Jeho snem bylo bádat si někde v závětří, bez jakékoli pozornosti okolí, a starosti o blaho a bohatství rodiny nechat na příbuzných. Jenže matčina nečekaná smrt všechno změnila. Makard je vržen přímo do středu intrik a vražedného boje o moc a musí napnout všechny síly, aby vůbec přežil…
Jakub Hussar pokračuje ve vyzobávání polozapomenutých příběhů zasazených do dávné historie fiktivního skládkosvěta Coraab, planety, na niž umístil svou počítačovou hru Coraabia. Po „starověkém“ románu o-Tu, který vyprávěl o složitém a drsném letu kolonizační flotily skupiny talských rodů a raných počátcích následného osídlení, se v románu X-Tal posunul o pět generací dále. Talské rody již začínají hromadit bohatství zničené a toxickými skládkami pokryté planety a bojují na třech frontách zároveň – uvnitř samotných rodin o moc, mezi sebou navzájem a pak s obyvateli Coraabu, skupinami neživých Zaanů, jejichž zemi okupují…
A všude venku číhá smrt.
Tal Makard je po předčasné matčině smrti povolán zpět do rodinného sídla a dostává za úkol postarat se o zdárné dokončení stavby monstrózní hráze v Pětihoří. Ta nemá zabránit tekoucí vodě, ale haldám toxického odpadu v tom, aby se zřítily do údolí, které je na suroviny obzvláště bohaté a kde rod plánuje mnoho desetiletí těžit.
Jenže už cesta k hrázi dopadne tragicky, vznášedlo, v němž Tal Makard letí, se zřítí – a mladíkovi nezbývá než podstoupit dlouhou cestu napříč pustým, toxickým světem, kde už jen přežití se rovná malému zázraku.
A to Makard ještě netuší, že sabotáž, která havárii způsobila, je jen první v řadě fatálních událostí, jež mají za cíl překreslit mocenskou mapu celého Coraabu a změnit všechno, co bylo do té doby dané. A že on je jediný, kdo se nakonec bude mít sílu této ničivé vlně postavit. On, introvertní vědec, který vždycky toužil jen po klidu a samotě…
Jiří Popiolek