Článek
Kostarika je malý stát ve Střední Americe, kde žije okolo pěti milionů lidí a dalších zhruba tři sta tisíc imigrantů z různých koutů světa, kteří zde povětšinou vlastní nemovitosti, podnikají a žádají o pobyt.
Obyvatelé této nejdražší, zato však nejbezpečnější středoamerické země těží zejména z turistického ruchu, jenž současně přináší i větší světové povědomí o Kostarice.
Kostaričané jsou v porovnání s průměrným českým občanem naprosto neofenzivní, výjimečně si na něco stěžují a jen vzácně předbíhají ve frontě v obchodě.
Slušné vychování, vstřícné jednání, nepohasínající úsměv ve tváři a neškodná dětská zvídavost jsou charakteristickými rysy kostarického národa, jichž si nepochybně všimne každý cizinec, který tuto zemi navštíví.
Při dlouhodobějším pobytu a kontaktu s místními lidmi, nicméně začnou vyplouvat napovrch i ony stinné stránky Kostaričanů, jimž turisté, kteří sem přijedou jen na pár týdnů či měsíců, nechtějí věřit.
Bohužel žádná země na světě není pozemským rájem a její obyvatelé nejsou svatí. Proto i v Kostarice lidé lžou, kradou, podvádějí, pomlouvají a udávají jeden druhého.
Rozdíl je pouze v tom, že oproti Česku se to tady neděje tak okatě a většinou se to nedotkne turistů nebo si toho jen nevšimnou, protože neznají místní ceny a zákony.
S manželkou žijeme v Kostarice přes tři roky, svépomocí jsme zde postavili dům a vysadili okolo tisícovky stromů. S Kostaričany jsme v kontaktu prakticky každodenně, stejně jako s lidmi, které Kostarika okouzlila a chtěli by zde žít.
