Článek
Psala jsem si v sobotu s Alexem. Po procházce se Stephanem, kdy jsem si uvědomila, že s ním žádná sranda nebude, jsem byla už opravdu zoufalá.
Jsou tomu víc jak tři roky, co jsem nezažila touhu a vášeň. Můj partner je neerotický, nevášnivý, sex mu stačí jednou do měsíce. Jelikož tím vznikaly opakované spory, dohodli jsme se na otevřeném vztahu. Mně je to ve finále jedno, on tomu sexu stejně moc nedá.
Čekala jsem dva roky našeho vztahu, jestli se třeba něco změní, než jsem se začala cítit sexuálně frustrovaná. Ani ne tak z nedostatku sexu jako z absence erotických podnětů -dotyků, vášně a touhy. Chybí mi se roztřást pod dotyky druhého pohlaví. Chybí mi zvlhnout, až odkapávám, jen tím, že chlap ví a zajímá se, jak stimulovat ty které erotogenní zóny. Chybí mi pocit, že po mně někdo touží a chybí mi cítit to z jeho dotyků.
Co délámě často, je mazlení - takové to nevinné tulení se k sobě, které nemá s erotickými hrátkami pranic společného. Ale to mi nenahradí to, co tolik potřebuji.
Na podzim 2024 jsem si dovolila dva úlety na solo dovolené. První, kdy šlo jen o sexuální ventil, jelikož z mé strany nedošlo k probuzení feromonů, tudíž jsem netoužila po naprostém splynutí našich těl. Obšťastnili jsme se orálně a víc jsem nebyla schopná dát ani vzít. Druhý úlet byl jiný - naprosto jsem toužila po splynutí našich těl, po jeho polibcích, dotecích. Toužila jsem, aby mne naprosto prostoupil. Zde fungovaly feromony na výtečnou. Co nefungovalo, bylo ve 2 ráno najít ve městě, kde jsme spolu trávili poslední hodiny před mým odletem domů, volný pokoj. Takže k žádnému splynutí nakonec nedošlo.
Obě zkušenosti mi však daly poznat, co vlastně ve svém volném vztahu hledám z hlediska vztahu vedlejšího. (Nemám totiž s volným vztahem žádné zkušenosti.) Hledám oboustrannou touhu,vášeň a přitažlivost. Jednostranně je to totiž o ničem. To si to radši udělám sama. A to jsem našla teď, v únoru 2025 ve svém sousedovi. Ženatém chlapovi, který má už téměř dospělou nevlastní dceru. Vždy, když jsme se potkali, se na mne hezky usmál a já mu úsměv opětovala. Ale nikdy jsem na nic nemyslela. Soused + ženáč = totální no go, blbost a nezodpovědnost. Až teď, po takové době čekání na zázrak.
Číslo už jsem měla, jelikož opravuje kola a motorky a my servis kol budeme potřebovat. A v těch nejzoufalejších dnech jsem na něj začala myslet a představovat si…věci. Dva dny po sobě, než jsem se rozhodla mu napsat. Kvůli servisu kol samozřejmě. Napsal mi, ať přijdu za ním do dílny. Domluvili jsme, co bylo potřeba, pokecali, já mu oznámila, že se za tři měsíce budeme stěhovat. Když jsem se vrátila nahoru do bytu, už tam od něho byla zpráva: „Škoda, že se stěhuješ.“ A tím to začlo. Sobotní večer, po příjemné schůzce se Stephanem, která ovšem plynula pouze v přátelském duchu (to aby bylo jasno, jak moc jsem byla zoufalá a zklamaná, že nemůžu najít, co potřebuji), ve mně naplno rozdmýchal touhu a vášeň.
Po pár hodinách psaní, kdy jsme si oba přiznali, že se velmi přitahujeme, jsem byla tak nabuzená, jak už dlouho ne. On taky, protože chtěl, abych za ním přišla do dílny. Ale jelikož jeho dílna je průchoďák mezi barákem a garáží, neshledávala jsem to jako bezpečné místo na sexuální schůzku, byť bylo pozdě večer. Navíc mi to přišlo dost nahodilé a nechtěla jsem, aby druhý den Alex litoval, že jednal neuváženě (mám charakter). A tím to zhaslo. Zase jsem ostrouhala. I když jsme si pak zkoušeli psát, pochopila jsem, že Alex chce zůstat věrný svým hodnotám, což je ale, to musím uznat, víc než chvályhodné.
Pár týdnů nato přijel můj známý, kterého jsem poznala na své solo dovolené. S ním jsem tehdy ovšem žádný úlet neabsolvovala. Spíš jsem měla pocit, že jsem zas jednou potkala spřízněnou duši a bylo to velmi příjemné. Ale teď, když jsme spolu leželi na posteli, se mě začal dotýkat, já potřebovala sexuální ventil, a tak se to stalo. Bohužel opět nedošlo k probuzení feromonů.
A tak i když jsem toho v posledních měsících zažila dost, stále to není „TO“. Asi musím zapracovat na tom, co a jak si přát, aby mě vesmír správně pochopil.
