Článek
V oblasti pandemií jsme v posledních čtyřech letech získali mnoho nových poznatků, avšak práce badatelů ještě není u konce. Způsob, jakým se viry šíří se v průběhu let významně změnil. V dnešní moderní době, kdy jsme naše hygienické návyky vypilovali téměř k dokonalosti a většina populace má přístup k čisté pitné vodě, se nám daří počet úmrtí snižovat. Hlavní příčinou moderních pandemií tak zůstává přenos ze zvířat na lidskou populaci. Jen si vzpomeňme na jeden z nejznámějších příkladů z historie. Mor, neboli černá smrt, který zasáhl Evropu v první polovině čtrnáctého století a poté opět udeřil ve století sedmnáctém, vyvolal celosvětovou pohromu. Tato pandemie byla zapříčiněna blechami, které cestovaly spolu s potkany napříč celým světem.
Prasečí chřipka
Před 14 lety se světem šířila nová subvarianta chřipkového viru typu A, a to konkrétně H1N1. Tato mutace chřipky obsahovala kombinaci genů, jak lidského chřipkového viru, tak prasečího a ptačího. Příznaky byly velmi podobné klasické sezónní chřipce. U pacientů se projevovaly příznaky v podobě horečky, bolesti svalů, únavy, zvracení a průjmů. Avšak v některých případech tento vir způsoboval velké zdravotní komplikace. Světová zdravotnická organizace označila prasečí chřipku za pandemickou mezi lety 2009 až 2010. Během těchto 14 měsíců se na celém světě nakazilo mezi 11 až 21 % populace. I když úmrtnost nebyla vysoká, odhaduje se, že této nemoci podlehlo mezi 150 až 575 tisíci obyvatel. Dodnes přetrvává obava ze zmutování prasečí s ptačí chřipkou.
Ruská chřipka
I když kvůli limitům technologií tehdejší doby si nemůžeme být zcela jistí, předpokládá se, že tuto pandemii způsobil podtyp chřipkového viru H3N8. První ohnisko nákazy bylo v ruském městě Petrohrad, odkud se virus díky rozkvětu železničního cestování snadno rozšířil do Evropy a následně do zbytku celého světa. Pandemie trvala shodně 14 měsíců jako u prasečí chřipky, od října roku 1889 až do konce roku následujícího. I když úmrtnost byla stanovena jen na 1 %, zapříčinila smrt bezmála jednoho milionu lidí. Z nejnovějších studií vyplývá, že mohlo jít o lidský koronavirus OC43.
Hongkongská chřipka
Tuto, v pořadí již třetí chřipkovou pandemii, způsobil podtyp chřipkového viru H3N2. Jak název napovídá, epicentrem bylo město Hongkong, odkud se rozšířila v roce 1968 do zbytku světa. Nejvíce ohroženou skupinou byli lidé starší 65 let. Doposud si vyžádala na jeden milion obětí.
Jedná se o akutní a velmi nakažlivé infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Vibrio cholerae. Tato nemoc se nejčastěji šíří pitnou vodou znečištěnou výkaly. V moderních městech se již díky úpravám vody téměř nevyskytuje. Ohniskem tak zůstávají africké státy a Haiti. Projevuje se težkými průjmy a celkovou dehydratací. Neléčená cholera může být smrtelná během několika málo hodin i u lidí s dobrým imunitním systémem. Předpokládá se, že každý rok jí podlehne mezi 20 až 140 tisíci lidmi. Celkem má tak na svědomí už kolem třech milionů životů.
Toto závažné onemocnění, které přenášejí zejména vši, klíšťata a blechy, má inkubační dobu až tři týdny. Postižení jedinci trpí prudkými bolestmi hlavy, zimnicí a bolestmi svalů. Po celém těle se pak objevuje šířící se červená vyrážka. Mezi hlavní komplikace, které často vedou až k úmrtí jedince, patří rizika spojená s nervovým systémem a postižení kardiovaskulárního systému. Historicky tato nemoc zabila už na 4 miliony lidí.
HIV
Virus lidské imunitní nedostatečnosti, jak se mu také přezdívá, se vyvinul z lentivirů. Jedná se o klasický případ zoonózy, tedy přenos virů ze zvířete na člověka, konkrétně pak z primátů. U lidí nakažených touto nemocí postupně propuká AIDS, tedy celkové selhání imunity jedince, které končí smrtí. I když tato nemoc je prozatím neléčitelná, existují medikamenty, které dokáží prodloužit a zkvalitnit život postižného. Tato sexuálně a krví přenosná nemoc byla poprvé zaznamenána v USA v roce 1981. Od té doby změnila naše sexuální návyky a velmi ovlivnila náš pohled na vnímání vztahů. Do dnešních dnů bylo zaznamenáno na více než 25 milionů úmrtí spojených s tímto onemocněním.
Pandemie moru
V polovině čtrnáctého století pandemie černé smrti krutě zasáhla, vyjma Islandu, celou Evropu. Prvotní ohnisko se nalézalo na Krymském poloostrově. Mongolové tehdy pro dobývání měst používali nechutnou taktiku, kdy za hradby měst, která chtěli dobýt, házeli mrtvá těla nakažená morem. Následky byly zcela fatální. Úmrtnost dosahovala neuvěřitelných 60 %. Obchod zkolaboval a lidé se uchylovali z měst zpět na vesnice. Trvalo bezmála sto let, než se civilizace z této hrůzy vzpamatovala. Bakterie, která tuto pandemii způsobila, zahubila téměř 75 milionů lidí.
Španělská chřipka
Jedná se o jednu z nejsmrtonosnějších pandemií v celé historii lidstva. Dle odhadů, za dva roky, kdy španělská chřipka zuřila, si vyžádala na 50 až 100 milionů životů. Jinými slovy, mezi lety 1918 a 1920 zapříčinil subtyp chřipky H1N1 úmrtí 3 až 6 % světové populace. Obětí tedy bylo více, než které si vyžádala celá první světová válka. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že právě tato pandemie zapříčinila ukončení války.
Spalničky
Osypky, jak se tomuto virovému infekčnímu onemocnění také říká, je charakterizováno malými červenými skvrnami na kůži nemocného doprovázené vysokou horečkou. Nákaza se přenáší skrze kapénky a inkubační doba je mezi 10 a 21 dny. Proti této nemoci neexistuje žádná specifická léčba, nicméně vědci vyvinuli účinnou vakcínu, která se aplikuje již v útlém věku dítěte jako prevence proti onemocnění. Za dobu, co spalničky sužují lidstvo, způsobily smrt na 200 milionů lidí.
Pravé neštovice
Největším zabijákem v celé historii lidstva jsou bezesporu pravé neštovice. Toto onemocnění, které způsobuje virus Variola, mělo dlouhodobě smrtnost kolem 70 %. Příčinou úmrtí byly vysoké horečky, dehydratace a další komplikace s nemocí spojené. Těm, kteří tuto nemoc přežili, zanechaly neštovice po těle znetvoření v podobě puchýřů. Přenos onemocnění probíhal přímým kontaktem či kapénkovou nákazou. Od roku 1980, kdy započala celosvětová očkovací kampaň, je toto onemocnění považováno za zcela vymýcené. Výjimku tvoří pouze 2 laboratoře, kde je vir držen pro lékařské účely. Než se lidé stihlo proočkovat, podlehlo tomuto onemocnění více než 300 milionů lidí.
