Článek
Gérard Philipe se narodil roku 1922 v tehdy ještě filmem netknutém městě Cannes. Pocházel z dobře situované rodiny. Jeho otec měl advokátní kancelář na Azurovém pobřeží, a tak mladému Gérardovi mohl poskytnout peníze na dobré vzdělání. Sám Gérard ale nebyl zase tak výjimečným studentem. Jeho talent a touhy se projevovaly v úplně jiném odvětví. Už jako mladý zazářil na večírku svých rodičů, kde na přání všech přítomných přednesl humoristickou bajkou. Ta sklidila ohromný úspěch. Už zde byl patrný jeho herecký um. Stát se hercem byl jeho sen, se kterým však neměl přílišné pochopení jeho podnikatelsky založený otec. Nakonec našel potřebnou podporu a zastání u své matky, která měla po své matce kořeny v Česku. Namísto studií práv tak mladý Gégé, jak mu jeho přátelé říkali, studoval dva roky herectví v Cannes.
Mladý Gérard se stal hercem na plný úvazek. Hodně cestoval s divadelním souborem a vyzkoušel si i své první filmové role. Zásadní zlom ale nastal v roce 1945, když ztvárnil roli v Camusově dramatu Caligula. Jeho popularita strmě stoupala, což mu otevřelo dveře k zásadním rolím. Již následujícího roku exceloval v Dostojevského románu Idiot, coby kníže Myškin, a stal se tak symbolem poválečné generace mladých herců. Znát ho můžeme i z Ďáblovy krásy, kde se proměnil jak v Mefista, tak i ve Fausta, či jako Juliana Sorela z románu Červený a černý.
Té největší slávy ale dosáhl v roce 1952, kdy se tento mužný herec s rysy chlapce zhostil své nejikoničtější role, Fanfána Tulipána. Toho si ostatně zamilovalo i české publikum. Kouzlo ztřeštěného a romantického hrdiny v kombinaci s tehdejší italskou hereckou legendou Ginou Lollobrigiovou si zamilovaly miliony lidí po celém světě.
Necelé tři roky po tomto světovému úspěchu zavítal Gégé se souborem Théatre National Populaire i do Prahy a Brna. To byl vzhledem k tehdejšímu režimu malý zázrak. Komunisté ale z návštěvy hvězdy jeho formátu strach neměli. Důvody byly dva. Jednak měl Gérard přes svou babičku vazby na Čechy a Moravu a jednak se nikdy netajil tím, že měl levicové smýšlení a obdivoval Fidela Castra. Sám herec byl taky aktivním členem komunistické strany a namlouval texty Karla Marxe.
Gerard Philipe v kostýmu Cida
Herec žil svůj život naplno. A za jeho poměrně krátkou kariéru stihl natočit na třicet filmů, což je opravdu úctyhodné číslo. Už od dětství byl ale jeho život provázen častými nemocemi. Z natáčení jeho posledního úspěšného filmu Nebezpečné známosti se herec vracel domů s vážnými zdravotními komplikacemi. Náročné natáčení probíhalo v Mexiku, a tak se lékaři nejprve domnívali, že se herec nakazil nějakou tropickou chorobou. Po důkladném vyšetření však přišla špatná zpráva. Philipe trpěl rakovinou jater. Právě když jeho nový snímek v kinech lámal divácké rekordy, Gérard odešel v tichu do hereckého nebe v brzkém věku nedožitých 37 let. Na jeho přání byl pochován v kostýmu Rodrigeze z Corneillova Cida. A i přesto, že zemřel velmi mladý, v paměti diváků po celém světě zůstane navždy jako jeden z největších talentů své doby.
Zpracováno na základě:
