Článek
Mirnyj je hornické město ležící v Rusku. Nachází se v sibiřské oblasti asi jen 450 kilometrů od polárního kruhu. Žije zde kolem 40 tisíc obyvatel a většina z nich pracuje pro těžařskou společnost, která se v tomto místě snaží těžit diamanty. Nachází se zde totiž diamantový důl nevyčíslitelné hodnoty. K diamantům však není tak snadné se dostat.
Důl byl vybudován za účelem těžby těchto drahých kamenů už v roce 1960. Jenže se pracovníkům povedlo něco nevídaného. Vytvořili jednu z největších děr v zemi, jakou tu člověk po sobě zanechal. Jeho zbudování nařídil Stalin už v 50. letech. Během několika let tu tak vznikla prohlubeň o hloubce 525 metrů, která měří v průměru více než kilometr.
Jenže při jeho budování zemřelo mnoho dělníků, další byli vážně zraněni. Bylo to zejména tím, že zde dělníci museli pracovat při extrémních podmínkách, kdy teplota padala i desítky stupňů pod nulu. Nejprve šla těžba z této ohromné zásobárny diamantů snadno. Za celou dobu jeho existence se zde vytěžily diamanty v přepočtu za necelých 400 miliard korun, jak uvádí BBC.
Jenže obrovská hloubka i šířka dolu způsobily, že se z místa stalo smrtelně nebezpečné místo. Vytvořil se zde takzvaný sestupný vítr, který dokáže cokoli, co se ocitne nad dolem, doslova vtáhnout dovnitř. Důl je tak hlídán armádou, protože je schopný nasát i helikoptéry či menší letadla. Stačí se k němu jen přiblížit.
A právě tato schopnost dolu a síla místního větru fascinuje vědce. Pro těžební společnost už ale tento jev tak fascinující není. V hloubi dolu se nachází bohatství za další stovky miliard korun, ale nikdo se k němu za současného stavu nemůže dostat. Práce v dole se tak stala ještě nebezpečnější, než byla v době jeho výstavby.
Hodnota tohoto dolu v Jakutsku je odhadována až na neuvěřitelných 300 miliard korun. Přesto je od roku 2001 uzavřen a v povrchové těžbě se nadále nepokračuje. Vzhledem k nedostupnému terénu a vtahujícímu větru by náklady na další těžbu překročily případný zisk z těžby a následného prodeje diamantů. Těžba však pokračuje i nadále, nikoli však na povrchu, ale v podzemí. Jedná se o nový způsob, jak se alespoň z části dostat k nedozírnému bohatství.
Dělníci pracující na těžbě jsou tak stále v nebezpečí. Čas od času zde dojde k sesuvu půdy, který může mít za následek smrt některých z nich. V roce 2017 byl důl zaplaven vodou. Většinu dělníků se sice podařilo evakuovat, několik pohřešovaných se ale nepodařilo včas zachránit.
Přestože je důl smrtelně nebezpečný, fascinuje i turisty, kteří sem jezdí zkoumat okolní krajinu, přestože až k dolu se nemají šanci dostat.
Zpracováno na základě:
