Článek
Předchozí článek: https://medium.seznam.cz/clanek/narfa-cesta-vasne-z-cizi-postele-domu-na-veceri-163424
Po naší noční diskuzi, kdy mi partner nakonec oznámil, že si teď také musí někoho najít, aby to bylo fér, nenechal si vysvětlit, že je to totální blbost takhle uvažovat, a pak odešel ven, jsem skoro nespala. On také ne. Vrátil se někdy nevím kdy. Konflikty a vážné rozhovory před spaním není nic vhodného pro správně fungující biorytmus. Tělo se tím totiž ocitá ve stresu - kortizol stoupá, melatonin naproti tomu klesá.
Když jsem ráno otevřela oči, první, co jsem cítila, byla zrada. Zabloudila jsem v myšlenkách do doby, kdy jsme spolu byli asi půl roku…
Na skok do minulosti
.. Řešili jsme můj sexuální deficit a partner mi oznámil, že pokud to potřebuji, můžu si někoho najít. Tvrdil, že je to to samé jako jít k zubaři nebo na masáž. Byla jsem z toho přirovnání tehdy úplně jako u vyjevení, protože jsem nad sexem nikdy takto neuvažovala. Sex pro mne bylo vždy něco velmi intimního, coby dva lidé, kteří se milují, měli sdílet jen spolu (sexuální ventil, když je člověk bez vážného vztahu je něco jiného). Na to, abych byla schopná sdílet jeho názor, jsem byla vždy až moc žárlivá. A ne až tak na přítomnost, jako spíš na minulost. Ale o pekle s retroaktivní žárlivostí snad někdy příště.
Nechápala jsem, jak může takto uvažovat, ale on se mi snažil vysvětlit, že je to stejný požitek, jako si zajít na masáž, dokud v tom není láska. Jedná se pouze o tělesný požitek, který ale přece nijak nesouvisí s duševním spojením. A jelikož on je přesvědčen, že my dva jsme spřízněné duše, nemělo by pro něho hrát roli, jakým tělesným požitkům se kde oddávám. Ani mu o tom prý nemusím říkat. Jediné, co požaduje je, abych s ním jednala narovinu, kdyby tyto požitky pro mne začaly s dotyčným znamenat něco víc.
Jenže mi také tehdy řekl, že to není tak, že by mu to bylo úplně jedno, ale že mi přece nemůže nic zakazovat, že vztah není vězení a že takhle by to ve vztahu mělo fungovat.
Nyní
A teď, když jsem ležela v posteli, cítila jsem se zrazená a obelhána. Možná on sám nečekal, že ho to tak vezme. Já byla každopádně dost naštvaná. Zároveň jsem chápala, že tohle se hádkou nevyřeší (co se taky kdy hádkou vyřeší). Je to velmi křehká situace, takže se budu muset krotit.
Když jsem vylezla z postele, seděl na gauči. Po celou dobu, co jsem si dělala své věci, jsem cítila, že mi dává čas na probuzenou, ale čeká, až budeme moc začít mluvit.
A pak se zeptal: „Můžu se zeptat?“ - „Jo.“ - „Kolik si jich měla?“ - „Cože?“ - „Kolik si měla chlapů za tu dobu, co jsme spolu?“
Takže všechny ty kecy o tom, jak si můžu dělat, co chci a jak mu o tom ani nemusím říkat, byly jen hrou na hrdinu. Ale když dojde na krájení chleba… Nevěděla jsem, jak mám reagovat. Nevěděla jsem, jestli chci odpovědět. Nevěděla jsem, jestli bych vůbec měla odpovědět nebo jak bych měla odpovědět.
Co mám říct. Na sólo dovolené na Korfu jsem měla dva úlety, ale žádný sex. K sexu došlo až v březnu, když za mnou můj nový známý přiletěl na návštěvu. (viz. článek: https://medium.seznam.cz/clanek/narfa-otevreny-vztah-aneb-kdyz-zkousim-jak-to-funguje-130182)
Bála jsem se, že když mu ale všechno přiznám, zraním ho. Působil na mne teď tak rozervaně. Potřebovala jsem nějak nasbírat čas, takže jsem kladla vyhýbavé otázky: „Proč tě to teď najednou zajímá? Tvrdil jsi mi, že si můžu dělat, co chci a ani ti o tom nemusím říkat a teď tohle.“
„Protože jsi mi ještě v březnu tvrdila, že jsi žádného chlapa neměla a včera jsi mi oznámila, že bych si měl najít 6 ženských, aby to bylo fér. Tak mě zajímá, jak to teda je. Zároveň chci vědět, jestli ti můžu věřit, protože, když jsi se sešla se Stephanem (ano, o tom věděl), tvrdila jsi, že potřebuješ čas ho trochu poznat, že nemůžeš jít jen tak s někým. A včera jsi byla okamžitě jen tak s někým.“
„Jenže jsem si s ním také nějakou dobu psala, a proto jsme šli nejdřív na túru, abychom se mohli trochu poznat.“ Každopádně měl pravdu můj partner. Nemám ráda jít s někým, koho sotva znám, jenže jsem to už zkrátka potřebovala, takže jsem něco obětovala.
„Kolik jsi teda měla chlapů?“ Odpověděla jsem velmi diplomaticky: „Měla jsem sex se dvěma chlapy.“ - „Kdo byl ten druhý?“
Neskutečně mě vytáčelo, že se mě tak vyptává, měla jsem pocit, jako bych se vrátila 12 let zpátky do mého dávného toxického vztahu, kdy jsem nemohla ale opravdu nic, ani vídat své kamarády. Další žárlivec na krku, který si ovšem hrál na to, jak je mu to jedno. A teď se ukazuje. Ta představa mě děsila, zároveň mi však na mého partnera absolutně neseděla. Doufala jsem, že je to zkrátka jen touto choulostivou situací, která se snad brzy vyřeší.
„Ten druhý, tedy první, byl ten známý z Korfu, který za mnou byl před pár týdny na návštěvě.“
Snažím se vzpomenout, co jsme si řekli dál, ale je to v mlze. Bylo to v dubnu, máme už červenec. Každopádně se mě pak ještě ptal, jak na tom ten chudák z Korfu je, jestli jsem mu tím náhodou neublížila, protože jsme se jednou bavili o tom, že se do mě nejspíš zamiloval. Odpověděla jsem, že s tím se musí vypořádat on sám, bylo to jeho rozhodnutí a je si vědom toho, že mám vztah.
Ovzduší se ovšem uklidnilo. Žádná žárlivá scéna se nekonala. Jen můj partner nějakou chvíli nevěděl, jak tak nějak v našem vztahu pokračovat dál po takovémto rozhovoru, jelikož nemá zkušenosti. Já to však měla úplně jinak. Po všech mých toxických vztazích byl toto jen další z těch náročnějších rozhovorů. Nic víc, nic míň.
A život šel dál.
...TBCd
