Článek
Stát se archeologem a kopat v údolí Nilu a jeho okolí muselo být ve 20. století nečím úžasným. Prakticky neustále nové objevy na území Egypta byly světovou senzací. Ale pokud si myslíte, že dnes už taková práce není zajímavá, protože vše už bylo objeveno, mýlíte se.
Vzácné objevy jsou dnes sice vzácnější, ale lokality starých civilizací mají stále co nabídnout. V loňském roce byl objeven takzvaný Wazírího papyrus. Objevili ho archeologové v Sakkáře při průzkumu hrobek z éry Ptolemaiovců, kterých je zde na 250. Teprve letos byly zveřejněny první fotografie tohoto vzácného dokumentu.
Papyrus se v hrobce nacházel svinutý, takže se při jeho rozbalování muselo postupovat s největší opatrností. Dnes je papyrus zrestaurovaný a bude vystaven v Káhiře. Obsahuje Knihu mrtvých. Pokud Wazírího papyrus rozvinete, objevíte spoustu hieroglyfů na dokumentu dlouhém 16 metrů. Mezi důležité objevy se zapsal zejména proto, že obsahuje nejúplnější Knihu mrtvých, jaká byla kdy nalezena. Text je řazen do sloupců, kterých zde najdete celkem 150. Ty společně tvoří 113 kapitol Knihy mrtvých.
Tato Kniha mrtvých byla vytvořena pro Ahmose, který byl jejím majitelem a měla mu pomoci v přestupu na druhou stranu. A kdo to Ahmos byl? Když archeologové Wazírího papyrus objevili, Ahmos byl pro něj někým zcela neznámým. Historie o něm nezachovala žádnou zmínku, o které bychom již věděli. Vzhledem k takto propracovanému textu, který zatím archeologové u nikoho neobjevili, se však domnívají, že se jedná o osobu velmi bohatou a mocnou. Možná se při dalších výzkumem o Ahmosovi dozvědí více.
Papyrus obsahuje zpěvy, modlitby i zaklínadla. Popisuje pravidla posmrtného světa, zejména to, co tam zemřelého čeká. Je psán černým a červeným inkoustem. Kromě textu zde najdeme i obrázky. Jeden z nich zobrazuje boha Osirise, což byl egyptský bůh úrody a plodnosti, který se však po zradě svého bratra stal bohem podsvětí a zemřelých. Je to právě on, kdo v podsvětí rozhoduje, jakou cenu má život zemřelého a co ho v podsvětí čeká. Dále tu objevíme další obrázky znázorňující čluny převážející zemřelé, obětní zvířata či pár uctívající egyptské božstvo.
Kniha mrtvých byla pro staré Egypťany velmi důležitá. Dávala se zemřelému do hrobu, aby s její pomocí dokázal přejít na druhou stranu. Byl to takový průvodce, který měl jeho duši úspěšně dovést do říše mrtvých.
Přestože je Wazírího papyrus nejdelší a nejúplnější Knihou mrtvých, která kdy byla nalezena, do nejdelšího papyru má daleko. Ten se dnes nachází v muzejních sbírkách Londýna a jeho délka dosahuje 41 metrů. Popisuje panování faraona Ramesse III. I tak ale můžeme říci, že se archeologům povedl objev, který se nevidí každý den. A v Káhiře jej teď bude moci spatřit každý návštěvník.
