Článek
František Smolík se narodil již v roce 1891 a že bude jednou hercem, věděl už od dětství. Divadlo totiž absolutně miloval. Hrával nejprve s kočovnými společnostmi, jeho kariéru herce ale v roce 1914 přerušila první světová válka. Smolík musel jít bojovat za rakouské císařství. Jakmile ale válka skončila, k divadlu se opět vrátil.
I když se na mnoho let stalo jeho domovskou scénou dnešní Divadlo na Vinohradech, nejdelší část svého života pak strávil na scéně Národního divadla, kde ztvárnil mnoho jedinečně zahraných rolí. Objeven byl ale i pro filmové plátno. Pamatovat si ho tak můžeme například jako otce pedantního a mravného Školastyka z pohádky Hrátky s čertem. Říká se, že od povahy této postavy neměl moc daleko a že byl stejně asketický jako právě Školastykus. Dále zářil také jako král Hostivít v pohádce Princezna se zlatou hvězdou nebo jako profesor Málek ve filmu Vyšší princip.
František Smolík měl ten dar, že jak v divadle, tak na filmovém plátně dokázal ztvárnit prakticky jakoukoliv roli. Zamlada dokonce často hrával svůdné milovníky. Sám pak ale později přiznal, že to byly jeho nejméně oblíbené role. V mládí stihl natočit dokonce i několik němých filmů a při práci se později setkal s kolegyní, která se následně stala jeho manželkou a životní partnerkou. Jmenovala se Milada Ortová.
Když se pak Smolík dostal v 50. letech do velmi specifického věku, začali mu tvůrci nabízet zejména role profesorů. A právě v tomto období se mu dostalo největšího uznání. Mohla za to role profesora Málka ve Vyšším principu. Smolík zde ztvárnil prototyp hrdiny, který se nebojí vystoupit proti režimu, pokud to považuje za správné a může tím zachránit život nevinných. V tomto filmu se tak profesor Málek snaží odvrátit popravu svých třech studentů. To se mu sice nepovede, následně pak ale ostře vystoupí proti nacistickému útlaku. Smolík svou roli ztvárnil tak věrně, že právě jeho tvář se stala symbolem boje proti útlaku a předobrazem člověka, který se ani v pohnutých dobách nenechá zlomit, ale stále si stojí za svým názorem.
Kromě pohádek, kde mimo jiné ztvárnil i sympatického stařečka z pohádky Obušku z pytle ven, si ale Smolík zahrál i v historickém dramatu, které v té době nemělo obdoby. Ve snímku Jan Hus ztvárnil velmi nesympatického papežského legáta. Čas herecké penze se ale neodvratně blížil. Na začátku 60. let tak skončil s hraním na divadelních prknech, ve filmech se ještě občas objevoval až do roku 1970.
František Smolík byl na svou ženu velmi fixovaný stejně, jako ona na něho. Jeden bez druhého nedokázal žít. A tak v momentě, kdy Smolík v lednu 1972 odešel do hereckého nebe, trvalo jen několik měsíců, než ho jeho žena následovala. A tím se příběh tohoto jedinečného herce uzavřel.
Zpracováno na základě:
