Článek
Příběh Florence Foster Jenkinsové, které se někdy říká nejhorší zpěvačka všech dob, fascinoval natolik, že o ní byl v roce 2016 natočen dokonce film. Ztvárnění hlavní role se ujala legenda světového filmu Meryl Streep. Jednalo o zvěčnění jednoho z nejkontroverznějších příběhů 20. století.
Florence se narodila v létě roku 1868. V dětství se o ní říkalo, že má hudební talent. Učila se hrát dokonce na klavír. Ve svých mladých letech zažila i pár úspěšných vystoupení. Jejím snem však nebylo jen hraní na klavír, ale veřejné vystupování spojené i se zpěvem. Když pak chtěla hudbu odjet studovat, její otec ji v tom odmítl podporovat a veškeré hudební záliby jí zakázal. Florence nezbylo nic jiného, než jeho vůli splnit. Její sen být operní hvězdou v ní však nikdy nezemřel, jen čekal na vhodnou příležitost.
Když jí bylo 17 let utekla se svým tehdejší přítelem. Ten se stal později jejím manželem. Byl o 16 let starší a manželství netrvalo příliš dlouho. Brzy totiž zjistila, že se od něj nakazila syfilidou a ve svazku s ním už nechtěla dále setrvat.
Pak nastala v životě Florence zlomová událost. Její otec roku 1909 zemřel a ona se stala dědičkou velkého jmění. Spolu s novým přítelem, o několik let mladším hercem St. Clairem Bayfieldem v roli manažera, se rozhodla pro pěveckou kariéru. Začala si plnit sen o tom, že z ní jednou bude operní pěvkyně. Zaplatila si hodiny zpěvu, ale zpívání zkrátka nebylo nic pro Florence. Když začala vystupovat, její výkony byly hodnoceny jako hrozné a odpudivé. Vždy byla pro smích i svými bizarními kostýmy, ve kterých vystupovala.
Přesto se z ní ale stala hvězda. Lidé chtěli vidět tu božskou Florence, která se snaží zpívat náročné operní árie, přestože vůbec neumí zpívat. Terčem posměchu se často stávalo i její vzezření. Florence ale byla jako slepá. Snad si opravdu myslela, že jí lidé tleskají za její oslnivé výkony.
Vrcholu své kariéry dosáhla v roce 1944, kdy si splnila další sen. Uskutečnila svůj největší koncert před vyprodanou Carnegie Hall. A slavila ohromný úspěch. Vstupenky byly vyprodány během pár hodin, potlesk v závěru představení vypadal, jako kdyby nikdy neměl utichnout. Jenže za vším byly opět peníze. Florence Foster Jenkinsová byla donátorkou umění, což si vzhledem ke svému bohatství mohla dovolit, a tak jí i ty největší pevěcké a jiné celebrity vyslovovaly uznání. Z části za to mohl i její přítel Bayfield, který podplácel diváky v publiku, aby se účastnili jejich vystoupení.
Přestože postrádala hudební sluch, stala se Florence hvězdou. Dodnes není jasné, zda za její doslova tragická vystoupení mohla neléčená syfilis, či zda si byla svého nedokonalého projevu dokonce sama vědoma. Jedno je ale jisté. I tak Florence Foster Jenkinsová do svých vystoupení dávala úplně vše a potlesk diváků ji naplňoval.
Je to tragický příběh mladé nerozvážné dívky, která si myslí, že díky penězům získá skutečnou slávu. Za posměchem a falešnými tóny je ale tvář nešťastné a nemocné ženy, která se s tím nikdy nedokázala vyrovnat.
Zpracováno na základě: