Článek
Ve vašem městě se vám někdy špatně dýchá? Způsobené to může být i škodlivými látkami, která se dostávají do ovzduší z kolem jedoucích vozidel. Čím větší město a větší množství vozidel, tím se do ovzduší takových látek dostává víc. Nejhorší situace je pak v okolí velkých křižovatek či u domů sevřených ulicemi.
Měření nebezpečných látek ve vzduchu provádí pravidelně spolek Senzor vzduchu, nikdo jiný to v Praze nedělá, a tak jsou jejich výsledky jediným relevantním zdrojem informací. Jenže tyto výsledky nám říkají, že na tom Praha katastrofálně. Pro lidský organismus jsou takové látky nebezpečné zejména z toho důvodu, že jsou tak malé, že je naše oko není prakticky schopné zaregistrovat. Jejich velikost se měří na nanometry. Mohou se tak snadno dostat do lidského těla, potažmo i do krve, a způsobit nám nemalé zdravotní komplikace. Podle lékařů ničí takové látky naše plíce, srdce i mozek.
Bezpečnost přítomnosti nanočástic ve vzduchu limituje i Světová zdravotnická organizace WHO, která za přijatelné a bezpečné znečištění považuje přítomnost 10 mikrogramů částic na metr krychlový. Protože by ale takovou hranici v okolí dopravních tepen nesplňovalo prakticky žádné místo, zavedlo Česko zákonný limit výskytu těchto částic ve vzduchu na hranici 40 mikrogramů na metr krychlový.
Spolek Senzor vzduchu ale loni zkoumal kvalitu ovzduší hned ve dvaceti dopravně poměrně vytížených lokalitách a limit daný zákonem splnila pouze čtveřice z nich. Většina míst limit překračovala, v některých případech velmi výrazně. Jako nejhorší místo v celé Praze byla označena Plzeňská ulice na Praze 5, kde výskyt nanočástic sahal až k 60 mikrogramů na metr krychlový. Dobře ale nedopadly ani další lokality, mezi něž patřila i křižovatka na I. P. Pavlova.
Letošní měření jejich tvrzení potvrdilo. Podle nejnovějších údajů ale Plzeňskou ulici předčila Ječná, kde byly v dubnu naměřeny hodnoty těsně pod 70. Obdobně jako Plzeňská je na tom i ulice V Holešovičkách. Český či evropský limit potom dále nesplňuje ještě křižovatka Ječné a Štěpánské, stejně tak křižovatka Radlické a Klicperovy. Nevyhovující stav vykazuje i Spořilov, Patočkova, Bělocerkevská a křižovatka Jana Želivského a Biskupcovy ulice.
Data jsou doslova alarmující, protože se nejedná o hodnoty překročené jen mírně. Znečištění je v těchto místech takové, že okolí těchto ulic a křižovatek může z dlouhodobého hlediska ohrožovat zdraví lidí, kteří se v jejich blízkosti často nacházejí. A s tím by se rozhodně mělo něco dělat.
Chceme v Praze čistší a zdravější ovzduší, ale nechceme se vzdát jízdy v automobilech. Jenže pro naše zdraví a udržitelnější přírodu musíme něco obětovat. Bez toho se nehneme z místa.
Zpracováno na základě:
