Článek
Případů, kdy matka po porodu není schopná, nebo dokonce nemůže kojit, existuje na světě tisíce a tisíce. Dnešní lidé se ale často uchylují k umělému mléku, které je dnes běžně dostupné, případně hledají lidské kojné, které by dítě odkojily. Jenže v minulosti takové možnosti neměli. Mluvíme tu samozřejmě nejpozději o první polovině 20. století a tyto případy se nejčastěji odehrávaly na venkově, kde rodina neměla možnost se dostat do nemocnice, neměla ani telefon, a tak si vypomáhala tím, co měla po ruce.
Pokud bychom žili v té době a uvažovali bychom o takovém činu, asi by nás nejlogičtěji napadlo krmit dítě kravským mlékem, které je dodnes součástí domácnosti každého z nás a které běžně konzumujeme. To bychom ale udělali chybu. Kravské mléko je totiž pro dítě velmi špatně stravitelné a způsobuje v jeho těle zažívací problémy. A to naše babičky a prababičky věděly. Nejčastěji se tak používalo kozí nebo ovčí mléko.
Nejstarším známým případem, kdy děti odkojilo zvíře, je případ zakladatelů Říma, Romula a Rema, které odkojila vlčice. My samozřejmě víme, že celý tento příběh je pouze legenda. Už ale právě v antickém Římě bylo kojení zvířaty zcela běžnou praxí. Nejvíce se této metody však využívalo v novověku mezi 16. a 19. století, někde ale tento zvyk přetrval až minulého století. Lidé se k tomuto řešení uchylovali právě proto, že kojné buď nemohli sehnat, nebo byly drahé, a tak si je nemohli dovolit. Navíc se matky bály, že se dítě od kojné nakazí nějakou přenosnou nemocí, které v raném novověku řádily po celé Evropě. Kozí mléko tak bylo pro dítě mnohem bezpečnější než to lidské.
This photo was taken in 1958, in a small town in the Canary Islands. The original caption read: "Goat suckling a child in 1958, El Mojon, Teguise, Lanzarote."
— Historic Vids (@historyinmemes) August 9, 2023
Throughout history, goats have been used as wet nurses when the mother could not produce milk or hiring a human wet… pic.twitter.com/YDwC8PMqlr
Asi si říkáte, že takové kojení mohlo být pro dítě nebezpečné. U zvířete nikdy nevíte, co udělá. Proč tedy ženy kozy nepodojily a mléko pak nedaly dítěti vypít? Lékaři byli v té době zastánci toho, že se mléko rychle kazí a že pro dobré trávení je nejlepší sát mléko přímo z vemene. A tak vesnické matky postupovaly podle jejich rad.
Nejčastěji se tedy používalo kozí mléko. Pokud ale koza po ruce nebyla, nemohly matky pohrdnout ani jiným zvířetem. Stejně dobře tak posloužila ovce nebo oslice. A tato zvířata svůj úděl přijímala s pokorou. Zachránila tak život mnoha dětem, které by jinak bez přísunu mléka neměly šanci přežit.
Na přiložené fotografii je zobrazena právě taková situace, která se odehrála na Lanzarote, jednom z Kanárských ostrovů. Možná vás ale překvapí, kdy k takovému náhradnímu kojení zvířetem došlo. Snímek byl zachycen v roce 1958, tedy až ve druhé polovině minulého století. Ani v té době totiž některé vesnické matky neměly jinou možnost, jak se o své dítě postarat. Možná i dnes existují místa, kde k takovým situacím stále dochází.
Zpracováno na základě:
