Článek
Bisfenol A najdeme často pod zkratkou BPA. Přestože je tak nebezpečný, jde o jednu z nejvíce používaných chemických látek, takže s ní přicházíme do styku denně. Zásadní je jeho využití pro výrobu dvou umělých hmot.
První z takových umělých hmot je polykarbonát, který najdeme zejména v obalech potravin a nápojů, ale jsou z něj vyrobeny i kojenecké lahve, vybavení na sport nebo vodovodní potrubí. Druhým častým využitím BPA je výroba epoxidové pryskyřice. A tu můžeme objevit prakticky všude tam, kde je kov. Ten se totiž epoxidovými prykyřicemi potahuje, aby nerezavěl. Bisfenol se tak tímto způsobem dostává do všech konzerv a plechovek, ale najdeme ho i v účtenkách z obchodů, které jsou vytištěné na termopapíru.
Jak vidíme, tato nebezpečná látka se dostává do všeho, co denně používáme včetně jídla a pití, které konzumujeme. Přitom má pro lidský organismus doslova devastující účinky. Jako největší problém se bere ohrožení ještě nenarozeného plodu či právě narozených miminek a malých dětí. Podle některých studiích má za následek změnu chování u dětí působením na mozek.
Nejvíce však útočí tam, kde jsme nejzranitelnější. Bisfenol A v těle člověka zvyšuje riziko vzniku rakoviny a zároveň dělá tělo odolnějším vůči chemoterapii, je příčinou vzniku srdečních chorob, může mít vliv na obezitu i cukrovku. Pokud má jedinec ADHD, což je porucha pozornosti s hyperaktivitou, pak bisfenol urychluje vývoj této nemoci a umocňuje nemoc jako takovou.
V současné době je tolerovaná denní dávka bisfenolu pro lidské tělo 5 miligramů na 1 kilogram. V Evropské unii už navíc více než deset let platí zákaz prodeje lahví pro kojence, které by BPA obsahovaly. Jenže ne vždy tomu tak je. Celkově se státy snaží omezit, aby se bisfenol objevoval v produktech, které nějak souvisí s malými dětmi, například aby nebyl v obalech potravin určených výhradně pro děti a podobně.
Přesto se na světě každý rok vyrobí více až osm milionů tun bisfenolu. Hlavní obavu, kolik BPA vlastně člověk zkonzumuje, vyvolává fakt, že se bisfenol bez problému uvolňuje do okolí. Například v konzervě do konzervované potraviny nebo v plastové lahvi do tekutiny. Navíc se dle měření vyskytuje již všude kolem nás. Najdeme ho ve vzduchu, ve vodních tocích, v potravinách, v prachu. Zkrátka s ním žijeme 24 hodin denně.
Je tak rozšířený, že je jeho stopové množství obsaženo i v lidské moči, v mateřském mléce, ale dokonce i v tělech nenarozených dětí. Bisfenol je tedy hlavním důvodem, proč by mělo lidstvo omezit využití plastů. Potraviny se doporučuje konzumovat zejména ze skelných nebo papírových obalů.
Zároveň by se měl člověk vyvarovat i dalším možným únikům bisfenolu do potravin. Naprosto vyloučené je ohřívání jídla v mikrovlnce v plastových krabičkách, ve kterých jsme si jídlo donesli z restaurace. Plastové nádobí nepatří ani do myčky a horká voda nepatří do plastových nádob.
Bisfenol je opravdu všude kolem nás a je třeba být opatrní a mýt si ruce. Snížíme tak riziko kontaminace našeho těla. Nedokážeme bisfenol úplně vyřadit, ale můžeme jeho množství v našem těle snížit.
