Článek
Anny Sophie Ondráková přišla na svět roku 1902 v městečku Tarnów v tehdejším Rakousku-Uhersku. Narodila se do poměrně dobře situované rodiny jako nejmladší ze třech dětí. Její otec byl vysoce postavený důstojník tehdejší armády, což mělo za následek časté stěhování celé rodiny. Díky tomu malá Anny mohla strávit část svého dětství na istrijském poloostrově v Pule kde, jak sama popisovala, mohla prožít krásné dětství plné dobrodružství. Když bylo Anny 13 let, rodina se natrvalo přemístila do Prahy. Zde jako dítě z dobře postavené rodiny navštěvovala hodiny baletu a tance. Byla velmi dobře pohybově nadaná, což se jí později hodilo celou její kariéru. Tu nejprve odstartovala jako divadelní herečka, kde si jejího talentu a nesmírného půvabu všiml Jiří Nedošínský, který jí otevřel pomyslné dveře k filmu.
Anny Ondrákovou povolání herečky tuze lákalo, ale její přísný otec byl proti. Vzhledem k tomu, že herečky po první světové válce byly často znevažovány, přál si tak pro svoji jedinou dceru dobré a stabilní povolání. Dle jeho přání se měla stát poštovní úřednící. Anny si však i přes otcovy nevole šla za svými sny. Její první roli ve filmu Dáma s malou nožkou natočila tajně. I tak se o tom ale její otec dozvěděl z novinové recenze a svoji téměř plnoletou dceru za to ztloukl.
Téhož roku poznala ve Švandově divadle, kde sama účinkovala, Karla Lamače. S tímto fenomenálním režisérem tvořila Anny pár celých 11 let. Jejich partnerství ale nebylo jen romantického charakteru, Lamač ji obsadil do několika svých filmů a společně tak pokládali základy československé meziválečné kinematografie. V tu dobu už se sláva Anny šířila i za hranice našeho malého státu, a tak herečka dostávala nabídky na natáčení filmů ze zahraničních produkcí. Účinkovala pak v německých filmech, kde se stala miláčkem tamního publika, zároveň ale měla i nabídky od produkce v Anglii. A těch i využila. Právě ve Velké Británii si Anny Ondra, jak si česká diva nechala přezdívat, zahrála ve dvou filmech Alfreda Hitchcocka. Byla to ale tak trochu netradiční podívaná. Herečka, která hrála převážně v komediálních snímcích a jež byla proslulá svou bezprostředností a ztřeštěnoou povahou, ztvárnila postavu v kriminálním thrilleru Její zpověď.
Anny Ondráková (1923)
V osobním životě měla Anny jen dvě velké lásky. Tou první byl již zmiňovaný režisér Karel Lamač, který měl pověst promiskuitního svůdníka. Anny s ním prožila celých 11 let. Pár se ale nakonec rozešel, neboť herečka v jejich letech již toužila po sňatku a založení rodiny, k čemuž se Lamač neměl. Druhým osudovým mužem byl Max Schmeling, úspěšný německý boxer a držitel titulu mistra světa v těžké váze. Ten znal herečku zprvu pouze z filmů, kde naprosto propadl její kráse. Dlouho se jí dvořil, než ji vůbec přesvědčil k první schůzce. Ta proběhla na jeho narozeninové oslavě, kde herečka, jak sama později přiznala, pochopila, že se jednalo o skutečného gentlemana a nikoli surového bijce, jak o něm smýšlela.
Pár se do sebe bláznivě zamiloval a již po několika měsících spolu začali žít. Své ano si řekli jen necelé tři roky od jejich prvního seznámení. Tvořili pár, o kterém mluvilo celé Německo. Ona byla půvabná a talentovaná herečka, on ztělesňoval mužnou sílu. To se zamlouvalo vůdci třetí říše, Adolfu Hitlerovi. V Maxi Schmelingovi viděl „nadčlověka“ a v blonďaté herečce „ryzího árijce“. Toho se snažil Hitler zneužít pro účely své propagandy. On i Goebbels je pak často zvali na návštěvy do svých domovů, kde se mladé herečce dvořili, a to i přes to, že byla vdaná. I když manželský pár jezdil na pozvání k těmto nacistickým pohlavárům, sami nikdy s touto ideologií nesouzněli a byli proti ní. Za války dokonce ukrývali dva židovské chlapce, díky čemuž jim zachránili životy.
Anny nikdy neměla děti. Mohla za to tragédie, která se ji přihodila jen tři roky po svatbě. Tehdy již těhotná herečka měla vážnou dopravní autonehodu, při které potratila a navíc přišla o možnost mít děti v budoucnu. Po válce zanechala herectví a přestěhovala se svým mužem do blízkosti Hamburku. Zde se věnovali farmářství a klidnému životu v ústranní. Anny se svým mužem žila až do své smrti dlouhých 54 let. I přesto, že si přáli, aby jeden druhého neviděli umírat, tak ji Max přežil o celých 18 let. Protože pár nikdy neměl žádné potomky, rozhodli se své bohatsví po smrti rozdat na dobročinné učely. Anny Ondráková za svůj život ztvárnila na 90 filmových rolí. A byla tak první velkou československou herečkou světového formátu.
Zpracováno na základě:
