Článek
Předchozí článek: https://medium.seznam.cz/clanek/narfa-tri-slepice-na-hrade-aneb-vztahy-a-intriky-v-zenskem-pracovnim-kolektivu-174118
Jelikož se tak nějak nepřímo potvrdilo, že nejsem vedoucí na stejné úrovni jako vedoucí první (Bibo) - i přesto, že mi z počátku má pozice byla takto prezentována - snažila jsem se najít smysluplnou náplň práce. Podle toho, co Bibo s Dolly (asistentka ředitelky) nastolily, se mě práce na počítači a v zázemí - tedy odpovídání na emaily, objednávky, rozpis služeb, plánování a organizace programů, řešení problému - absolutně netýkala. Což mi nevadilo, ale divně mi to bylo. Cítila jsem se prakticky vystrčená z pozice.
Byla jsem ovšem přesvědčená, že všechno, co přijde od Dolly, je posvěceno ředitelkou, takže jsem to akceptovala.
Jako vedoucí směny jsem měla vlastně hezkou práci. Stála jsem mezi vedoucí, kolegy a hosty. A stejně jako Bibo většinu času trávila na počítači a tak nějak spíše v pozadí našeho týmu, stála jsem já v jeho popředí - budovala vztahy v týmu a mezi hosty, rozdávala úlohy na „to do listu“ a kontrolovala jejich provedení.
Po dvou měsících však mlýny, o kterých jsem neměla ani páru, domlely.
Nastal totiž den, kdy v programu bylo naplánováno kino v místnosti vedle Lobby i přesto, že v Lobby probíhala živá hudba. Z počátku byl problém s množstvím židlí, které byly potřeba na obou frontách. V průběhu byl samozřejmě problém s hlukem, kdy jeden program přehlušoval druhý.
Druhý den vyšly najevo další dva přešlapy a jelikož obě - Dolly i Bibo, měly volno, zavolala si ředitelka mě. Jak jsem zmínila již v předešlém článku (https://medium.seznam.cz/clanek/narfa-tri-slepice-na-hrade-aneb-vztahy-a-intriky-v-zenskem-pracovnim-kolektivu-174118), byla velmi překvapená, když jsem jí sdělila, že s programem nemám co dočinění. I přesto jsem jí ovšem poděkovala, že se mnou tyto problémy sdílí a přislíbila jsem, že to proberu s Bibo.
Pak se pár dní nic nedělo, všechno probíhalo zvykle. A po pár dnech si mě ředitelka zavolala na „feedback pohovor“ (feedback = zpětná vazba). Sdělila mi, že co se týče hostů a práce okolo, je se mnou velmi spokojená, ale že bych se měla více angažovat i v pozici vedoucí, kterou jsem.
KTEROU JSEM!!!
Na to jsem jí poskytla naprosto upřímnou a otevřenou odpověď: „To ale nepřichází z mojí strany.“ Stručně jsem jí sdělila, že od začátku dělá tuto práci Dolly s Bibo a nic se mnou nesdílí. Že na team-buildingu nám kouč sdělil, že máme obě stejnou pozici, ale ve skutečnosti to tak nefunguje, takže to chápu tak, že jsem vedoucí směny, jak stojí ve smlouvě. Ředitelka mi oznámila, že jsme OBĚ VEDOUCÍ SMĚNY!!!
A tentokrát jsem byla velmi překvapená já, že ředitelka nemá ani páru.
Po tomto zjištění ředitelka rozhodla, že je potřeba, abychom si promluvily všichni i s Bibo dohromady. (Škoda, že ne i s Dolly.)
Začala jsem si v hlavě přehrávat různé situace, kdy jsem byla přesvědčená, že Dolly s Bibo jednají ve jménu ředitelky.
Např.:
1) Jsem lektorka dětské jógy a jelikož již na tuto sezónu v hotelu zaplatily někoho jiného, požádala jsem o možnost napsat do programu „Pohybové příběhy“, do kterých mohu zakomponovat jógové pozice. Bylo mi řečeno, že to nejde, protože jóga je v programu již dvakrát týdně. Mé argumenty, že jde přece o úplně jiný program, nikoho nezajímaly.
2) Na team-buildingu mi bylo koučem řečeno, že není možné do programu naplánovat vandrování, protože to dělá externí průvodce. Když se ovšem přihlásí hodně lidí, jde někdo z našeho týmu s ním, jako doprovod, takže budu mít určitě možnost. Bibo mi později oznámila, že to nejde, protože mě potřebuje v hotelu.
3) Můj partner chtěl do programu naplánovat tenis pro hosty - bylo mu Dolly oznámeno, že to nejde, protože za kurty se musí platit. Na online pohovoru mu ovšem personální manažerka přislíbila, že to není problém.
4) Na našem školení, který vedla Bibo a Dolly měsíc po zahájení sezóny, nám bylo řečeno, že Bibo je zodpovědná za program a je vedoucí týmu. O mně nepadlo ani slovo.
5) Na team-buildingu jsme odsouhlasili, že nechceme v týmu fungovat hierarchicky, což v praxi absolutně tak nepůsobilo.
6) Jednoho dne si můj partner poranil kolenní kloub a musel zůstat na nemocenské. Oznámila jsem Bibo, že můžu dělat trhačky, aby se chybějící článek na večerním programu vykompenzoval. Ona měla jet ten den dopoledne na akci prezentovat hotel. Místo toho obrátila všechno na hlavu - poslala z minuty na minutu na akci mne (neměla jsem ani šanci dokončit svůj program, který ona převzala za mne) a do toho, když jsem se vrátila odpoledne zpátky, zjistila jsem, že ona si vzala trhačky. Neměla jsem ani páru, proč to tak zkomplikovala, ale jsem přesvědčená, že se chtěla předvést před ředitelkou jako ta, co se obětuje pro tým. To, že mi všechno vyloženě přikázala bez jakékoliv diskuze, nebudu ani komentovat.
7) Občas jsem, i přes mé několikaleté zkušenosti, nemohla rozhodnout o tom, jak svůj program provedu. A pak jsem byla dokonce kontrolována, jestli program provádím, jak mi bylo řečeno.
8) Náš názor, že odpoledne, kdy se sejdou oba týmy v práci a není tolik programu, je potřeba věnovat se spíše individuálně hostům, než před-vyráběním programů, bylo ignorováno. Ovšem stejně jako jiné naše zkušené postřehy.
No, myslím, že to by jako pár příkladů mohlo stačit.
Na pohovoru s ředitelkou a Bibo jsem udala pár důležitých příkladu, aby bylo ředitelce alespoň trochu jasno, co se u nás děje. Předhodila jsem bod 1, 3, 4 a 8.
A najednou bylo vše rozhodnuto v náš prospěch!!!
Bibo se několikrát snažila argumentovat stylem: „Ale Dolly říkala…“ až ji po nakonec ředitelka zarazila: „Tak a teď necháš jednou Dolly v pozadí, od toho tady máš druhou vedoucí, abyste spolu vše vedly a diskutovaly.“
Když jsem Bibo vyčetla, že mě v podstatě odsunuly na vedlejší kolej, takže jsem se radši stáhla, dokonce se i omluvila a přiznala, že když se nad tím teď zamyslí, může to tak z mého pohledu opravdu vypadat. Také dodala, že by byla ráda, kdybychom za tím vším udělaly tlustou čáru a začaly od znova.
Nesnažila jsem se přetvařovat a tvářit se přátelsky. V podstatě jsem v ní ztratila důvěru a neměla jsem ani nejmenší chuť snažit se ji zase někde vyhrabat. Ale s neutrálním výrazem ve tváři jsem souhlasila. Jde přece o práci, ne o přátelství na život a na smrt.
...
A najednou:
- se v programu objevily „Pohybové příběhy“
- eliminovaly se programy, kde se musí něco před-vyrábět
- mohla jsem jít dokonce jako doprovod vandrovat
- A!!! Světe div se!!! V týmu bylo apelováno na to, abychom se v mezičase věnovali hostům!!!
Masakr.
A my si s Bibo domluvily termín kvůli školení na PC.
Brzy se začalo ukazovat, že Dolly velmi težce nese ztrátu vlivu u nás v týmu a mně tak nějak začalo být jasné, odkud od samého počátku vane vítr.
...TBCd
