Článek
Kráter Batagaika je jeden z největších kráterů, který můžeme najít v asijské části Ruska. Pojmenován byl podle obce Batagay vzdáleného asi 10 kilometrů směrem na severozápad. Tento kráter vznikl přírodní cestou a díky své úctyhodné délce jednoho kilometru je vidět i z leteckých snímků. V některých místech je kráter hluboký až sto metrů a stále se prohlubuje.
Jak jinak než dopadem vesmírného tělesa ale mohl takový kráter vzniknout? Vysvětlení je mnohem jednodušší, než se na první pohled může zdát. Správné označení Batagaiky je totiž termokrasová proláklina. V této oblasti se dříve nacházel permafrost. Tímto termínem se označuje půda či podvodní sediment, který zůstane minimálně po dobu dvou let pod bodem mrazu. Když ale pak tento permafrost začal tát, půda v okolí se začala potápět. Výrazně tomu pomohlo i vykácení lesů v této oblasti, ke kterému došlo zhruba před 60 lety.
Častější a výraznější záplavy začaly již existující kráter prohlubovat. Během několika let se Batagaika výrazně zvětšila. Permafrost, který se rozpustil a kráter zatopil, musel být velmi starý, protože dnes paleontologové v bahně na okraji kráteru nacházejí zkameněliny pocházející až z doby ledové. Při své práci ale musejí být paleontologové velmi opatrní - vzhledem k neustálému tání permafrostu je okraj kráteru velmi nestabilní a často zde dochází k sesuvům půdy, což má za následek jeho další zvětšování. Už nyní je tato proláklina v oblasti Čerského pohoří největším permafrostovým kráterem na světě.
Předpokládá se, že proces zvětšování kráteru je v současné době nezastavitelný. Rozšiřuje se tak každý rok v období, kdy teploty stoupnou nad bod mrazu. Každý rok se kráter zvětší v průměru o deset až třicet metrů. Zvětšování pravděpodobně ustane až v momentě, kdy se do kráteru zřítí celý přiléhající svah.
S rozšiřováním kráteru jsou neustále nacházeny nové zkameněliny, které vědcům pomáhají odhadovat klimatické podmínky na zemi v průběhu posledních 650 tisíc let. Mezi zkamenělými materiály byly nalezeny jak zbytky starých lesů, tak i zdechliny zvířat jako byl například mamut nebo pižmoň.
Tání permafrostu a rozšiřování kráteru je ale zároveň i varováním. K takovým propadům může na světě docházet stále častěji. Kráterů tak může být za pár let na světě nespočet. Navíc se často v místech propadů nacházejí zásoby organického uhlíku. Ten je při tomto procesu uvolňován do atmosféry a má podstatný vliv na další oteplování naší planety.
Přesto, že je kráter Batagaika nádherný a unikátní úkaz, není radno ho brát na lehkou váhou. Jeho rozšiřování je do značné míry spojeno s oteplováním planety. Nekontrolované rozšiřování prolákliny nás varuje před tím, co by se mohlo stát na mnoha místech naší planety.
Zpracováno na základě:
