Článek
Když papež zemře, musí se během 15 až 20 dnů sejít kardinálové z celého světa. Účast na konkláve je totiž jejich povinnost. Zbaveni jsou této povinnosti pouze v případě, že jim bylo již více než 80 let. Maximální počet kardinálů, kteří mohou papeže volit je 120. Ve volbě nemůže být zvolen prostý kněz, požadavky které jsou kladeny na papežské kandidáty jsou mnohem vyšší. Kandidát na papeže musí být alespoň biskupem.
Vše začne velkou modlitbou v hlavní baště křesťanství, v bazilice svatého Petra. Pak se všichni kardinálové včetně camerlenga, což je jeden z kardinálu, který má správnost procesu volby papeže na starosti, odeberou do Sixtinské kaple. V ní se skládá slib mlčenlivosti, následně z kaple odejdou všichni, kterých se volba přímo netýká a místnost je zapečetěna. A začíná samotná volba. Toho dne ale hlasují kardinálové pouze jednou. Aby byl kardinál v této volbě zvolen, musí se pro něj vyslovit dvě třetiny všech přítomných kardinálů.
Papežové mají povinnost napsat jméno svého kandidáta písmem, z něhož nelze soudit, že patří právě jim. V zásadě by tak měli psát odlišným písmem, než kterým běžně píší. Pak ale nastává zdlouhavý proces, který má zajistit legitimitu volby, konkrétně to, zda každý kardinál odevzdá pouze jeden platný hlasovací lístek. Po jednom tak kardinálové chodí k urně přiklopené talířem. Na talíř položí svůj hlasovací lístek a talíř následně převrátí tak, aby jejich hlas sjel do urny. Následně jsou hlasy vysypány a přepočítány. Pokud v této volbě není papež zvolen, hlasovací lístky se odnesou ke kamnům, z nichž vede roura až na střechu kaple. Hlasovací lístky pak vloží do ohně a přidají k nim smůlu, která způsobí, že kouř vycházející komínem je černý. Lidé v okolí tak vědí, že papež nebyl zvolen. Volba pokračuje následujícího dne.
Počínaje druhým dnem probíhají až čtyři volby denně, pokud stále není jasné, kdo bude novým papežem. Po každém hlasování probíhá naprosto stejná procedura jako při první volbě. Volba tak může trvat i několik dnů, kardinálové mezitím nesmějí opustit vymezené prostory, nesmějí se dostat k jakýmkoli sdělovacím či komunikačním prostředkům a nesmějí hovořit s nikým jiným, než sami mezi sebou.
Bílý kouř vycházející ze Sixtinské kaple
Pokud se počet neúspěšných hlasování dostane až k číslu 33 nebo 34, pak už pro zvolení papeže postačí nadpoloviční většina hlasů. A když je papež konečně zvolen, i tak se hlasovací lístky spálí v kamnech, tentokrát se k nim ale místo smůly přidá mokrá sláma. To zajistí, že dým vycházející z komína bude mít bílou barvu. Volba papeže je tím završena, konkláve končí a papežové mohou opustit dosud uzavřený prostor.
Konkláve tak může být velmi zdlouhavou procedurou, dodržuje však zvyky tradiční volby papeže staré mnoho století. K drobným obměnám a úpravám však samozřejmě dochází. Dříve se hlasovalo stále dokola, dokud papež neměl opravdu ony dvě třetiny hlasů, nadpoloviční většina po 33. či 34. hlasování postačuje až od roku 1996, kdy o ní rozhodl papež Jan Pavel II.
Celý křesťanský svět v době, kdy se volí papež, čeká na dým, který začne komínem stoupat nad Vatikán. Takové konkláve je tak jednou z nejsledovanějších událostí světa.
Zpracováno na základě:
