Článek
Hana Vítová se narodila na začátku roku 1914 v Praze. A od jejího útlého mládí bylo jasné, že bude herečkou. Už po prvních snímcích, ve kterých si zahrála, ji národ naprosto zbožňoval. Nebyla to ale jen její krása a herecké nadání, co tehdejší Čechoslováky doslova uchvacovalo, byl to i její jedinečný hlas a pěvecké nadání.
Hanu Vítovou si můžeme pamatovat z úspěšných filmů, mezi které patří například Matka Kráčmerka, Nezlobte dědečka, Cech panen kutnohorských, Klapzubova XI, Valentin Dobrotivý nebo Noční motýl. Byla slavná, žádaná a obsazovaná. V životě ale prošla doslova peklem. Pak už se nedokázala vrátit zpět.
Po druhé světové válce mnoho z českých filmových hvězd čelilo obvinění z kolaborace s Němci, po čemž přicházely zákazy hraní. Hana Vítová obviněna nebyla a s Němci ani nespolupracovala, přesto po válce už o typ rolí, které nejčastěji ztvárňovala, nebyl takový zájem. Obsazovaná tak byla velmi zřídka. A s tím souvisely i její manželské problémy.
Z hvězdy na vrcholu se přes noc stala herečka, kterou nikdo nechtěl zaměstnat. Její druhý manžel Jan Pospíšil si tehdy našel jinou ženu a s Vítovou se rozvedl. Přitom právě s Pospíšilem měla Vítová svou jedinou dceru. To ale nebylo zdaleka to nejhorší. Svou novou partnerku totiž Pospíšil přivedl do jejich společného bytu, kde s ní žil. Vítové nezbylo nic jiného, než se o oba starat.
Největší ranou ale byla pro Vítovou smrt její dcery. Ta se v útlém věku nešťastně zamilovala. Nejprve se mluvilo o tom, že onou nenaplněnou láskou měly být její city k herci Miloši Kopeckému, později ale vyplulo na povrch, že se celá tragédie týkala Jiřího Suchého. Bedřišce bylo v té době osmnáct let, zamkla se v koupelně a ve vaně se snažila si podřezat žíly. Hana Vítová však tušila, že se něco děje a snažila se za svou dcerou do koupelny dostat.
Bedřiška tak s podřezáváním přestala, prudce rozrazila dveře od koupelny, aby ji matka nemohla zastavit, proběhla celým bytem a vyskočila z okna. Lékaři se ji ještě snažili zachránit, svým zraněním ještě téhož dne ale podlehla. Pro Vítovou to byla velká rána, ze které se už nikdy nevzpamatovala. Odjela na venkov, na herectví zcela zanevřela a začala se živit jako překladatelka. A začal pít alkohol.
Vítová si sice našla nového přítele, když pak ale zemřel, propadla alkoholu naplno. Už v roce 1970 způsobila vážnou dopravní nehodu, která ji poznamenala a jen umocnila její pocit naprostého osamění. Neměla v té době už nikoho. Zemřela na jaře roku 1987. Na podlaze jejího bytu jí objevila známá, která jí toho dne nesla nákup.
Tak se uzavřel velký příběh předválečné hvězdy, která po válce přišla o všechno. O kariéru, o manžela, o lásku i o svou milovanou dceru. Řešení v alkoholu ale nenašla.
Zpracováno na základě:
