Článek
Když v roce 1952 přestaly jezdit tramvaje mezi Klárovem a Čechovým mostem, jistě to vzbudilo mnoho otázek o tom, co se to v daném místě vlastně děje. Jenže nikomu se nepodařilo zjistit, co tajného před nimi tehdejší vláda skrývá. My už dnes víme, že se jednalo o tajnou stanici metra.
Tramvaje zde nejezdily až do roku 1959. Právě tak dlouho trvala výstavba této jedné stanice, dlouhých osm let. Zajímavá je i její poloha. Plechová vrata do tajné stanice najdeme hned naproti Strakově akademie, kde sídlí Úřad vlády. Někteří tvrdí, že metro mělo být únikovou cestou pro vládní činitele, jiní zase, že šlo jen o kamufláž nebo obranný kryt. Jak to bylo doopravdy se zatím zjistit nepodařilo, jisté je jen jedno. Tajnou stanicí metra nakonec vlak nikdy neprojel.
Využití ale našla. V 70. a 80. letech sloužila civilní obraně. Veřejnosti nebyla odtajněna ani po sametové revoluci a nebýt velkých záplav v roce 2002, které postihly Prahu nepřipravenou, tak by o ní možná veřejnost nevěděla ani dnes.
Na svou dobu byla stanice velmi moderní. Měla vlastní eskalátory a její tunel skutečně připomínal dnešní stanice metra, přestože v té době ještě ani neexistovaly plány na stavbu dnešních linek. Vždyť první veřejná linka v Praze byla otevřena až v druhé polovině 70. let.
Zajímavé je, že veškeré spisy týkající se této stanice, jsou stále uloženy v archivech a označeny jako tajné. Nikdo nepovolaný k nim tak nemá přístup. Tajná stanice metra na Klárově je dodnes jednou velkou záhadou. Přestože o ní vysoce postavení činitelé věděli, o jejím připojení k dnešním linkám metra se ani neuvažovalo. Dnes slouží prostor jako technické centrum dopravního podniku.
Dnes už s největší pravděpodobností význam této stanice známe. Měl to být protiatomový kryt pro případ třetí světové války, ve kterém by se rychle mohli schovat vysoce postavení politici a jiná papaláši. A protože byla zbudována podle sovětského vzoru, je monumentální svou hloubkou. Sahá pod povrch neuvěřitelných 70 až 80 metrů. Právě proto nikdy nemohla být připojena na existující soustavu metra, neboť připojení linky A vedoucí nedaleko a nacházející se nehluboko pod povrchem, by bylo až příliš nákladné.
Do prostoru není veřejnosti vstup povolen, a tak zůstává stanice opředena mnoha nejasnostmi, přestože někteří novináři měli to štěstí a do prostoru se dostali. Na unikátních záběrech tak máme možnost vidět, jak první podzemní stanice metra vypadá. A je to vskutku jedinečný náhled do našich dějin. Vždyť vznikla v době, kdy nikdo z Pražanů ani nedoufal, že by tu jednou mohlo metro skutečně jezdit.
Zpracováno na základě:
